Negativní vliv hluku na sluchový systém a na tělesné a duševní zdraví Josef Syka Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha

Rosenzweig et al., 2002

Hluk je jakýkoliv zvuk, který vyvolává nepříjemný nebo rušivý vjem nebo má škodlivý účinek (ČSN 01 1600) Nepříznivým účinkům hluku je vystaveno v Evropě přibližně 30 mil. lidí, v USA podobný počet. Předpokládá se, že ve světě je nepříznivým účinkům hluku s následkem sluchové ztráty vystaveno 10% populace

Vliv hluku na sluchový systém: Dočasný posun sluchového prahu vzniká působením hluku > 85 - 90 dB, sluchový práh se vrátí k původním hodnotám během několika hodin a dní v závislosti na intenzitě ohlušení Trvalý posun sluchového prahu a akustické trauma vzniká působením hluku > 120 – 130 dB, sluchový práh zůstane trvale zvýšen, nejčastěji na 4 kHz, nelze ovlivnit léčbou Změny ve funkci centrálního sluchového systému se projevují především jako ušní šelesty (tinnitus), přechodné nebo trvalé, jsou spojeny často s duševním utrpením a poruchami spánku

Prevence a léčba trvalé ztráty sluchu způsobené hlukem Zkrácení pobytu v hlučném prostředí na minimum (včetně diskoték), snížení intenzity zvuku osobních přehrávačů, chrániče sluchu Medikamentózní léčba: vasodilatace, barokomora a další, málo účinné Kochleární implantát Experimentálně na zvířeti: genová terapie, kmenové buňky

Izumikawa et al. 2005

Izumikawa et al. 2005

Mimosluchové účinky hluku: Obtěžování, rozmrzelost, únava, projevují se poklesem pozornosti, pracovního výkonu, nálady Poruchy spánku, obtíže s usínáním, probuzení ze spánku Onemocnění kardiovaskulárního systému, hypertenze, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu Patologický stav endokrinního systému, zvláště zvýšení hladin stresových hormonů

Zdroje hluku: Dopravní hluk (automobilový, letecký, železniční) Průmyslový hluk Stavební hluk Hluk ve vojenství Hluk spojený s bydlením Hudební hluk (diskotéky, osobní přehrávače, profesionální expozice v různých hudebních tělesech) Rekreační hluk

Studie LARES 2006 (Large Analysis and Review of European Housing and Health Status) Stupně obtěžování: Hluk silniční dopravy Hluk ze sousedství bytů (např. kročejová průzvučnost) Letecký hluk Hluk z pracovní činnosti Hluk železniční dopravy

Niemann a spol., 2006

Niemann a spol., 2006

Niemann a spol., 2006

Niemann a spol., 2006

Pedersen and Persson Waye, 2004

Vos, 2004

Ohrstrom, 2004

Aasvang a spol., 2008

Brink a spol., 2008

Dopravní hluk a riziko kardiovaskulárního onemocnění. W. Babisch, 2006 Obtěžování, rozmrzelost, únava, projevují se poklesem pozornosti, pracovního výkonu, nálady Poruchy spánku, obtíže s usínáním, probuzení ze spánku Onemocnění kardiovaskulárního systému, hypertenze, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu Patologický stav endokrinního systému, zvláště zvýšení hladin stresových hormonů

Babisch, 2006

O´Brien a spol., 2008

Williams et al., 2007

Grécová a spol., 2009

Grécová a spol., 2009

Grécová a spol., 2009

Grécová a spol., 2009

Grécová a spol., 2009

Grécová a spol., 2009

Chang and Merzenich 2003

Mazelová et al., 2001

Mazelová et al., 2001

Mazelová et al., 2001

Mazelová et al., 2001

Mazelová et al., 2001

Noise-induced annoyance in Germany subdivided by various noise sources for the year 2002. The severity of the noise annoyance in the residential environment of the last 12 months was registered with the five-level ICBEN scale from not at all to extreme.

Number of the surveyed households and inhabitants in the eight examined European cities

Prevalence of medically diagnosed illnesses reported in adults (18-59 years) in comparison with the prevalence of the elderly (60 years and older) in the LARES-Survey (multiple answers)

Prevalence of medically diagnosed illnesses reported in children (17 years and younger) in comparison with the prevalence of adults (18-59 years) in the LARES Survey (multiple answers)

Kryter, 2007