UTVÁŘENÍ ZEMSKÉHO POVRCHU
Zemský povrch Je svrchní vrstva zemské kůry, která je součástí litosféry Je utvářen: vnitřními přírodními činiteli vnějšími přírodními činiteli
utvářejí horotvornou činností různé tvary zemského povrchu (pohoří, hory,…). Patří mezi ně vrásnění, kerná činnost, sopečná činnost, zemětřesení. dotvářející zemský povrch. Narušují a zarovnávají zemský povrch. Patří mezi ně činnost vody, činnost větru a teploty, rostlin a živočichů, včetně člověka.
Vnitřní přírodní činitelé Vrásnění V místech dotyku 2 litosf. desek dochází k prohýbání do vln, které nazýváme vrásy ( vrásnění). Vrásněním vznikají vrásová pohoří (např. Himaláje, Alpy, Karpaty, Pyreneje, Andy, Kavkaz…) a skládají se z těchto částí: (viz obr. str.18)
Kerná činnost je proces, při kterém vznikají kerná pohoří. Vznikají zlomy a podél nich kry, které se pohybují vzhůru, do stran nebo dochází k poklesům. Kernými pochody bývají dotvářena také sopečná či vrásová pohoří (Ťan Šan, Harz, Schwarzwald…)viz obr str. 19
Sopečná činnost viz předchozí látka V místech, kde při sopečné činnosti vystupuje magma na povrch, vznikají sopečná pohoří. Magma vytéká i na dně oceánu. Dosáhne-li podmořská sopka nad hladinu oceánu, vznikne sopečný ostrov (Island, Havajské ostrovy).
Zemětřesení viz předchozí látka může způsobit sesuvy hornin či pokles části povrchu. Může docházet také k propadnutí stropu jeskyní a vznikne tak propast.