Pravěk a raná doba dějinná na Moravě Dějiny Moravy Pravěk a raná doba dějinná na Moravě Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM1 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 7. 1. 2013 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Pravěk a raná doba dějinná na Moravě Klíčová slova Dějiny, Morava, pravěk, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období pravěku a rané doby dějinné (1mil. BP – 568 AD) dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin moravského pravěku Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci kvinty/1. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Co je to Morava? jedna ze tří historických zemí státu ČR cca 4.000.000 obyvatel rozloha: 22.000 km2 historická hlavní města: Olomouc (100.000 obyvatel) Brno (400.000 obyvatel) Obr. A Znak Moravy ? Kolik % obyvatelstva ČR žije na Moravě?

Obr. 1

Morava před příchodem člověka Starohory – Gondwana, mikrokontinenty Prvohory – mělké moře, ostrovy Druhohory – oceán, vápence Třetihory – Pavlovské vrchy, ústup moře Čtvrtohory – doby ledové a meziledové, člověk (paleolit – starší doba kamenná)

Starý paleolit (1–0,25 mil. BP) první lidé na Moravě před 800.000-600.000 lety člověk heidelberský (homo heidelbergensis) Brno, Stránská skála úštěpy užívání i udržování ohně BP … before present (před současností) ? Kdy se objevili první lidé v Africe?

Střední paleolit (250–42 tis. BP) člověk neandrtálský (homo neandertalensis) chladná období (glaciály) – jeskyně (Kůlna, Šipka, Švédův stůl) teplejší období (interglaciály) – sídliště „pod širým nebem“ (Předmostí u Přerova)

Obr. 2 Neandrtálci v jeskyni Kůlna, dioráma v pavilonu Anthropos

Obr. 3 Zlomky čelistí neandrtálců, ten nejmenší je z Moravy, z jeskyně Šipka u Štramberka (dětská čelist)

Mladý paleolit (42 – 11 tis. BC) pravěké kultury: bohunicien – abstraktní myšlení (Brno-Bohunice, Stránská skála, Brno-Líšeň) aurignacien – člověk rozumný (homo sapiens) (Mladečské jeskyně, Brněnsko atd.) BC … before Christ (před Kristem / před naším letopočtem) ! Podívejte se na zobrazení pravěku ZDE!

Mladý paleolit II. pavlovien – „kultura lovců mamutů“, Pálava, světové unikáty – skulptury, rytiny, vypalované hliněné figurky – nejstarší známá keramika na světě; hrob „kouzelníka“ z Brna – nejstarší loutka na světě magdalenien – „kultura lovců sobů“, např. jeskyně Pekárna, rytiny bizonů, koní a medvědů na žebrech a parohu

Obr. 4 Slavná soška Věstonické venuše, nejstarší keramika na světě ! Věstonickou venuši i další exponáty naleznete v Anthroposu!

Obr. 5 Obličej ženy, realistický portrét z mamutoviny, Dolní Věstonice

Obr. 6 Soška muže z mamutoviny – nejstarší loutka na světě, Brno (hrob šamana, ul. Francouzská)

Pozdní paleolit (11-9 tis. BC) a mezolit – střední doba kamenná (9-5,7 tis. BC) geologická současnost (holocén) výrazná změna klimatu a životního prostředí listnaté a smíšené lesy, pak odlesňování domestikace psa duchovní představy ? Jak se podle vás lišily duchovní představy pravěkých lidí od současných nejrozšířenějších náboženství?

Neolit – mladší doba kamenná (5.700 – 4.000 BC) zemědělství (dobytkářství), usedlý způsob života kultura s lineární keramikou – dlouhé kůlové velkodomy, kanibalismus, kostrové hroby lid s vypíchanou keramikou lid s moravskou malovanou keramikou – vzrůst populace, Znojemsko a Brněnsko, dálkový obchod (sůl), soukromé vlastnictví, matriarchát

Eneolit (4.000 – 2.000 BC) první kovy (měď, zlato, stříbro, elektron) patriarchát, aristokracie, polyteismus kultura nálevkovitých pohárů – hradiska, kamenná hradba lid s kanelovanou keramikou – kovolitecké dílny jevišovická kultura, bošácká kultura lid se šňůrovou keramikou (kostrové pohřby), lid se zvoncovitými poháry (dobytek k orbě, metalurgie, honosné hroby)

Doba bronzová (2000–800 BC) oddělení řemesel od zemědělství, osamostatnění obchodu morální kodex, právní normy, božstva, oběti (Cézavy u Blučiny) nitranská kultura únětická kultura – majetková a mocenská stratifikace, skrčená poloha pohřbených, rozvoj obchodu (jantar, sklo, zlato)

Doba bronzová II. středodunajská mohylová kultura – mohylníky středodunajská kultura popelnicových polí – populační vzestup, hradiska (Brno-Obřany), kmenová organizace, kremace lužická kultura popelnicových polí

Raná doba železná – halštatská (800–450 BC) kovodílny, vojenské náčelnictví, polyteismus (triáda bohů; kult slunce, koně a býka), vliv antiky na životní styl jantarová stezka – jižní Morava významnou evropskou obchodní křižovatkou (luxus) Indoevropané, jména řek – mar+ahwa = Morava; Opava) ? Najdi na internetu / mapě, kudy vedla jantarová stezka.

Doba halštatská II. horákovská kultura – velké mohyly, velké majetkové a sociální rozdíly (vládci, bojovníci, „kněží“, zemědělci; cizinci) platěnická fáze lužické kultury – kovové nádoby; záhadný nález v Býčí skále u Adamova – bronzová figurka býčka (s železnými intarziemi a skleněnýma očima) pozdní halštat – demokratizace společnosti

Obr. 7 Rekonstrukce bronzového býčka s železnými intarziemi, Býčí skála u Adamova

Raná doba dějinná (450 BC – 568 AD) Pozdní doba železná – laténská (450 BC – „0“) první písemné zmínky o našem regionu (Herodotos, Titus Livius…) keltské „kmeny“ – Volkové-Tektoságové (asi i Bójové), písmo, mincovnictví oppida (Staré hradisko u Protivanova) hrnčířský kruh, hutnictví; jantarová stezka šlechta s vojenskou družinou, druidové, svobodní, nesvobodní AD … Anno Domini (léta Páně / po Kristu / našeho letopočtu)

Doba římská („0“ – 375 AD) Morava sousedí s římskými provinciemi Noricum a Pannonia; obchod (jantarová stezka) germánské „kmeny“ Svébů – Markomani, Kvádové Marobudova Morava téměř připojena k Římu „markomanské války“ (166-180 AD) – římské legie císaře Marca Aurelia útočí z Carnunta (doporučujeme navštívit!) na Moravu – velitelství Hradisko u Mušova (královský germánský hrob)

Obr. 8 Carnuntum, římský dům (lázně, rekonstrukce)

Obr. 9 Interiér římských lázní, Carnuntum

Obr. 10 Římský císař Marcus Aurelius

Obr. 11 Římský nápis z roku 179, Trenčín

Obr. 12 Rekonstrukce podoby římského vojáka (II. legie)

Doba tzv. „stěhování národů“ (375-568 AD) hunský postup přes Moravu odchod části Markomanů z Moravy příchod nových germánských kmenů: Herulové a Langobardi (Wacho) Germánské královské hroby (Brněnsko) vliv křesťanství, pronikání Slovanů ? Označení „stěhování národů“ je tradiční, ale dosti zavádějící. Zkus definovat kmen/etnikum konce pravěku v porovnání s definicí moderního národa 19./20. století.

Video-ukázka k moravskému pravěku a rané době dějinné (minuty 0:00-6:40) Děkujeme za pozornost! 

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje Obr. A [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moravia_2.svg Obr. 1 Archiv politické strany Moravané, poskytl místopředseda strany O. Hýsek Obr. 2 Neandrtálci v jeskyni Kůlna, Pavilon Anthropos MZM, foto O. Hýsek Obr. 3 Zlomky čelistí neandrtálců, Anthropos, foto O. Hýsek Obr. 4 Věstonická venuše, Anthropos, foto O. Hýsek Obr. 5 Obličej ženy, Anthropos, foto O. Hýsek Obr. 6 Loutka, Anthropos, foto O. Hýsek Obr. 7 Tryščuk, Petr. lh-shop.cz : Býček z Býčí skály (kov) [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://www.lh-shop.cz/-pic/muzea/bycek-03.jpg>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 8 Carnuntum (Rakousko), foto O. Hýsek Obr. 9 Římské lázně Carnuntum (Rakousko), foto O. Hýsek Obr. 10 Marcus Aurelius, Carnuntum (Rakousko), foto O. Hýsek Obr. 11 Římský nápis na trenčínské skále (Slovensko), foto O. Hýsek Obr. 12. Římský voják, foto O. Hýsek