Arteriální hypertenze v roce 2007 Prof MUDr Josef Kautzner, CSc Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
Efekt antihypertenzní léčby na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu Co jsme věděli? Efekt antihypertenzní léčby na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu % 17 randomizovaných, placebem kontrolovaných studií Arch Intern Med 1993;153:578 J Am Coll Cardiol 1996;27:1214
Co jsme dělali? Používali prahové hodnoty TK v závislosti na věku Věřili, že diastolický TK je důležitější Bagatelizovali fenomén „bílého pláště“ Zabývali se méně dalšími rizikovými faktory Preferovali model stupňovitých léčebných režimů ::::
Co jsme se naučili? Žádný průkaz prahu až po hodnoty 115/75 mmHg Výskyt fatálních mozkových příhod v závislosti na věku a TK Žádný průkaz prahu až po hodnoty 115/75 mmHg Metanalýza 61 prospektivních studií, 1 milión pts Lancet 2002;360:1903-13
Co jsme se naučili? Lekce ze studie Syst-Eur 4695 pts 60 let se STK 160-219 mmHg při DKT < 95 mmHg Double-blind trial (placebo vs aktivní léčba: nitrendipin, + enalapril nebo HCHT nebo oba) – ukončen předčasně po 3 letech pro průkaz poklesu rizika CMP Open label study – extenze sledování 3517 pts o další 4 roky Stroke per 100 pts Stroke per 100 pts J Hypertension 2004;22:847-57
Cumulative hazard of stroke (%) Co jsme se naučili? Výskyt mozkových příhod u hypertenze bílého pláště Analýza dat ze 4 studií s 24 hod ambulantním monitorováním TK 2 4 6 8 3 9 12 15 Time to stroke, year Cumulative hazard of stroke (%) Ambulatory hypertension Normotensive group P = 0.0013 White-coat hypertension n=4406 9 % prevalence n=1549 Hypertension 2005;45:203-208
Co bychom měli dělat? Řídit se doporučeními ESH a ESC
Příliš triviální? Studie SMOOTH 9 PL zařadilo 4590 pts, 2144 hypertoniků (TK>140/90) Prevalence metabolického syndromu byla vyšší u hypertoniků 150 českých PL záznam dat od 15 pts 2211 pts analyzováno 78.4 % bylo hypertoniků Kontrola hypertenze (<130/80 mmHg) získána pouze u 18.4 % (u diabetiků pouze ve 4 %) Kidney Blood Press Res 2006; 29:366-72 J Hypertension 2006;24:837-843
Co bychom měli dělat? Klasifikace kategorií hypertenze (mmHg) kategorie Syst TK Diast TK Optimální < 120 < 80 Normální 120-129 80-84 Vysoký normální 130-139 85-89 Hypertenze I st (mírná) 140-159 90-99 Hypertenze II st (stř. závažná) 160-179 100-109 Hypertenze III st (závažná) 180 110 Izolovaná systolická hypertenze 140 < 90 J Hypertension 2003;21:1011-53
Co bychom měli dělat? Stratifikace rizika (celkové KV riziko) Nízké, střední, vysoké a velmi vysoké riziko: aprox. absolutní riziko fatálních KV chorob <4%, 4-5%, 5-8%, >8% podle projektu SCORE J Hypertension 2003;21:1011-53
Co bychom měli dělat? Faktory ovlivňující prognózu Rizikové faktory Poškození cílových org Diabetes mellitus Přidružené choroby STK/DTK Hypertrofie LK M125,Z110g/m2 Glykémie nalačno 7.0 mmol/L Cévní onem. mozku Věk (M>55,Ž>65) Tloušťka art. stěny (>0.9 mm) Postprandiální glykémie > 11 mmol/L Srdeční onemocnění (ICHS, TIA) Kouření S-kreatinin (do 133 umol/l) Poškození ledvin (diabetická nefropatie) Dyslipidémie (CH >6, LDL >4. HDL <1-1.2) Mikroalbuminurie Periferní cévní onemocnění RA KV chorob (M<55,Z <65 let) Těžká retinopatie Abdominální obezita (102, 88 cm) CRP 1 mg/L J Hypertension 2003;21:1011-53
Co bychom měli dělat? Laboratorní vyšetření Rutinní Doporučené glykémie lipidogram, kys. močová S-kreatinin, K+ HB a HTK vyš. moči EKG Doporučené Echokardiogram US karotid nebo femorálních tepen CRP Mikroalbuminurie Kvantitativní proteinúrie Oční pozadí J Hypertension 2003;21:1011-53
Co bychom měli dělat? Zahájení medikamentózní léčby Vysoký normální tlak Léčit vysoce nebo velmi vysoce rizikové nemocné Hypertenze I-II st Bezprostředně léčit vysoce nebo velmi vysoce rizikové nemocné, středně rizikové jen při perzistující hypertenzi Hypertenze III st Bezprostřední léčba J Hypertension 2003;21:1011-53
K zapamatování Individualizovaný přístup Stanovení cílové hodnoty TK alespoň <140/90 Mladší nemocní, diabetici a pacienti s proteinurií by měli být léčeni ještě více agresivně Modifikace životního stylu je integrální součástí antihypertenzní léčby Snaha o co nejjednodušší léčebné schéma a udržení nákladů na rozumné výši
Závěry Je důležité používat guidelines v praxi! Největší přínos z antihypertenzní léčby lze vysvětlit samotným snížením krevního tlaku Výběr léku je méně důležitý, i když by mělo být přihlédnuto k individuální situaci pacienta K dosažení cílových hodnot TK je nutné podávat většině nemocných kombinaci antihypertenziv
Otázky ? Odpovědi !