Analýza dat Veřejné mínění a výzkumy Výzkum v ČSR 1946-89 Kombinované studium - III. cyklus LS 2007/08 Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK

1. Kvantitativní analýza dat Matematická statistika Hledání podstatných vztahů a souvislostí mezi daty Připravit data do formy, která umožní jejich správnou interpretaci

Fáze analýzy dat Editace (úprava) dat Kódování Pořizování (nahrávání) dat Statistická analýza

Editace dat Cílem je zajistit potřebnou kvalitu dat před jejich dalším zpracováním Kontrola, příp. úprava jednotlivých dotazníků z hlediska: Správného výběru dotázaného Kvalitně vyplněného dotazníku – přesnost, čitelnost, logické chyby

Kódování dat Data jsou kategorizována a následně převedena do numerických symbolů Kódování otevřených otázek Kódový klíč v souladu s hypotézami výzkumu a na základě předběžné analýzy odpovědí

Nahrávání dat Kontrola kvality nahrávání – část dat nahrána nezávislým operátorem Logická kontrola dat - filtry, logická vazba otázek, vybrané znaky

Statistická analýza dat Tabulky I. stupně třídění Tabulky vyšších stupňů třídění Vícerozměrné analýzy (pracují současně s vyšším počtem proměnných)

Převoditelnost výsledků výzkumu na základní soubor Výsledek je vždy pouze pravděpodobnostním odhadem Přibližný výsledek Pásmo odchylek – statistická chyba

Statistická chyba Alternativní názvy: náhodná, výběrová chyba, interval spolehlivosti Je odvozena pro prostý náhodný výběr Orientačně se používá též pro kvótní výběr Závisí: na velikosti výběrového souboru, nikoliv základního souboru na rozložení naměřených údajů – čím jednoznačnější výsledky, tím menší chyba

Hladina statistické významnosti Se vztahuje k převoditelnosti zjištěných výsledků na základní populaci Vyjadřuje míru pravděpodobnosti, že zjištěný výsledek platí pro základní populaci v daném pásmu odchylek 95% hladina – používá se nejčastěji

Velikost statistické chyby (na hladině 95%) Počet respondentů Podíl odpovědí v procentech 10/90 20/80 30/70 40/60 50/50 500 2,6 3,5 4,0 4,3 4,4 950 1,9 2,5 2,9 3,1 3,2 1100 1,8 2,4 2,7 3,0 1700 1,4 2,2 2,3 2000 1,3 2,0 2,1 4000 0,9 1,2 1,5

2. Veřejné mínění a výzkumy

Pojem veřejnosti v demokratických teoriích Normativní pojem - jednotná, sjednocující vůle svobodných občanů, která je oprávněna nahradit vůli feudální J. J. Rousseau rozlišuje: Obecnou vůli – veřejně vytvořené koncepce obecného blaha. Přihlíží jen k zájmu společnému. Uskutečňuje se ve svrchované moci lidu. Vůli všech - přihlíží k zájmu soukromému, je jen souhrnem jednotlivých vůlí.

Historický vývoj Rozšiřování volebního práva Diverzifikace veřejnosti Sociální nepokoje – rysy davového chování Neudržitelnost normativního konceptu Potřeba zkoumat reálné veřejné mínění

Sociologické pojetí veřejnosti Rozlišení veřejnost – dav – masa Dav - impulsivní Masa – souhrn izolovaných jedinců bez vzájemného kontaktu Veřejnost – rysy racionality Veřejné mínění jako výsledek kritické diskuse

Trvající problémy veřejného mínění Nedostatek kompetence Nedostatek zdrojů Tyranie většiny Náchylnost k přesvědčování Ovládání elitou

Kritika výzkumů veřejného mínění Zaměření na metodologické otázky Potřeba zkoumat postoje Pojetí mínění jak faktu, nikoliv procesu Kritika demokratických funkcí výzkumů Účinky výzkumů – obtížně prokazatelné

3. Výzkum veřejného mínění v Československu 1946 - 1989

Čs. ústav pro výzkum veřejného mínění Založen 1946 jako oddělení I. odboru Ministerstva informatiky 5 odborných + 2 techničtí pracovníci Síť cca 300 tazatelů

Aktivity Čs. ÚVVM Výzkumy pouze v českých zemích Cca 1-2 výzkumy měsíčně Gallupovská metoda Časopis Veřejné mínění (populárněvědecký) Mezinárodní spolupráce (výzkumy, publikace, konference, stáže)

Předvolební výzkumy 1946 Dva výzkumy– počátek a polovina května Patřily k nejpřesnějším volebním výzkumům té doby (odchylka 2. výzkumu max. 1%) Výsledky publikovány až po volbách (z rozhodnutí ústavu) Zvýšení odborné prestiže ústavu a metodologie výzkumů u odborné i laické veřejnosti Pozitivní přijetí politickou elitou

Volební výzkumy 1948 Plánovány tři výzkumy Proveden pouze výzkum v lednu Dotazníky policejně zabaveny Domněnky o ručním zpracování dotazníků pro potřeby KSČ, poklesu příznivců KSČ ve srovnání s volbami 1946

Likvidace ústavu 1948 – 50 Únor 1948 – ústav odloučen od ministerstva Zákaz publicity výsledků Zrušen časopis Veřejné mínění Omezen počet pracovníků Výzkumy prováděny do jara 1950 1950 - Ústav zrušen pro nepotřebnost

1967 – Ústav pro výzkum veřejného mínění při ČSAV Důvody odborné: Rozvoj marxistické sociologie Rozvoj empirického sociálního výzkumu Vznik řady výzkumných rezortních pracovišť

Aktivity ústavu Fakticky mnohem volnější než ÚV KSČ předpokládalo 10, později více odborných pracovníků Cca 600 tazatelů Výzkumy v celé ČSR Dotazníky v češtině, slovenštině, maďarštině Rozsah souboru dotázaných - cca 1500 Rychlé telegrafické výzkumy - cca 300 dot.

Činnost v době Pražského jara Výzkumy politického charakteru Mezinárodní výzkum – tužby a obavy Rychlé telegrafické výzkumy: březen - srpen 1968 První výzkumy důvěry politikům Výzkum „Postoj občanů k politice“, nebyl zpracován, dokumenty se nezachovaly Ankety Pražanů: v době invaze 1968, nereprezentativní výběr, cca 300 dotázaných

Činnost ÚVVM do září 1969 Pokračování politických výzkumů Výzkumů zaměřených na závažné společenské otázky Orientace na metodologickou činnost Pokračování činnosti bez vnějších zábran Snižovala se otevřenost občanů při dotazování Snižovala se možnost publikovat výsledky

Činnost ÚVVM 1970-72 Politické kontroly a prověrky všech pracovišť ČSAV Nemožnost pokračovat v politických výzkumech Výzkumy na zakázku pro instituce – šíře témat ÚVVM zrušen k 31. 8. 1972 Nově založen jako součást statistického úřadu

Činnost do roku 1989 Pracoviště podřízeno kontrole stranických orgánů: výběr pracovníků schvalování témat výzkumu schvalování otázek v dotazníku Tématické výzkumy pro státní instituce Zákaz publikování výsledků

Domácí úkol III Proveďte rozhovory se 6 respondenty Vypracujte závěrečnou práci, kde zhodnotíte: Jak jste postupovali při výběru dotázaných Kvalitu dotazníku z hlediska dotazování