Základní imunitní mechanismy Kurs Imunologie II

Základní dělení nespecifická imunita specifická imunita výrazná „spolupráce“ obou

Nespecifická imunita vývojově starší působí velmi rychle reakce je stále stejná, umožňuje adaptaci mikrobů

Specifická imunita vývojově mladší (obratlovci) působí s proměnlivou latencí reakce se mění a „vyzrává“ účinnější mechanismy (lepší řízení) nutná! (není cesty zpět)

Mechanismy nespec. imunity bariéry s podporou jednoduchých chemických látek (kys. mléčná, properdin, lysozym) antimikrobiální peptidy (cca 1200 typů) fagocytóza (opsonizace komplementem či protilátkami) proteiny akutní fáze (různé funkce, např. vazba Fe)

Rozpoznávací mechanismy nespecifické imunity fyzikální vlastnosti (smáčivost) „vzory patogenity“ – vývojově konzervativní části mikrobů - PAMP (Toll-like receptory)

Dendritické buňky myeloidního či lymfoidního původu nezralá forma (periferie) zralá forma (lymf. uzliny) funkce nespecifické a specifické imunity

Komplement Aktivace: povrchem bakterií (alternativní cesta) MBL (lektinová cesta) protilátkami (klasická cesta) Výsledek: lýza buněk opsonizace podpora zánětu

Schéma funkce komplementu

Antigen funkční definice: antigen je to, na co reaguje imunitní systém minimální molekulová hmotnost cca 5 kD vhodná chemická struktura (protein, polysacharid)

Antigen prezentující buňky dendritické buňky (Langerhansovy bb., lymfoidní dendritické buňky), spolupráce s nespecifickou imunitou makrofágy, B lymfocyty (po stimulaci Th2 lymfocyty), endotelové buňky (po stimulaci či při zánětu)

Mechanismy specifické imunity produkce protilátek (B lymfocyty) aktivace Tc lymfocytů aktivace makrofágů

Tvorba protilátek isotypový přesmyk (role cytokinů) afinní maturace vznik paměťových B lymfocytů transformace B lymfocytů na plazmatické buňky - produkce protilátek

Primární a sekundární odpověď začátek 5-10 dnů 1-3 dny třída IgM>IgG IgG, IgA afinita nízká vysoká dávka antigenu

Účinky protilátek aktivace komplementu = lýza buňky opsonizace inaktivace virů a toxinů

Aktivace makrofágů rozpoznávací fáze: Th1 rozpoznají antigen na APC aktivační fáze: Th1 secernují cytokiny efektorová fáze: zánětlivá reakce aktivace makrofágů – zvýšení degradačních účinků

Funkce aktiv. makrofágů ničení intracelulárních bakterií indukce zánětlivé odpovědi aktivované makrofágy jsou účinné APC

Aktivace Tc lymfocytů rozpoznání antigenu a vazba na cílovou buňku perforace membrány cílové buňky („polibek smrti“) uvolnění Tc z vazby následná lýza cílové buňky

Funkce Tc lymfocytů ničení virem infikovaných buněk produkce IFN-g

Schéma spec. imunity

Pohledy na imunitní systém analytický pohled - popis a funkce jednotlivých součástí syntetický pohled - žádoucí, ale velmi obtížný

Svět kolem nás „inženýrský přístup“ – rozklad na menší celky, hierarchická struktura (takhle chápeme svět) „evoluční přístup“ – složité a někdy i chaotické vztahy (takhle svět ve skutečnosti vypadá)

Imunitní systém jako systém na zpracování informací nervový systém imunitní systém podobný princip fungování - neuronové sítě

Struktura neuronových sítí 3. vrstva k2 k1 2. vrstva 1. vrstva

Vlastnosti neuronových sítí informace mají pravděpodobnostní charakter učení sítí - vzory (backpropagation) ztráta části sítě způsobí pouze zvětšení nepřesnosti