25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.1 Statistika (D360P03Z) akademický rok 2004/2005 doc. RNDr. Karel Zvára, CSc. KPMS MFF UK

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní typy rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny
Advertisements

VÝPOČET OC.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
ZÁKLADY PRAVDĚPODOBNOSTI
KOMBINACE BEZ OPAKOVÁNÍ
Statistická indukce Teorie odhadu.
Pravděpodobnost a matematická statistika I.
Vybraná rozdělení diskrétní náhodné veličiny
PERMUTACE a VARIACE 2.1 Permutace 2.2 Variace bez opakování
Statistika (D360P03Z) akademický rok 2004/2005
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Limitní věty.
NORMOVANÉ NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ
Zabývá se různými způsoby výběru prvků z daného souboru.
HISTORICKÁ DATA Jsou k dispozici: vyrovnání nejvhodnějším typem rozdělení (Batch Fit) Nejsou k dispozici: využití expertních názorů (subjektivní pravděpodobnosti)
PERMUTACE a VARIACE 2.1 Permutace 2.2 Variace bez opakování
Teorie pravděpodobnosti
Zdroj: Kombinatorika Zdroj:
Získávání informací Získání informací o reálném systému
Pravděpodobnost a statistika opakování základních pojmů
Generování náhodných veličin (1) Diskrétní rozdělení
Obsah prezentace Náhodná proměnná Rozdělení náhodné proměnné.
Náhodná veličina.
VY_32_INOVACE_21-01 PRAVDĚPODOBNOST 1 Úvod, základní pojmy.
VY_32_INOVACE_21-06 Pravděpodobnost 6 Zásobník úloh Opakovací lekce.
Binomická distribuce Při zjišťování p je nutné znát:  a) celkový počet možných jednoduchých jevů  b) počet jednoduchých jevů který spadá do jevu/třídy.
8. listopadu 2004Statistika (D360P03Z) 6. předn.1 chování výběrového průměru nechť X 1, X 2,…,X n jsou nezávislé náhodné veličiny s libovolným rozdělením.
Matematický aparát v teorii informace Základy teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost 10 Binomické rozdělení pravděpodobnosti neboli
Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
Pravděpodobnost a genetická prognóza
Některá diskrétní a spojitá rozdělení náhodné veličiny.
Diskrétní rozdělení Karel Zvára 1.
Náhodný jev A E na statistickém experimentu E - je určen vybranou množinou výsledků experimentu: výsledku experimentu lze přiřadit číslo, náhodnou proměnnou.
Pravděpodobnost (pracovní verze). 1. Definice pojmů Jednoduchý/náhodný pokus (simple experiment)  Akt vedoucí k jednomu výsledku - např. hod kostkou,
POČET PRAVDĚPODOBNOSTI
Pravděpodobnost. Náhodný pokus.
Charakteristiky variability
Odhad metodou maximální věrohodnost
Experimentální fyzika I. 2
PRAVDĚPODOBNOST NEZÁVISLÉ JEVY Jevy A,B nazýváme nezávislými, jestliže
ZÁKLADY TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI
K OMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST, STATISTIKA Úvod do pravděpodobnosti VY_32_INOVACE_M4r0113 Mgr. Jakub Němec.
Základy zpracování geologických dat
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Základy matematické statistiky. Nechť je dána náhodná veličina X (“věk žadatele o hypotéku“) X je definována rozdělením pravděpodobností, s nimiž nastanou.
Distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná
(Popis náhodné veličiny)
Jak statistika dokazuje závislost
Hustota pravděpodobnosti – případ dvou proměnných
Molekulová fyzika 3. přednáška „Statistický přístup jako jediná funkční strategie kinetické teorie“
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 1.
Příklad 1 Urči pravděpodobnost získání výhry ve Sportce pro 4 uhodnutá čísla. Řešení: Ve Sportce se losuje 6 výherních čísel ze 49 čísel v osudí. Výherní.
Náhodná veličina. Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN Rovnoměrné rozdělení R(a,b) rozdělení s konstantní hustotou pravděpodobnosti v intervalu (a,b) a  x  b distribuční.
Základní informace o předmětu1. Přednášející: RNDr. Martin Hála, CSc. katedra matematiky, B105, Další informace a soubory ke stažení.
Molekulová fyzika 2. Sada pomocných snímků „Teplota“
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
Spojitá náhodná veličina
KOMBINATORIKA Je část matematiky, která se zabývá uspořádáním daných prvků podle určitých pravidel do určitých skupin Máme množinu n různých prvků, z níž.
Pravděpodobnost. Náhodný pokus.
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Základy zpracování geologických dat Rozdělení pravděpodobnosti
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Vnitřní energie plynu, ekvipartiční teorém
Medián, modus Medián Pro medián náhodné veličiny x platí: Modus
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná
Transkript prezentace:

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.1 Statistika (D360P03Z) akademický rok 2004/2005 doc. RNDr. Karel Zvára, CSc. KPMS MFF UK II. část

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.2 pravděpodobnost pokus – dobře definovaná situace (postup), který končí jedním z řady výsledků náhodný pokus – pokus, u něhož předem nevíme, který výsledek nastane; předpokládá se stabilita relativních četností možných výsledků náhodný jev – tvrzení o výsledku náhodného pokusu pravděpodobnost náhodného jevu A – číselné vyjádření očekávání, že výsledkem náhodného pokusu bude právě A při velkém počtu opakování pokusu se relativní četnost jevu blíží k jeho pravděpodobnosti

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.3 klasická pravděpodobnost nechť každý jev se skládá ze stejně pravděpodobných elementárních jevů (symetrie) celkem M stejně pravděpodobných disjunktních elementárních jevů z nich je M A příznivých jevu A klasická pravděpodobnost

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.4 příklad - hrací kostka idealizovaná symetrická homogenní kostka každá strana má stejnou pravděpodobnost A – padne šestka B – padne sudé číslo M = 6 M A = 1, tedy P(A) = 1/6 M B = 3, tedy P(B) = 3/6 = 1/2

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.5 faktoriál faktoriál n ! = n · (n – 1) · … · 2 · 1 (kolika způsoby lze uspořádat za sebou n rozlišitelných prvků) příklady: 5! = 5 · 4 · 3 · 2 · 1 = 120 1! = 10! = 1 kolika způsoby mohu uspořádat za sebou 14 krajů: 14! =

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.6 počet kombinací kombinační číslo (n nad k) počet k-prvkových podmnožin množiny o n prvcích nezávisle na jejich pořadí kolika způsoby mohu z pěti knížek vybrat dvě na dovolenou kolika způsoby si mohu vybrat tři knihy? (10)

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.7 příklad – losování otázek (1) student neumí 5 otázek, umí 10 otázek losuje se dvojice otázek z oněch 15 pravděpodobnost, že nezná ani jednu z nich elem. jevy: první losovaná 15 možností, druhá 14, nezáleží na pořadí => dělit 2 příznivé: obě z pěti, které neumí

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.8 příklad – losování otázek (2) pravděpodobnost, že zná právě jednu pravděpodobnost, že zná obě otázky pravděpodobnost, že zná aspoň jednu

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.9 pravidla pro pravděpodobnost (1) B C B C sjednocení platí B nebo C průnik platí B a současně C

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.10 pravidla pro pravděpodobnost (2) neslučitelné jevy: nemohou nikdy současně nastat, platí pro ně podmíněná pravděpodobnost nezávislé jevy: výskyt jednoho neovlivní pravděpodobnost výskytu druhého B C

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.11 idealizovaný příklad A – jednička ze statistiky, P(A) = 0,3 B – jednička z matematiky, P(B) = 0,2 A  B – jednička z obou předmětů P(A  B) = 0,1 jsou jedničky nezávislé? NE (0,2 · 0,3 = 0,1?) jaká je pravděpodobnost, že bude 1 ze statistiky, když už je z matematiky? P(A | B) = P(A  B) / P(B) = 0,1 / 0,2 = 0,5 aspoň jedna jednička: P(A)+P(B)-P(A  B)=0,4

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.12 rozdělení náhodné veličiny náhodná veličina - číselně vyjádřený výsledek náhodného pokusu diskrétní rozdělení určeno seznamem možných hodnot a jejich pravděpodobnostmi spojité rozdělení určeno distribuční funkcí nebo hustotou

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.13 příklad: známka u zkoušky jak jedním číslem charakterizovat úroveň? průměr nerozliší X, Y vážený průměr, vahami psti známek populační průměry:  X = 1· 0,3 + 2 · 0,4 + 3 · 0,2 + 4 · 0,1 = 2,1  Y = 1· 0,3 + 2 · 0,3 + 3 · 0,2 + 4 · 0,2 = 2,3 známka k1234 P(X = k)0,30,40,20,1 P(Y = k)0,3 0,2

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.14 parametry rozdělení náhodné veličiny střední hodnota náhodné veličiny X (populační průměr) vážený průměr možných hodnot vahami jsou pravděpodobnosti hodnot  X = E X = x 1 P(X = x 1 ) + x 2 P(X = x 2 ) + … když se použije operátor E na náhodnou veličinu X, spočítá vážený průměr hodnot X, vahami jsou u diskrétního rozdělení pravděpodobnosti těchto hodnot, u spojitého rozdělení integrál

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.15 parametry rozdělení náhodné veličiny (populační) rozptyl náhodné veličiny X vážený průměr čtverců vzdáleností možných hodnot od střední hodnoty  2 X = E(X -  X ) 2 =(x 1 -  X ) 2 P(X=x 1 )+(x 2 -  X ) 2 P(X=x 2 )+…  2 X = E(X -  X ) 2 = směrodatná odchylka odmocnina z rozptylu

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.16 příklad: známka u zkoušky jak vždy jedním číslem charakterizovat kolísání (variabilitu)? vážený průměr čtverců vzdálenosti od střední hodnoty, vahami známky = populační rozptyl  2 X =(1-2,1) 2 · 0,3 + (2-2,1) 2 ·0,4 + (3-2,1) 2 ·0,2 + (4-2,1) 2 ·0,1 = 0,89 = 0,943 2  2 Y = (1-2,3) 2 · 0, = 1,21 = 1,1 2 známka k1234  P(X = k)0,30,40,20,12,1 P(Y = k)0,3 0,2 2,3

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.17 vlastnosti střední hodnoty a rozptylu X, Y – náhodné veličiny  a+bX = E (a+bX ) = a + b EX = a + b  X  X+Y = E (X + Y) = E X + E Y =  X +  Y  2 X+Y =  2 X +  2 Y + 2  XY  XY = E(X -  X )(Y -  Y ) kovariance X, Y = (x 1 -  X )(y 1 -  Y )P(X=x 1,Y=y 1 ) + … (všechny dvojice) jsou-li X, Y nezávislé, pak  XY = 0, tedy  2 X+Y =  2 X +  2 Y rozptyl součtu = součet rozptylů

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.18 alternativní (nula-jedničkové) rozděl. diskrétní, má jediný parametr  P(X=1) = , P(X=0) = 1 -  (0<  <1) X - kolikrát v jednom pokusu došlo k události, která má pravděpodobnost  střední hodnota X (populační průměr): (populační) rozptyl:

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.19 binomické rozdělení bi(n,  ) (1) diskrétní rozdělení, parametry n,  n nezávislých pokusů v každém zdar s pravděpodobností , nezdar s pravděpodobností 1 -  X - celkový počet zdarů má binomické rozdělení s parametry n a  (0    1) je to součet n nezávislých náhodných veličin s alternativním rozdělením 

25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.20 binomické rozdělení bi(n,  ) (2) s pstí k-krát kolikrát zvolit místo pro Z, ostatní N, nezávisí na pořadí umisťování Z (kombinační číslo)