Mgr. Petra Hedrichová PdF UP v Olomouci Katedra společenských věd Primární prevence rizikového chování Praha 2011 Žák základní školy a jeho vnímání projevů rizikového chování Mgr. Petra Hedrichová PdF UP v Olomouci Katedra společenských věd

Velké problémy světa lze řešit tak, že se věnujeme jejich malým počátkům.“ Lao-c Tao-Ťing.

Rizikové chování Pod pojmem rizikové chování rozumíme chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost (Miovský, Zapletalová, 2006).

Miovský (2010) rozlišuje devět oblastí rizikového chování: záškoláctví, šikanu, extrémní rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, rasismus a xenofobii, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, závislostní chování, poruchy příjmu potravy a okruh, poruchy a problémy spojené se syndromem CAN.

Prevencí rizikového chování rozumíme: „koncepční, komplexní, cílený, plánovaný, flexibilní a efektivní soubor opatření, odborných činností a nabídek, zaměřený na posilování a rozvoj společensky žádoucích postojů, hodnot, zájmů, forem zdravého životního stylu, chování a jednání jednotlivců i skupin.“ (Pokorný, Telclová,Tomko, 2003, s. 14)

Interpretace výsledků výzkumného šetření

Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumného šetření se zúčastnilo 1566 žáků 5. – 9 tříd základních škol a odpovídajících tříd víceletého gymnázia. Z celkového množství bylo 765 (49,8%) dívek a 771 (50,2%)chlapců, 30 (1,9%) respondentů neuvedlo pohlaví.

Výzkum se uskutečnil na základní škole v okrese Olomouc: sídlištního typu, na vesnické škole, na škole sportovně orientované, na škole jazykově orientované, na církevní škole, na škole ve městě se zhruba 20 000 obyvateli, na nižším stupni gymnázia.

Výzkumného šetření se zúčastnilo: 186 (11,9%) žáků 5. ročníků, 408 (26,1%) žáků 6. ročníků, 321 (20,5) žáků 7. ročníků, 348 (22,2%) žáků 8. ročníků, 303 (19,4%) žáků 9. ročníků.

Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit názory a postoje žáků 5. – 9. tříd základní školy a odpovídajících tříd víceletého gymnázia na vybrané rizikové chování a sociálně negativní jevy, a to z hlediska jejich četnosti výskytu ve společnosti a míry závažnosti, jakou žáci daným jevům přisuzují.

Hlavní výzkumná otázka Které konkrétní společenské jevy považují samotní žáci za nežádoucí (negativní, nevhodné), které jsou podle jejich názoru v rozporu s obecně platnými sociálními normami – právními, mravními, zvykovými a náboženskými a které naopak považují za „normální“?

Vedlejší výzkumné otázky Vnímají chlapci a dívky stejně či rozdílně dané skutečnosti? Liší se stanoviska různých tříd stejného ročníku? Podílí se na vývoji názorů věk respondentů? Ovlivňuje způsob vnímání stejných projevů rizikového chování umístění školy v určité lokalitě či její zaměření a charakter?

Závislost na TV, PC hrách, internetu, mobilu - 0,5489 3. ČETNOST ODPOVĚDÍ VÝSKYTU RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ/SOCIÁLNĚ NEGATIVNÍCH JEVŮ V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Pořadí Rizikové chování – sociálně negativní jev V - koeficient 1. Vulgární vyjadřování - 0,7539 2. Závislost na TV, PC hrách, internetu, mobilu - 0,5489 3. Pití alkoholických nápojů dospělými - 0,5375 4. Kouření cigaret u dospělých - 0,5282 5. Kouření cigaret u dětí - 0,3379 6. Lhaní - 0,2755 7. Záškoláctví - 0,2407 8. Graffiti - 0,1876 9. Podvod - 0,1663 10. Pití alkoholických nápojů dětmi - 0,1442

11. Časté střídání partnerů v lásce - 0,1369 12. Krádež - 0,1337 13. Projevy rasismu - 0,1322 14. Vandalismus - 0,1267 15 Divácké násilí - 0,1107 16. Šikana - 0,0858 17. Závislost na výherních a zábavných automatech - 0,0284 18. Toulání + 0,0605 19. Prostituce + 0,0688 20. Kyberšikana + 0,0956

21. Týrání dětí + 0,1086 22. Sexuální zneužívání dětí + 0,1113 23. Sebepoškozování se + 0,1507 24. Domácí násilí + 0,1508 25. Kouření marihuany u dětí + 0,1679 26. Poruchy příjmu potravy + 0,2014 27. Užívání drog + 0,2400 28. Sebevraždy + 0,4209 29. Útěky z domova + 0,5857

Nejčastěji vyskytující se jevy v naší společnosti jsou: Vulgární vyjadřování (1259; 82,8%; n = 1520), Závislost na TV, PC hrách, internetu, mobilu (1030; 67,7%; n = 1523), konzumace společností tolerovaných drog – alkoholu a tabáku dospělými jedinci (alkohol – 997; 68,6%; n = 1455; tabák – 968; 64,9%; n = 1490), Zarážející je, že na pátém místě z hlediska četnosti se umístilo kouření cigaret u dětí (799; 54,4% ;n = 1468).

Mezi jevy, které žáci považují za méně časté v naší společnosti, patří: útěky z domova (129; 10,2%; n = 1255), sebevraždy (212; 16,1%; n = 1314), užívání drog (330; 25,4%; n = 1300), poruchy příjmu potravy (345; 26,0%; n = 1326), kouření marihuany u dětí (383; 28,4%; n =1346).

Četnost výskytu rizikového chování v naší společnosti – odpovědi dívek Za nejčastější jevy, které se vyskytují v naší společnosti, považují dívky: Vulgární vyjadřování (85,0%), Závislost na TV, PC hrách, internetu, mobilu (72,2%), Pití alkoholických nápojů dospělými (72,0%), Kouření cigaret dospělými (69,2%), Kouření cigaret u dětí (57,7%).

Kouření marihuany u dětí Četnost výskytu rizikového chování v naší společnosti – odpovědi dívek Za méně časté považují dívky: Útěky z domova Sebevražednost Záškoláctví Užívání drog Kouření marihuany u dětí

Vulgární vyjadřování (80,7%), Četnost výskytu rizikového chování v naší společnosti – odpovědi chlapci Za nejčastější jevy, které se vyskytují v naší společnosti, považují chlapci: Vulgární vyjadřování (80,7%), Pití alkoholických nápojů dospělými (65,3%), Závislost na TV, PC hrách, internetu, mobilu (63,2%), Kouření cigaret dospělými (60,5%), Kouření cigaret u dětí (60,0%).

Útěky z domova Sebevražednost Záškoláctví Toulání Domácí násilí Četnost výskytu rizikového chování v naší společnosti – odpovědi chlapci Za méně časté považují chlapci: Útěky z domova Sebevražednost Záškoláctví Toulání Domácí násilí

MÍRA ZÁVAŽNOSTI RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ /SOCIÁLNĚ NEGATIVNÍCH JEVŮ Pořadí Rizikové chování – sociálně negativní jev V - koeficient 1. Sexuální zneužívání dětí - 0,7369 2. Týrání dětí - 0,7045 3. Užívání drog - 0,7008 4. Krádež - 0,6386 5. Šikana - 0,6126 6. Domácí násilí - 0,6105 7. Sebevražednost - 0,5990 8. Kouření marihuany u dětí - 0,5751 9. Kouření cigaret u dětí - 0,5500 10. Kyberšikana - 0,5153

11. Vandalismus - 0,4339 12. Sebepoškozování se - 0,4234 13. Útěky z domova - 0,3972 14. Pití alkoholických nápojů u dětí - 0,3885 15 Projevy rasismu - 0,3599 16. Poruchy příjmu potravy - 0,3583 17. Závislost na výherních a zábavných automatech - 0,3345 18. Záškoláctví - 0,2407 19. Prostituce - 0,1553 20. Divácké násilí - 0,1396 21. Lhaní - 0,0951

22. Kouření cigaret u dospělých - 0,0846 23. Podvod - 0,0567 24. Závislost na TV, PC hrách, internetu a mobilu - 0,0252 25. Vulgární vyjadřování + 0,1183 26. Graffiti + 0,1330 27. Toulání + 0,1679 28. Pití alkoholu u dospělých + 0,1879 29. Časté střídání partnerů v lásce + 0,3536

Největší míru závažnosti žáci přisuzují: Sexuálnímu zneužívání dětí (1188; 83,1%; n =1429), Týrání dětí (1154; 80,3%; n=1438), Užívání drog (1148; 80,1%; n=1434), Krádežím (1088; 73,9%; n=1472), Šikaně (1078; 73,1%; n=1474), Domácímu násilí (1036; 71,4%; n=1412).

Míra závažnosti, která je jednotlivým jevům přisuzována – odpovědi dívek Sexuální zneužívání dětí (86,3%) Týrání dětí (83,3%) Užívání drog (80,6%) Domácí násilí (79,0%) Sebevražednost (75,8%) Šikana (75,7%) Kouření marihuany u dětí (74,9%) Krádež (73,2%),

Míra závažnosti, která je jednotlivým jevům přisuzována – odpovědi chlapci Sexuální zneužívání dětí (80,0%) Užívání drog (79,3%) Týrání dětí (77,1%) Krádež ( 75,1%) Sebevražednost (71,7%) Šikana (71,0%) Kouření marihuany u dětí (69,2%) Domácí násilí (67,8%)

Nejméně závažné rizikové chování – odpovědi dívek Časté střídání partnerů v lásce Graffiti Pití alkoholických nápojů u dospělých Toulání Vulgární vyjadřování

Nejméně závažné rizikové chování – odpovědi chlapců Časté střídání partnerů v lásce Toulání Pití alkoholických nápojů u dospělých Vulgární vyjadřování Graffiti

Míra závažnosti – odpovědi žáků 5. ročníků Nejvíce závažné jevy: Sexuální zneužívání dětí Užívání drog Kouření marihuany u dětí Týrání dětí Sebevražednost Kouření cigaret u dětí Šikana Krádež

Míra závažnosti – odpovědi žáků 6. ročníků Nejvíce závažné jevy: Sexuální zneužívání dětí Týrání dětí Užívání drog Kouření marihuany u dětí Šikana Krádež Sebevražednost Domácí násilí

Míra závažnosti – odpovědi žáků 7. ročníků Nejvíce závažné jevy: Užívání drog Týrání dětí Sexuální zneužívání dětí Domácí násilí Kouření marihuany u dětí Šikana Sebevražednost Krádež

Míra závažnosti – odpovědi žáků 8. ročníků Nejvíce závažné jevy: Sexuální zneužívání Užívání drog Týrání dětí Domácí násilí Krádež Sebevražednost Šikana Kouření cigaret u dětí

Míra závažnosti – odpovědi žáků 9. ročníků Nejvíce závažné jevy: Sexuální zneužívání dětí Týrání dětí Užívání drog Krádež Domácí násilí Sebevražednost Šikana Kouření marihuany dětí

Rizikové chování, které žáci 5. - 9 Rizikové chování, které žáci 5. - 9. ročníků nepovažují ze příliš závažné Časté střídání partnerů Toulání Závislost na TV, PC hrách, internetu, mobilu Vulgární vyjadřování Konzumace alkoholu u dospělých Kouření cigaret u dospělých Graffiti

Závěr Z výsledků vyplývá: že za často vyskytující se jevy ve společnosti žáci považují jevy, skutečnosti, které je obklopují, které jsou součástí jejich každodenního života a které jsou určitým způsobem společností tolerovány (vulgární vyjadřování, konzumace alkoholu, tabáku dospělými, dětmi, závislost na TV, PC hrách), že panuje většinou názorová shoda u dívek a chlapců.

Z výsledků dále vyplývá, že: za závažné rizikové chování považují takové jevy, které zasahují do jejich soukromí, intimity, chování, které omezuje jejich svobodu, které se vyznačuje agresivitou, násilím a které jim může způsobovat fyzická a psychická traumata a problémy (sexuální zneužívání dětí, týrání, šikana, sebevražednost, užívání drog, krádež).

Naopak za méně závažné jevy považují většinou jevy, rizikové chování, které podle jejich názoru se vyskytuje ve společnosti častěji (vulgární vyjadřování…). Žáci z různých ročníků většinou vnímají vybrané rizikové chování z hlediska závažnosti stejně, neobjevují velké názorové rozdíly podmíněné věkem respondentů.

Závěr Výsledky výzkumu nám mohou pomoci pochopit názory a postoje žáků k této problematice a mohou také přispět ke zjištění, které jevy žáci jednak považují za závažné, problematické a ohrožující jejich vývoj a jednak za často se vyskytující se v naší společnosti.

Těmto jevům by měla být věnována větší pozornost jednak v rámci Minimálních preventivních programů jednotlivých škol, jednak také v rámci samotného edukačního procesu, a to např. implementací této problematiky do učebních osnov jednotlivých vzdělávacích oborů.

Literatura CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. Praha : Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. KUBÁTOVÁ, D. Kompetence učitele a drogová závislost. In: Ostravské dny dětí a dorostu 2000. Praha : Státní zdravotní ústav, 2000. 249 s. ISBN 80-7071-149-3. MACHALOVÁ, M. a kol. Dialógy o závislostech. TakeOff Advertising, 2010. 240 s. ISBN 978-80-970370-9-3. MIOVSKÝ, M., SKÁCELOVÁ , L., ZAPLETALOVÁ J. Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha : TOGGA, 2010. 253 s. ISBN 978- 80-87258-47-7. MIOVSKÝ, M., ZAPLATALOVÁ, J. Primární prevence rizikového chování na rozcestí: specializace versus integrace. Příspěvek přednesený na III. ročníku celostátní konference Primární prevence rizikového chování „specializace versus integrace“, 27.-28.11.2006, Praha. POKORNÝ, V., TELCLOVÁ, J., TOMKO, A. Prevence sociálně patologických jevů. Manuál praxe. Brno : Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2003. 186 s. ISBN 80-86568-04-0.

Katedra společenských věd Děkuji za pozornost. Mgr. Petra Hedrichová Katedra společenských věd PdF UP v Olomouci Žižkovo nám. 5 Olomouc 77140 petra.hedrichova@seznam.cz