stalinismus

Josif Vissarionovič Džugašvili - Soso, Koba, Stalin (Muž z oceli) * Gori, Gruzie, 18. ledna 1878 (či 21.12.1879) + Moskva, 5. 3. 1953 otec: švec (rolník?), alkoholik matka: posluhovačka řada otazníků, oficiální životopisy se často rozcházejí 16 let vstup do kněžského semináře (na přání matky), vyloučen

revolucionář, bandita v občanském zaměstnání pouze 16 měsíců - od 23 let se Stalin stává zarputilým bojovníkem proti carismu, profesionálním revolucionářem - banditismus, přepady bank, vydírání - vyhnanství na Sibiři, časté útěky - agent provokatér ruské policie? do revoluce 1917 veřejně neznámou osobou student teologické školy, 1893 policejní záznam, Baku 1908

vznik totalitního systému, umožňujícího Stalinovi rozvinout patologické stránky a vytvořit kult nevídaný v moderní době do r. 1927 se Stalin stal neomezeným vládcem v zemi (Lenin zemřel 1924) a rozpoutal teror, který neměl nikde ve světě obdoby v čele komunistické strany a tím i celé země po mocenském zápase L. N. Trockým zatímco Lenin likvidoval skutečné či potenciální nepřátele, Stalin likvidoval lidi, kteří revoluci dělali, a popravoval lidi jen proto, že patřili k určité sociální skupině

v Rusku po 1917- revoluční teror, 1918 -1921 občanská válka, hospodářský rozvrat katastrofální hladomor 1921-23 (6 milionů mrtvých) politika NEP (povoleno drobné podnikání v oblasti zemědělství a řemesel nastartování ekonomiky) plán GOELRO (elektrifikace Ruska) po Leninově smrti – změna vnitřní hospodářské politiky – kolektivizace – industrializace cíle: - vybudovat „velkopodniky“ - vybudovat „velkoprůmysl“ - zničit svobodný trh - do 15 let předstihnout USA - odstranit závislost měst na zásobování z venkova - zlomit nezávislost venkova - rozšíření třídního boje na vesnici - likvidace soukromého sektoru, fyzická likvidace odpůrců režimu

rolníci - první oběť masového teroru Stalin přesvědčen, že agrární Rusko se má stát průmyslovou velmocí s obrovskou armádou, aby uhájilo „diktaturu proletariátu“ před nepřáteli

kolektivizace: - komunistické uspořádání zemědělské výroby - proces, v jehož rámci byli soukromí zemědělci zbaveni půdy a zařazeni do kolektivních hospodářství (kolchozů, JZD, státních statků, sovchozů) rychlé industrializace se mělo dosáhnout kolektivizací - rolníci měli uživit dělníky intenzivnějším zemědělstvím zbavováni půdy, násilím nuceni vstoupit do družstev (kolchozy) a státních statků (sovchozy) odpor rolníků zlomen přesídlováním do Kazachstánu a na Sibiř (celé rodiny v nákladních vagonech, v mraze, bez jídla – desetitisíce mrtvých) „kulaci“ stříleni, jejich rodiny do koncentračních táborů kulaci: ruský název pro třídu středních relativně prosperujících rolníků - do pol. 30. let zničeno cca 5 mil. rolnických usedlostí (V ČR po únorovém převratu 1948 termín používán komunistickou propagandou k označení soukromě hospodařících zemědělců.)

Pokuste se najít co nejvíce atributů tzv. KULAKA osoba bránící modernizaci (traktory), scelování půdy ošklivá tvář starého muže x mladí na traktorech zbraň - vrah, útočník křížek na krku - věřící pytle u nohou - nahromaděné zásoby, které odmítá odevzdat státu, dělníkům ve městech....

- za dva měsíce do kolchozů nahnána polovina rolnictva (60 mil. lidí) důsledky: - za dva měsíce do kolchozů nahnána polovina rolnictva (60 mil. lidí) - v letech 1929 - 1933 z domovů vyhnáno 10 mil. rolníků - zatýkání, deportace do táborů gulagu (Solovecké ostrovy, stavba bělomořsko-baltského kanálu) - odhad deportovaných osob: 2, 5 mil. lidí - vyhoštění z vesnice do státem určených odlehlých oblastí na Sibiři - povstání a nepokoje (44 779) - za "kontrarevoluci" a "vzpouru" zastřeleno 20 200 osob - zhroucení zemědělské produkce - pouze 65 % úrovně před kolektivizací přídělový systém - hladomor 1932/33 - odhad 7 - 13 mil. mrtvých 1932 vydán „ zákon o kláscích“ - sazba 10 let vězení - trest smrti za sbírání klásků po sklizni

industrializace - idea masového využívání práce vězňů (mnohem později naváže v Německu Himmler – „Arbeit macht frei“) - budování vodních elektráren, těžba rud, průplavů, Magnitogorsk, … - pracovní tábory v nejhorších přírodních podmínkách - těžba nerostů a budování „staveb socialismu“ GULAG - (Glavnoje upravlenie lagerej)- Hlavní správa táborů odhad: asi 6 500 000 vězňů

SOVĚTSKÉ VZORY Alexej Stachanov - ukrajinský horník - 31. 8. 1935 14x překročil stanovenou normu (za 6hodinovou směnu 102 tun uhlí!) odměny za práci „do úmoru“ : - zápis na Desku cti - odměna ve výši jednoho měsíčního platu - zařízený byt - poukaz do lázní - 2 celoživotní permanentky do místního kina a divadla…

pokles ekonomiky – nutno najít viníky 1928 – 1. vykonstruovaný proces - 50 inženýrů obviněno ze špionáže, diverze a sabotáže (všichni se přiznali a žádali pro sebe nejtvrdší tresty) vznik tradice vykonstruovaných procesů, vynucených přiznání, hledání viníků nedostatků tím vyvoláván nepřetržitý strach nutný k udržení autoritativního režimu perzekuce předrevoluční inteligence, církve, důstojníků carské armády

záminkou vražda komunistického funkcionáře Kirova v roce 1934 ve 30.letech - nová vlna teroru záminkou vražda komunistického funkcionáře Kirova v roce 1934 (Na XVII. sjezdu strany vyzvali delegáti Kirova, aby se ucházel o Stalinovu funkci. Kirov moudře odmítl, ale Stalin nezapomněl. Z 1 966 delegátů sjezdu bylo později 1 108 popraveno.) Kirov pravděpodobně zavražděn z popudu Stalina. (Dvě mouchy jednou ranou. = Zbavil se konkurenta a našel záminku k rozpoutání dalšího teroru.)

první obětí - staří Leninovi spolubojovníci, revolucionáři z r. 1917: Vydáno usnesení o vyšetřování teroristických útoků na představitele sov. moci: soud 2 - 3 představitelé NKVD, žádný obhájce, bez důkazů, k odsouzení stačilo přiznání obžalovaného (přiznávali se všichni), bez přítomnosti obviněného, řízení trvalo 4 - 5 minut, rozsudek ihned vykonán první obětí - staří Leninovi spolubojovníci, revolucionáři z r. 1917: Trockij - 1929 vypovězen, 1940 v mexické emigraci na příkaz Stalina zavražděn 1935 - Zinověv a Kameněv - nařčeni ze špionáže a sabotáže Stalin se zbavil „opozice“ a lidu předložil viníky zodpovědné za problémy každodenního života doklad Stalinova patologického chování: po zastřelení Kameněva dal popravit jeho ženu, dva syny (jeden nezletilý), bratra se ženou (jeden paragraf byl „žena nepřítele lidu“)

„velký teror“ doba trvání : 16 měsíců (srpen 1937 - listopad 1938) uvězněno nejméně 1, 3 mil. osob popraveno 750 000 občanů deportace do gulagu 800 000 osob 50 000 poprav měsíčně 1500 poprav denně likvidováni zejména straničtí funkcionáři, diplomaté, umělci, komunisté a antifašisté hledající v SSSR azyl, asi 10 000 čekistů (tajných policistů), technická inteligence, lékaři, spisovatelé,… masové likvidace jednotlivých národních komunit během krátkého časového úseku byly vykonány ¾ rozsudků smrti za celou dobu Stalinovy vlády Stalin připravil o život více revolucionářů než všichni carové dohromady

1937 - 1940 čistky v armádě, likvidace důstojníků – † 3 z 5 maršálů, všichni admirálové, † 14 ze 16 velitelů armád popraveno přes 60 % všech vyšších důstojníků (např. z původních 108 členů generálního štábu přežilo 10) 35 tisíc obětí Příkaz k popravě 6600 osob s podpisem Stalina. Michail N. Tuchačevskij významný velitel Rudé armády tvůrce armádní reformy

historikové se snaží určit rozsah obětí represí ze sčítání lidu v l Chybí 20 milionů lidí! Konec velkého teroru nečekaně rychlý počet zastřelených překonal původní kvóty silná kritika NKVD za „závažné nedostatky“ (neomezená moc) jednou z posledních obětí samotný tvůrce teroru Ježov – odhalena "Ježovova banda" do čela NKVD L. Berija

1934 – člen SN – snaha prolomit izolaci 1935 – spojenecká smlouva s ČSR srpen 1939 - paktu o přátelství a spolupráci s Německem (pakt Stalin – Hitler) první válečné úspěchy Německa v Evropě 1941 - přepadení SSSR - katastrofální porážka, 5 milionů sovětských zajatců + Němci až k Moskvě = odpovědnost Stalina: (Stalinovo diletantské zasahování do vojenského rozhodování, likvidace důstojnických kádrů před válkou, ignorování zpravodajských informací)

Haagská konvence o válečných zajatcích – odmítnuta Stalinem (= sov Haagská konvence o válečných zajatcích – odmítnuta Stalinem (= sov. zajatci vystaveni nelidskému zacházení v zajateckých táborech) zajatí vojáci označeni za zrádce (pokud přežili zajatecký tábor, byli posláni do koncentráku po válce), jejich rodiny perzekuovány (zbaveny potravinových lístků) trestné prapory (Штрафбат) – sebevražedné mise po válce masové deportace menších národů (např. na Kavkaze), likvidace všech, kteří spolupracovali s Němci (vlasovci, Ukrajinci, obyvatelé Pobaltí) poválečná vlna represí Odhad obětí komunistického experimentu (včetně občanské války) 60 milionů lidí