Nizozemští krajináři 17.století Van der Heyden, J. Ruisdael, H. Avercamp, van Ostaade, P. Potter, van Goyen
Nizozemská koncepce krajinomalby Počátek 17.století Krajiny, městské scenérie, maríny Rozdíl v pojetí krajinomalby v severní a jižní Evropě Italská = klasicistní, lineární perspektiva Vlámská = barevná perspektiva Tradice vlámské krajinomalby Joachim Patinir (1480-1524) Durer, Bosch, Brueghel starší, Brueghel sametový Barevná perspektiva: také vzdušná; v souladu s ní vzdálené předměty postupně nabývají barvy nebe 1435: jan van Eyck: Madona kancléře Rolina; krajina v tomto obrazu je příkladem výše uvedené metody a také příkladem realistické krajiny; jde o městskou scenérii, zachycenou do detailů, ale jde o architekturu smyšlenou Krajina u A. Durera (1471-1528) Krajina u H. Bosche (1453-1516) J. Paintir (1480-1524) maloval náboženské výjevy, podobně jako předchozí dva; ale krajina u něj postupně nabývá většího významu a stává se hlavním tématem; vytvořil panoramatickou vizi: krajina je představena tak, jakoby umělec pozoroval scénu z určité výšky; 3 výrazně odlišené koloristické plány; popředí v teplých odstínech hnědi, druhý plán ve světlé zeleni, chladně modré tóny v pozadí Pieter Brueghel starší; zachovává panoramatický úhel pohledu, ale dává krajině realističtělší charakter a maluje ji podle skutečnosti; rozšiřuje prostor a do pozadí přidává hory (reminiscence na pobyt v Itálii); expresivita; syntéza vlámské a italské tradice; pokračovatel Pieter Brueghel mladší (1564-1638) Jan Brueghel Sametový (1568-1625)maluje docela jinak. Jemné odstíny barev, přechody z hnědi do modři, gradace stínů. Figury, vypracované na základě přesné kresby. Preciznost. Dalším významným krajinářem z počátku 17. Století je např. Rubens.Viděli jsme také krajiny u Rembrandta a městské scenérie u Vermeera.
Joachim Patinir: Odpočinek na cestě do Egypta
Joachim Patinir: Charon překračující řeku Styx
J. Patinir: Svatý Kryštof
Albrecht Dureer: Dům u rybníka
A. Durer: Oplakávání Krista
A. Durer: Mlýn
Pieter Brueghel starší: lovci ve sněhu
Pieter Brueghel starší: Žně
Zimní krajina s ptačími pastmi
Brueghel květinkový: Krajina s ceresem
Brueghel sametový: lesní cesta s poutníky
Brueghel sametový: Pohled na Heidelberg
Nizozemský realismus Brueghelův styl se po Nizozemí rozšířil díky umělcům, kteří na sklonku 16. století emigrovali Haarlemská škola Vypracování charakteristického nizozemského stylu Snížení linie horizontu Zúžení barevné škály Tito emigranti reprezentují různé tendence: manýrismus, dekorativní styl; gilda sv. Lukáše v Haarlemu: první tvůrci realistické krajinomalby; Goyenovy malby po r. 1630 téměř monochromatické, barvy se vracejí po r. 1645 u Jacoba van Ruisdaela a Alberta Cuypa Podobně Jan Both 91618-1652) a Laes Pietrsz Berchem (1620-1683); také přejímají italské klasicistní tendemce a malují idealizované a idylické krajiny se zachycením pastýřů a pastýřek
Nizozemská krajina 2. poloviny 18. století Fikce vytvářející iluzi Realismus až hyperrealismus Zrození nizozemského realismu se časově prolíná se vznikem samostatného nizozemského státu Henry James cestující po Nizozemsku: „Když se díváte na originál, zdá se vám, že je to oraz, když potom hledíte na obraz, máte pocit, že se jedná o originál. Je to nábřeží kanálu v Haarlemu anebo van der Heydenovo plátno? Nizozenský stát byl vytvořen ze severních provincií, které se vymanily ze španělské nadvlády Malby představující město, venkov či pobřeží se podílejí na potvrzení národní identity; sebevědomí republiky se zvětšuje s tím, jak stoupá počet obyvatel, s tím , jak roste její teritorium (vysušování nových oblastí) a vzrůstá bohatství měst. Amsterodam se stává jedním z nejdůležitějších finančních center. 60% Nizozemců žije ve městech. Krajináři mají svou klientelu. Ta se rekrutuje z řad bohatých měšťanů, kteří zřejmě toužili po kontaktu s přírodou. Po těchto obrazech je velká poptávka, umělci, kteří chtějí mít na trhu dobrou pozici, se specializují.
Jan van der Heyden (1637-1712) Původ: rodina obchodníka s obilím, usazen v Utrechtu Jan se zprvu věnoval malování na skle Později maluje veduty a městské scenérie Život v Amsterodamu Vytvořil také krajinomalby, převažují však u něj městské scenérie Sám maluje pouze město, realizaci postav na plátně svěřil jiným Z toho snad pramení preciznost jeho krajinářských maleb. Městské scenérie začal malovat poté, co se přistěhoval do Amsterodamu, kde potkal svou příští manželku. Úřady spjaté s dovednostmi z oboru osvětlení a boje s požáry. Malířství nebylo jeho jedinou vášní, byl také inženýrem. V r. 1669 představil projekt olejových lamp k osvětlení ulic. Na základě toho byl jmenován inspektorem veřejného osvětlení. Také vypracoval spolu se svým bratrem Nicolasem systém hydraulických čerpadel schopných dostat proud vody docela vysoko. Důležité v době častých požárů.
Herengracht v Amsterodamu
Pohled na Herengracht
Dam square
Pohled na krajinu s mostem
Pohled na Delft: srovnej s Vermeerem
Pouliční scéna v Kolíně
Jacob van Ruisdael Malířská rodina Salomon se zaměří na krajinářskou malbu, rád maluje písečné duny Jacob neváhá s výběrem povolání a r. 1648 je přijat do cechu sv. Lukáše v Haarlemu Cestuje po Nizozemsku a Amsterodamu Otevře si ateliér a jeho obrazy jdou dobře na odbyt Jacob – nejznámější; kromě něj ještě jeho strýc Salomon, původem z Naardenu. Isaack, Jacobův otec, byl také malíř, ale o jeho malířské tvorbě je známo jen málo. Rod. Jméno bylo Gooyer, bratři si je změnili podle názvu blízkého zámku, jehož jméno v překladu znamenalo šumící kaskádu. „I kdyby Nizozemí, které přece žije v neustálém ohrožení, zalily mořské vlny, dokud se zachová jeden Ruisdaelův obraz, bude svět vědět, čím byla ztracená země.“
Sluneční paprsek
Sluneční paprsek: Detaily
Krajina s vodopádem
Krajina s mostem pro pěší
Marína
Židovský hřbitov
Kukuřičné pole; jednoznačně rozeznatelná barevná perspektiva
Krajina s větrnými mlýny poblíž Haarlemu
Pohled za bouřlivého dne
Duby na Giesbachu
Vztah mezi nizozemským a italským krajinářstvím Van der Heydenovy městské scenérie inspirovaly benátského malíře Canaletta Canaletto (1697-1768) Giovanni Antonio Canal Slavný malíř vedut Hluboké architektonické perspektivy, práce se světlem Široký úhel pohledu
Náměství San Marco v Benátkách
Vejzd do Velkého kanálu
Regatta na GC
Hendrick Avercamp (1585-1634) Narozen v Amsterodamu, s rodinou se stěhuje do Fríska a Kampenu, kde se jeho otec stal lékárníkem. Hendrick byl údajně němý a malířství bylo pro něj jedinou možností, jek se vyjádřit. „nemluva z Kampenu“ školen u umělce dánského původu. Téma jeho života: Zimní krajiny a bruslařské výjevy Nerespektoval pravidla perspektivy Jeho krajiny typické pro severoevropské umění; krajina oživená postavami, zalidněná malebnými a realistickými figurkami v brueghelovském stylu Nedostatek spojitosti a chybějící bod sbíhání; nejednotný charakter Lidé jsou maličkými loutkami ztracenými v zářivé běli nekonečného nebe; zábavy na bruslích a saních souběžně s každodenními činnostmi Kampen byl staré hanzovní město
Radovánky na ledě
Zmrzlé říční figury
Bruslaři
Říční krajina: Brusel?
Rybáři v měsíčním svitu
Scéna na ledě - Haarlem
Scéna na ledě - Schwerin
Zimní krajina s bruslaři
Zimní krajina
Paulus Potter (1625-1654) Malíř zvířat Působení v Amsterodamu, Haarlemu, Delftu, Haagu Oceňován za svého života pro precizní malby „zázračné dítě, ve 14 – 15 letech patřil již ke zručným mistrům Pocházel z malířské rodiny Tchán: „ člověk, jenž maluje zvířata, není hoden dcery architekta“
Mladý býk
Koně
Krajina s ovčákem hrajícím na loutnu
Rolnická rodina se zvířaty
Albert Cuyp (1620-1691) Krajiny italského typu Pracoval v Rembrandtově okruhu, žil v Dordrechtu Inspirován Janem van Goyenem Portréty na pozadí krajiny a městské scenérie
Pohled na Dordrecht : marína
Maasa v Dordrechtu
Rýnská krajina
Adrien van der Velde (1636-1672) Malířský rodina Strýc Easias – průkopník monochromatické malby Bratři malovali maríny Maloval a žil v Amsterodamu
Zimní scéna s golfisty