Nizozemští krajináři 17.století Van der Heyden, J. Ruisdael, H. Avercamp, van Ostaade, P. Potter, van Goyen

Nizozemská koncepce krajinomalby Počátek 17.století Krajiny, městské scenérie, maríny Rozdíl v pojetí krajinomalby v severní a jižní Evropě Italská = klasicistní, lineární perspektiva Vlámská = barevná perspektiva Tradice vlámské krajinomalby Joachim Patinir (1480-1524) Durer, Bosch, Brueghel starší, Brueghel sametový Barevná perspektiva: také vzdušná; v souladu s ní vzdálené předměty postupně nabývají barvy nebe 1435: jan van Eyck: Madona kancléře Rolina; krajina v tomto obrazu je příkladem výše uvedené metody a také příkladem realistické krajiny; jde o městskou scenérii, zachycenou do detailů, ale jde o architekturu smyšlenou Krajina u A. Durera (1471-1528) Krajina u H. Bosche (1453-1516) J. Paintir (1480-1524) maloval náboženské výjevy, podobně jako předchozí dva; ale krajina u něj postupně nabývá většího významu a stává se hlavním tématem; vytvořil panoramatickou vizi: krajina je představena tak, jakoby umělec pozoroval scénu z určité výšky; 3 výrazně odlišené koloristické plány; popředí v teplých odstínech hnědi, druhý plán ve světlé zeleni, chladně modré tóny v pozadí Pieter Brueghel starší; zachovává panoramatický úhel pohledu, ale dává krajině realističtělší charakter a maluje ji podle skutečnosti; rozšiřuje prostor a do pozadí přidává hory (reminiscence na pobyt v Itálii); expresivita; syntéza vlámské a italské tradice; pokračovatel Pieter Brueghel mladší (1564-1638) Jan Brueghel Sametový (1568-1625)maluje docela jinak. Jemné odstíny barev, přechody z hnědi do modři, gradace stínů. Figury, vypracované na základě přesné kresby. Preciznost. Dalším významným krajinářem z počátku 17. Století je např. Rubens.Viděli jsme také krajiny u Rembrandta a městské scenérie u Vermeera.

Joachim Patinir: Odpočinek na cestě do Egypta

Joachim Patinir: Charon překračující řeku Styx

J. Patinir: Svatý Kryštof

Albrecht Dureer: Dům u rybníka

A. Durer: Oplakávání Krista

A. Durer: Mlýn

Pieter Brueghel starší: lovci ve sněhu

Pieter Brueghel starší: Žně

Zimní krajina s ptačími pastmi

Brueghel květinkový: Krajina s ceresem

Brueghel sametový: lesní cesta s poutníky

Brueghel sametový: Pohled na Heidelberg

Nizozemský realismus Brueghelův styl se po Nizozemí rozšířil díky umělcům, kteří na sklonku 16. století emigrovali Haarlemská škola Vypracování charakteristického nizozemského stylu Snížení linie horizontu Zúžení barevné škály Tito emigranti reprezentují různé tendence: manýrismus, dekorativní styl; gilda sv. Lukáše v Haarlemu: první tvůrci realistické krajinomalby; Goyenovy malby po r. 1630 téměř monochromatické, barvy se vracejí po r. 1645 u Jacoba van Ruisdaela a Alberta Cuypa Podobně Jan Both 91618-1652) a Laes Pietrsz Berchem (1620-1683); také přejímají italské klasicistní tendemce a malují idealizované a idylické krajiny se zachycením pastýřů a pastýřek

Nizozemská krajina 2. poloviny 18. století Fikce vytvářející iluzi Realismus až hyperrealismus Zrození nizozemského realismu se časově prolíná se vznikem samostatného nizozemského státu Henry James cestující po Nizozemsku: „Když se díváte na originál, zdá se vám, že je to oraz, když potom hledíte na obraz, máte pocit, že se jedná o originál. Je to nábřeží kanálu v Haarlemu anebo van der Heydenovo plátno? Nizozenský stát byl vytvořen ze severních provincií, které se vymanily ze španělské nadvlády Malby představující město, venkov či pobřeží se podílejí na potvrzení národní identity; sebevědomí republiky se zvětšuje s tím, jak stoupá počet obyvatel, s tím , jak roste její teritorium (vysušování nových oblastí) a vzrůstá bohatství měst. Amsterodam se stává jedním z nejdůležitějších finančních center. 60% Nizozemců žije ve městech. Krajináři mají svou klientelu. Ta se rekrutuje z řad bohatých měšťanů, kteří zřejmě toužili po kontaktu s přírodou. Po těchto obrazech je velká poptávka, umělci, kteří chtějí mít na trhu dobrou pozici, se specializují.

Jan van der Heyden (1637-1712) Původ: rodina obchodníka s obilím, usazen v Utrechtu Jan se zprvu věnoval malování na skle Později maluje veduty a městské scenérie Život v Amsterodamu Vytvořil také krajinomalby, převažují však u něj městské scenérie Sám maluje pouze město, realizaci postav na plátně svěřil jiným Z toho snad pramení preciznost jeho krajinářských maleb. Městské scenérie začal malovat poté, co se přistěhoval do Amsterodamu, kde potkal svou příští manželku. Úřady spjaté s dovednostmi z oboru osvětlení a boje s požáry. Malířství nebylo jeho jedinou vášní, byl také inženýrem. V r. 1669 představil projekt olejových lamp k osvětlení ulic. Na základě toho byl jmenován inspektorem veřejného osvětlení. Také vypracoval spolu se svým bratrem Nicolasem systém hydraulických čerpadel schopných dostat proud vody docela vysoko. Důležité v době častých požárů.

Herengracht v Amsterodamu

Pohled na Herengracht

Dam square

Pohled na krajinu s mostem

Pohled na Delft: srovnej s Vermeerem

Pouliční scéna v Kolíně

Jacob van Ruisdael Malířská rodina Salomon se zaměří na krajinářskou malbu, rád maluje písečné duny Jacob neváhá s výběrem povolání a r. 1648 je přijat do cechu sv. Lukáše v Haarlemu Cestuje po Nizozemsku a Amsterodamu Otevře si ateliér a jeho obrazy jdou dobře na odbyt Jacob – nejznámější; kromě něj ještě jeho strýc Salomon, původem z Naardenu. Isaack, Jacobův otec, byl také malíř, ale o jeho malířské tvorbě je známo jen málo. Rod. Jméno bylo Gooyer, bratři si je změnili podle názvu blízkého zámku, jehož jméno v překladu znamenalo šumící kaskádu. „I kdyby Nizozemí, které přece žije v neustálém ohrožení, zalily mořské vlny, dokud se zachová jeden Ruisdaelův obraz, bude svět vědět, čím byla ztracená země.“

Sluneční paprsek

Sluneční paprsek: Detaily

Krajina s vodopádem

Krajina s mostem pro pěší

Marína

Židovský hřbitov

Kukuřičné pole; jednoznačně rozeznatelná barevná perspektiva

Krajina s větrnými mlýny poblíž Haarlemu

Pohled za bouřlivého dne

Duby na Giesbachu

Vztah mezi nizozemským a italským krajinářstvím Van der Heydenovy městské scenérie inspirovaly benátského malíře Canaletta Canaletto (1697-1768) Giovanni Antonio Canal Slavný malíř vedut Hluboké architektonické perspektivy, práce se světlem Široký úhel pohledu

Náměství San Marco v Benátkách

Vejzd do Velkého kanálu

Regatta na GC

Hendrick Avercamp (1585-1634) Narozen v Amsterodamu, s rodinou se stěhuje do Fríska a Kampenu, kde se jeho otec stal lékárníkem. Hendrick byl údajně němý a malířství bylo pro něj jedinou možností, jek se vyjádřit. „nemluva z Kampenu“ školen u umělce dánského původu. Téma jeho života: Zimní krajiny a bruslařské výjevy Nerespektoval pravidla perspektivy Jeho krajiny typické pro severoevropské umění; krajina oživená postavami, zalidněná malebnými a realistickými figurkami v brueghelovském stylu Nedostatek spojitosti a chybějící bod sbíhání; nejednotný charakter Lidé jsou maličkými loutkami ztracenými v zářivé běli nekonečného nebe; zábavy na bruslích a saních souběžně s každodenními činnostmi Kampen byl staré hanzovní město

Radovánky na ledě

Zmrzlé říční figury

Bruslaři

Říční krajina: Brusel?

Rybáři v měsíčním svitu

Scéna na ledě - Haarlem

Scéna na ledě - Schwerin

Zimní krajina s bruslaři

Zimní krajina

Paulus Potter (1625-1654) Malíř zvířat Působení v Amsterodamu, Haarlemu, Delftu, Haagu Oceňován za svého života pro precizní malby „zázračné dítě, ve 14 – 15 letech patřil již ke zručným mistrům Pocházel z malířské rodiny Tchán: „ člověk, jenž maluje zvířata, není hoden dcery architekta“

Mladý býk

Koně

Krajina s ovčákem hrajícím na loutnu

Rolnická rodina se zvířaty

Albert Cuyp (1620-1691) Krajiny italského typu Pracoval v Rembrandtově okruhu, žil v Dordrechtu Inspirován Janem van Goyenem Portréty na pozadí krajiny a městské scenérie

Pohled na Dordrecht : marína

Maasa v Dordrechtu

Rýnská krajina

Adrien van der Velde (1636-1672) Malířský rodina Strýc Easias – průkopník monochromatické malby Bratři malovali maríny Maloval a žil v Amsterodamu

Zimní scéna s golfisty