Fyziologické proměnné Stanovení tréninkových pásem je závislé na úrovni koncentrace kyseliny mléčné – laktátu v krvi a na její kumulaci během zatížení. Laktát je produktem anaerobní glykolýzy, větší koncentrace laktátu v krvi vede pak k rychlé únavě. Dochází ke snížení pH krve, jsou omezovány procesy produkce energie. IV. VO2max III. anaerobní práh II. aerobní práh I.

Aerobní práh Aerobní práh je definován jako bod při takové úrovni energetického metabolismu, kdy koncentrace laktátu v krvi je zřetelně nad hladinou klidových hodnot Intenzita cvičení, při které většina svalových vláken pracuje aerobně, zpravidla pozorujeme koncentraci laktátu okolo 2 mmol Při nízké intenzitě zatížení jsou aktivována pomalá svalová vlákna. Jak se zvyšuje intenzita cvičení, větší množství svalových vláken je zapojeno a v momentě, kdy pomalá svalová vlákna nepostačují zabezpečit nároky cvičení, rychlá svalová vlákna jsou aktivována. Aerobní práh - moment, kdy jsou do pohybu poprvé zapojeny rychlá svalová vlákna, zároveň pozorujeme zvýšení koncentrace laktátu v krvi.

Anaerobní práh Anaerobní práh je bod, kdy koncentrace laktátu v krvi překročí hodnotu 4 mmol. Pro zjednodušení si představte, že produkce laktátu v těle sportovce je vyšší, než proces jeho odbourávání. To způsobuje akumulaci laktátu v krvi. Progresivní zvýšení potřeby kyslíku větších svalových partií. Nedostatečný přístup kyslíku k pracujícím svalům Snížená schopnost odbourávání laktátu a uvolňování adrenalinu.

VO2max VO2max ( maximální aerobní výkon ) Maximální aerobní výkon je jedna z  nejčastěji měřených fyziologických veličin. Je nejobjektivnějším způsobem stanovení funkčních limitů oběhového systému VO2max je maximální množství kyslíku, které je organismus schopen využít v dané časové jednotce, během činnosti velkých svalových skupin, která vede až k celkovému vyčerpání Lineární vztah mezi zvyšováním kyslíkové spotřeby v závislosti na stoupající intenzitě zatížení vidíte na dalším obrázku. Maximální aerobní výkon je závislý na ventilaci, procesu přestupu kyslíku z plic do krve, na srdečním výkonu a velikosti krevního toku, na procesu uvolňování kyslíku z krve

Prakticky lineární vztah

VO2max veslařský výkon je v přímé závislosti na VO2max Není však prokázána taková závislost mezi VO2max a čistě vytrvalostním výkonem, když porovnáváme sportovce s podobným VO2max. Hodnota výkonu na hranici anaerobního prahu se zdá být lepším ukazatelem vytrvalostních schopností.

Pásma intenzity zatížení Základní vytrvalost I = regenerační trénink + aerobní práh ( 1 + 2 ) Základní vytrvalost II = oblast mezi AE a ANP ( 3 ) Anaerobní práh = anaerobní práh Anaerobní kapacita = 5 + 6 + 7 + 8

Základní vytrvalost I. Jsou zde zahrnuty všechny aktivity, které zahrnují intenzitu cvičení pod a na úrovni aerobního prahu. Fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu. Při všech pohybech relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová vlákna Schopnost odbourávání a metabolizace laktátu má zásadní důležitost.

Základní vytrvalost I. Existuje závislost mezi množstvím pomalých svalových vláken a rychlostí odbourávání laktátu Tento vztah je dán vysokým obsahem enzymů, zastoupených v pomalých vláknech, které metabolismus laktátu výrazně ovlivňují. Adaptační změnou na tréninkové zatížení v pásmu intenzity I je zvětšení množství těchto enzymů a to umožňuje sportovci vykonat větší množství intervalové tréninkové práce. Koncentrace laktátu na této úrovni nízká, únava je pak pravděpodobně způsobena vyčerpáním zásob glykogenu, nerovnováhou v zastoupení prvků aminokyselinových řetězců nebo přílišným zvýšením tělesné teploty

Základní vytrvalost II. Pásmo zatížení II znamená tréninkové aktivity v intenzitě mezi aerobním a anaerobním prahem, hodnoty koncentrace laktátu v krvi tedy kolísají při zátěži tohoto typu mezi 2 – 4 mmol/l. Sjodin a Jacobs ( 1981 ) zjistili, že maratónský závod je trénovaný běžec schopen absolvovat rychlostí na úrovni 87 % anaerobního prahu Pohybujeme se stále v hodnotách pod anaerobním prahem, takže nedochází ke kumulaci laktátu. Není proto nutné zařazovat přestávky na odpočinek, účelem změn v intenzitě zatížení je adaptace motorických center, jejichž funkce je takto posilována

Anaerobní práh Intenzita zatížení v této tréninkové kategorii se pohybuje v blízkosti anaerobního prahu, hodnoty koncentrace laktátu jsou v rozmezí 3,5 – 5 mmol/l. Pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem výkonu hodnota anaerobního prahu, než hodnota VO2max Výzkumy prokázaly, že po několikaměsíčním tréninkovém zatížení se u sledovaných subjektů nezměnila hodnota VO2max, zatímco vytrvalostní kapacita ano. Steinacker ( 1993 ) konstatoval, že vytrvalostní kapacita, měřená při výkonu na hranici 4 mmol laktátu je nejpodstatnější parametr pro predikci výkonu u trénovaných veslařů, specielně na menších posádkách. Byla vysledována vysoká korelace ( r = 0,93 ) mezi výkonem na anaerobním prahu a výkonem na ergometru na vzdálenost 2000 m.

Anaerobní práh Obrázek ukazuje adaptační změny v produkci laktátu u netrénovaného jedince, který absolvoval tréninkový program vytrvalostního charakteru. Při stejné koncentraci laktátu je sledovaný subjekt schopen vyššího výkonu.

Aerobní kapacita Specifický charakter mají tréninkové jednotky, kdy se zatížení pohybuje na hranici VO2max. Cílem je zvýšení VO2max a rozvoj vytrvalostních schopností na při vysokých intenzitách. Obvykle jsme schopni udržet takový výkon po dobu 2 – 12 minut, v závislosti na trénovanosti jedince. Hodnota VO2 při intenzitě zatížení na 4 mmol je u trénovaných veslařů obvykle 85 % VO2max.

Aerobní kapacita vyšší VO2max umožňuje sportovci dosáhnout vyšších hodnot v úrovni ANP. Obrázek 5: Při zvýšení VO2max je vyšší hodnota ANP ( 85% VO2max) a veslařského výkonu

Rozvoj aerobních schopností Norský model, Rolf Saeterdal Poznatky z jiných sportů, veslování určitě není v popředí vědeckého výzkumu Velmi rozumný se mi jeví norský model řízení oblasti vrcholového sportu

Organizace - principy Vytrvalostní sporty: 11 druhů ( 7 letních - včetně veslování ) Společné porady – předávání informací Společné zásady a terminologie vytvořená vědeckým týmem Skvělé řešení: nejlepší odborníci pro všechny sporty, a šetří peníze. Systém funguje – veslování, lyžování, rychlobruslení,vytrvalostní běhy….

Snaha o zvýšení kyslíkové spotřeby Rozvoj aerobních schopností – zásadní problém sportů, kde je výkon postaven na širokém vytrvalostním základě - boj o kyslík. Připomínám faktory ovlivňující kyslíkovou spotřebu 80 léta – atlet hmotnosti 70 kg - VO2max 6,33 l/min- 90 ml/min/kg Ventilace až 250 l/min

Zóny intenzity tréninkového zatížení 1. Regenerační trénink 2. Aerobní práh 3. Oblast mezi aerobním a anaerobním prahem 4. Anaerobní práh 5. Aerobní kapacita 6. Produkce anaerobní práce 7. Tolerance koncentrace laktátu 8. Anaerobně alaktátová zóna U nás: Základní vytrvalost I = regenerační trénink + aerobní práh ( 1 + 2 ) Základní vytrvalost II = oblast mezi AE a ANP ( 3 ) Anaerobní práh = anaerobní práh Anaerobní kapacita = 5 + 6 + 7 + 8

Zóny intenzity tréninkového zatížení Účel: Regenerační trénink – aktivní odstranění látek, způsobujících únavu v organizmu, urychlujeme proces regenerace Aerobní práh - fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu. Při všech pohybových aktivitách relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová. Tréninkové zatížení, kdy je dodávka energie zajišťována v převážně přeměnou tuků. Je to tedy jakýsi trénink tukového metabolismu – vyvoláváme adaptace v organismu z hlediska schopnosti tohoto metabolického systému produkovat energii, zvažujeme efektivitu probíhajících chemických přeměn. Pro rozvoj vytrvalostní úrovně atleta je to základní a nezbytná složka přípravy. Koncentrace laktátu v krvi je 2,5 – 4 mmol/litr krve, tréninkovým zatížením v této zóně prodlužujeme dobu, po který je sportovec schopen podávat výkon na hranici anaerobního prahu. Tréninkovým zatížením v intenzitách okolo hranice ANP pak rozvíjíme schopnost sportovce podávat na této úrovni vyšší výkon po určitou dobu. Vytrvalostní kapacita, měřená při výkonu na hranici 4 mmol laktátu je nejpodstatnější parametr pro predikci výkonu u trénovaných veslařů, specielně na menších posádkách. Byla také vysledována vysoká korelace ( r = 0,93 ) mezi výkonem na anaerobním prahu a výkonem na ergometru na vzdálenost 2000 m. Další sledování prokázali blízkou korelaci mezi závodním tempem a tempem blízko hodnot anaerobního prahu. Na těchto předpokladech je sestaven program testování reprezentačního družstva. Tvrdíme tedy, že pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem trénovanosti hodnota výkonu na úrovni anaerobního prahu, než hodnota VO2max. Zatížení v této zóně intenzity reprezentuje již maximální úroveň aerobní kapacity, organizmus podává výkon na úrovni VO2 max - zapojeny jsou však všechny druhy typy energetických systémů. Hlavním tréninkovým efektem je tedy rozvoj aerobní kapacity – zvyšujeme hodnotu maximální kyslíkové spotřeby i prodlužujeme dobu, po kterou je sportovec schopen podávat výkon v této intenzitě. Anaerobní kapacita – rozvíjíme schopnost produkovat anaerobní práci, opět z hlediska výkonu i doby zatížení. Tolerance koncentrace laktátu – trénink v této zóně intenzity tedy zvyšuje schopnost organizmu pracovat při vyšších koncentracích laktátu. Trénovaný sportovec X netrénovaný sportovec. Anaerobně alaktátová zóna – zatížení vysoké intenzity, krátký interval do 10 s, kdy je dodavatelem energie převážně ATP – CP systém. Tréninkovou adaptací na zatížení tohoto typu je zvyšování zásob ATP a CP ve svalové tkáni.

Dr. Fritz Hagerman Zóna intenzity Energet. systém* Typ tréninku Čas zatížení Odp. % max. úsilí % TF max. TF** (tep/min) Koncentrace LA (mmol/l) 1 I. Využití O2 (U1) O2 Souvislé zatížení 60 - 120 min. - 50 – 65 95–125 Velmi nízká 2 II. Využití O2 (U2) 30 - 60 min. 65 – 75 125–145 Méně než 2 3 III. Využití O2 (U3) O2 LA Dlouhý interval 10 - 30 min. 1 : 0,5 1 : 0,25 75 – 80 145-155 2-4 4 Anaerobní práh (ANP) LA O2 5 - 20 min. 1 : 1 80 – 85 155-160 4-6 5 Transport kyslíku (TN) ATP - CP LA O2 Střednědobý interval 90 sec. – 5 min. 1 : 2 85 - 90 160-170 6-10 6 Anaerobní I. (AN1) LA Krátký interval 30 - 90 sec. 1 : 3 90 - 95 170-180 Maximální hodnoty 7 Anaerobní II. (AN2) ATP- CP Sprint 10 - 30 sec. Komplet. 95 - 100 180-190 a world-renowned expert in exercise physiology, has been educating and improving rowers and coaches for over 30 years. Fritz's groundbreaking research in rowing physiology began in the late 60s with New Zealand's National team, and he has continuously worked with the U.S. National team since 1972. The results of his research have positively impacted the performance of our national teams by teaching athletes how to improve their training regimens as well as helping coaches to identify those with the best physiological potential. He has been working closely with U.S. Men's Coach Mike Teti since 1997. According to Teti, "Fritz's contribution to the success of the men's sweep team can best be illustrated by the number of our athletes who can go sub 5:50 on the erg.    

Srovnání s programem Českého reprezentačního družstva veslařů Tréninkový objem 18 – 20 let 550 – 650 hodin 21 – 24 let 650 – 700 hodin 24 – 27 let 700 – 800 hodin Starší 800 – 850 hodin Srovnání s programem Českého reprezentačního družstva veslařů Dci 430 hodin Jři 520 hodin Sen B 730 hodin Sen A 820 hodin Názor italských odborníků – lyžování: pro rozvoj aerobních schopností na vrcholové úrovni je třeba absolvovat uvedené objemy. Norský model uvádí až 1200 hodin, liší se v objemu v zónách 2 a 3 – la 1.5 – 2.5, la 2,5 – 4. Je to v prvé řadě dáno terénem v Alpách a v rovinatém prostředí Norska. Vidíte s jaká důležitost je přisuzována objemu tréninku v zónách nižší intenzity. Náš program reprezentačního družstva je tedy z hlediska tréninkových objemů sestaven náročně, logický nárůst tréninkových objemů je srovnatelný s obecně uznávanými hodnotami.

Porovnání tréninkových prostředků Aerobní trénink 80% Posilování 15% Anaerobní trénink 5% Aerobní trénink Pod hranicí AP 70% Pod hranicí ANP 20% Na hranici ANP 10% Tréninkové prostředky Lyžování na sněhu 50% Kolečkové brusle 25% Běh, kolo, posil. 25% České družstvo veslařů: rozdělení intenzity zatížení při veslování v aerobních zónách Pod hranicí AP 58% 51% celkového zatížení veslování Pod hranicí ANP 27% 25% celkového zatížení veslování Na hranici ANP 15% 14% celkového zatížení veslování anaerobní kapacita 10% celkového zatížení veslování Protože tento program je z hlediska intenzity tréninku poměrně náročný, doporučujeme v dalších tréninkových jednotkách nespecifického charakteru ( běh, kolo, lyže, plavání…) zařazovat do plánu v prvé řadě zatížení v intenzitách okolo AP – koncentrace la 1,5 – 2,5.

Porovnání tréninkových prostředků Veslování – program českého družstva Aerobní zatížení Vesl. (aer.)+ běh + ostatní 77% Posilování 13% Anaerobní zatížení ( vesl.) 6% Pokud tedy budu předpokládat v nespecifických tréninkových jednotkách zatížení většinou aerobního charakteru, tak jak je doporučováno výše, dostanu se k velmi podobným objemovým ukazatelům jako v jiných sportech, které sportovní trénink má za cíl v prvé řadě rozvoj aerobních schopností. V našem programu máme o něco více posilování, je to dáno charakterem sportu, kde větší roli hraje silová vytrvalost. Jinak mám tedy pocit, že náš program odpovídá strukturou posledním poznatkům a trendům. Evidují všichni trenéři tréninkové zatížení v zónách? V dnešní době si již nedovedu představit tvorbu tréninkového programu bez takového rozdělení. Používejte elektronickou formu zpracování tréninkových ukazatelů!

Charakteristika sportu Síla Běh na lyžích Biatlon Veslování Veslování je tedy hodnoceno jako sport, kdy je relativně za krátkou dobu potřeba produkovat vysoký výkon, zapojeny jsou všechny velké svalové partie. Podobně lze charakterizovat i běh na lyžích. Z hlediska silových požadavků na sportovní výkon jsou tyto druhy sportu velmi podobné. Aerobní kapacita Výkon

Adaptační změny V organizmu sportovce dochází při tréninkovém zatížení, zaměřeném na rozvoj aerobních schopností k různým adaptačním změnám: Pro veslařský výkon je nejdůležitější zvyšovat úroveň výkonu právě na hranici ANP. Poslední poznatky ukazují, že velmi dobře trénovaní sportovci mají patrně hodnotu ANP při koncentraci laktátu vyšší než 4 mmol/l. Že tedy trénovaný organizmus je schopen odbourávat laktát efektivněji a rychleji. Údaje osmdesátých let: koncentrace laktátu při běžeckém závodě pohybovala mezi 6 – 10 mmol/l krve Nyní je koncentrace laktátu 13 – 14 mmol/l krve během závodu. Lze předpokládat podobný vývoj i ve veslování. Předpokládaný vývoj: dva typy sportovců – sprinteři a vytrvalci, již jsou specialisté na jednotlivé techniky – bruslení a klasika. Stejná situace nastane i ve veslování s rozvojem soutěží na krátké vzdálenosti. Nyní je ještě možné vyhrát oboje – 5 i 30 km na lyžích, 500m i 2000, či 5000 m veslařského závodu.

Profil laktátové křivky 4 3 2 Profil laktátové křivky je určován tréninkem v zónách 2,3 a 4. Regenerační trénink – aktivní odstranění látek, způsobujících únavu v organizmu, urychlujeme proces regenerace Aerobní práh - fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu. Při všech pohybových aktivitách relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová. Tréninkové zatížení, kdy je dodávka energie zajišťována v převážně přeměnou tuků. Je to tedy jakýsi trénink tukového metabolismu – vyvoláváme adaptace v organismu z hlediska schopnosti tohoto metabolického systému produkovat energii, zvažujeme efektivitu probíhajících chemických přeměn. Pro rozvoj vytrvalostní úrovně atleta je to základní a nezbytná složka přípravy. Koncentrace laktátu v krvi je 2,5 – 4 mmol/litr krve, tréninkovým zatížením v této zóně prodlužujeme dobu, po který je sportovec schopen podávat výkon na hranici anaerobního prahu. Tréninkovým zatížením v intenzitách okolo hranice ANP pak rozvíjíme schopnost sportovce podávat na této úrovni vyšší výkon po určitou dobu. Vytrvalostní kapacita, měřená při výkonu na hranici 4 mmol laktátu je nejpodstatnější parametr pro predikci výkonu u trénovaných veslařů, specielně na menších posádkách. Byla také vysledována vysoká korelace ( r = 0,93 ) mezi výkonem na anaerobním prahu a výkonem na ergometru na vzdálenost 2000 m. Další sledování prokázali blízkou korelaci mezi závodním tempem a tempem blízko hodnot anaerobního prahu. Na těchto předpokladech je sestaven program testování reprezentačního družstva. Tvrdíme tedy, že pro sportovní výkon, trvající déle jak 5 minut je lepším indikátorem trénovanosti hodnota výkonu na úrovni anaerobního prahu, než hodnota VO2max.

Funkce pomalých svalových vláken Kapiláry ve svalech Trénink v oblasti AP Funkce pomalých svalových vláken Kapiláry ve svalech Ovlivňujeme procesy tukového metabolismu Odbourávání laktátu Poměrně vysoký objem tréninku Rozvoj technických dovedností Aerobní práh - fyziologickým účinkem na organizmus je zejména ovlivňování funkce pomalých svalových vláken, které jsou limitujícím faktorem vytrvalostního výkonu. Při všech pohybových aktivitách relativně nižší rychlosti jsou pomalá svalová vlákna efektivnější v přeměně chemické energie v mechanickou práci než rychlá svalová. Zatížením tohoto charakteru patrně zmnožujeme množství kapilár, obklopujících jednotlivá svalová vlákna, vytváříme tak lepší předpoklady pro přestup kyslíku v pracujícím svalu. Tréninkové zatížení, kdy je dodávka energie zajišťována v převážně přeměnou tuků. Je to tedy jakýsi trénink tukového metabolismu – vyvoláváme adaptace v organismu z hlediska schopnosti tohoto metabolického systému produkovat energii, zvažujeme efektivitu probíhajících chemických přeměn. Pro rozvoj vytrvalostní úrovně atleta je to proto základní a nezbytná složka přípravy. Existuje závislost mezi množstvím pomalých svalových vláken a rychlostí odbourávání laktátu, to je dáno obsahem enzymů v pomalých vláknech, které výrazně ovlivňují metabolismus laktátu. Adaptační změnou na tréninkové zatížení v tomto pásmu intenzity je tedy zvětšení množství těchto enzymů a to jinými umožňuje sportovci vykonat větší množství intervalové tréninkové práce. Energeticky možno krýt požadavky výkonu poměrně dlouhou dobu, není zde prakticky nebezpečí vyčerpání tukových zásob a nehrozí téměř riziko přetrénování organismu. Tréninková jednotka, zaměřená na rozvoj základní vytrvalosti je obvykle déle trvající činnost při konstantní rychlosti ( steady-state ). Využíváme této jednotky také pro trénink techniky. Ve sportech jako veslování může činit zatížení v tomto pásmu intenzity až 80% celkového tréninkového objemu. Jelikož je koncentrace laktátu na této úrovni nízká, sportovec je na patrně také nižším stupni únavy a je schopen učení se správnému technickému provedení.

Tréninková jednotka v oblasti AP Délka trvání tréninkové jednotky 45 min. – 2 hod. Tréninkových jednotek za týden 3 – 8 Tréninkových jednotek za den 1 - 3 Metody Setrvalý stav Ačkoliv toto pásmo zatížení neobsahuje velký rozsah intenzit, je široká škála možností v oblasti tréninkových objemů. a) Velmi dlouhé tréninkové jednotky je možno provádět méně častěji. Např. čtyřhodinová tréninková jednotka může být zařazena do programu 3 – 4 x týdně, zatímco hodinové zatížení je možno absolvovat 8 – 10 x za týden. b) V závodním období, kdy je trénink zaměřen na přípravu k závodu, jsou zařazeny tréninkové jednotky tohoto typu také do programu. Důvodem je zabránění poklesu výkonnosti sportovce v oblasti základní vytrvalosti, četnost záleží na počtu tréninkových jednotek v týdnu. c) Jestliže tréninková jednotka této intenzity trvá méně jak dvě hodiny, další trénink základní vytrvalosti I může následovat po 2 – 4 hodinách odpočinku. Dobrým zpestřením tréninkové jednotky tohoto typu je častá změna frekvence záběrů během zatížení.

Tukový metabolismus Laktátová křivka Při vzrůstající intenzitě zatížení je zapojen do systému dodávky energie tukový metabolismus, při překročení intenzity na hranici AP je krytí energetických požadavků pohybu zajištěno jinými způsoby metabolismu.

Tréninkový program – X. M. ( XI. 95 ) Den Tr. j. Tr. prostředek Trénink Intenz. Frekv. z. Odpoč. Po 1 2 3 Veslování Posilování 100‘ celostně 60‘ břišní svalstvo 60‘ celostně La 1,5 – 2,5 20 Út Kolo 80‘ celostně Rozvoj max. síly 120‘ ( rychlost 30 km/hod. ) St 80‘, 4 x 10‘ La 2,5 – 4,0 22-26-22 5‘ Čt 40‘ technika La 0,7 – 1,5 Pá Kajak 60‘ So 70‘, 3 x 7‘ ( č+2+1, 3+2+2, 3+2+1+1 ) La 4,0 – 6,0 22 - 26 4‘ Ne Volno Tréninkový program švýcarského závodníka Xeno Müllera je charakteristický přímo strojovou přesností a zvýrazňuje zatížení aerobního charakteru. Jednotlivé zóny intenzity se pravidelně střídají v průběhu celého výcvikového roku, po zatížení na úrovni ANP je zařazeno 4 – 5 tréninkových jednotek, kdy je v činnosti výhradně aerobní metabolismus. Tento systém se nemění ani před vrcholnou soutěží. Program plně respektuje fyziologické zásady s cílem dosáhnout maximálních tréninkových adaptací v transportním systému kyslíku. Je jednoznačně nasměrován k jedinému cíli – úspěšnému startu na OH 96. Při takto koncepčním postupu je vysoká pravděpodobnost dosažení sportovní formy v období vrcholného závodu. Přímo klasický příklad tréninkového programu, zaměřeného na rozvoj aerobních schopností, pouze dvakrát v týdnu se v tomto období objevuje zatížení na úrovni vyšší, než odpovídá hodnotě AP. při dlouhodobém zatížení nepřesahuje hladina laktátu 2,5 mmol/l krve. Jedná se o počátek přípravného období a v programu se objevují nespecifické tréninkové prostředky – kajak, kolo. Není zařazen běh. Posilování je zaměřeno na rozvoj maximální síly. Týdenní tréninkový objem přesahuje 22 hodin zatížení, z toho 17 hodin je v intenzitě, kdy koncentrace laktátu dosahuje 1,5 – 2,5 mmol/l.

Tréninkový program – X. M. ( V. 96 ) Den Tr. j. Tr. prostředek Trénink Intenz. Frekv. z. Odpoč. Po 1 2 Veslování 120‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 100‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 La 1,5 – 2,5 20 Út Posilování 120‘ celostně, TF 148, rychlost 2:07 Silová vytrvalost ( 7 kol ) St 100‘ celostně, TF 150, rychlost 2:06 La 2,5 – 4,0 Čt Pá 120‘ celostně, TF 150, rychlost 2:06 100‘ celostně, TF 145, rychlost 2:08 So Kolo 120‘ ( rychlost 30 km/hod. ) Ne Volno Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

Základní znalosti ( dleTore Overbo ) účinky tréninkového programu na organizmus sportovce nezbytná fyzická kapacita pro veslařský výkon schopnost a chuť přijímat nové poznatky Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

Nezbytná fyzická kapacita pro vrcholný veslařský výkon V příštím období předpokládáme zejména další nárůst výkonnosti v oblasti specifického výkonu na 2000 m Hodnoty výkonu na hranici ANP se patrně budou zvyšovat zejména v kategoriích těžkých vah ( mírné zlepšování v testech vytrvalosti ) Předpokladem k dosažení mezinárodní výkonnosti ve veslování bude jednoznačně sestavení posádek z veslařů s mimořádnými fyzickými parametry Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

60´´ test maximálního výkonu - 830 W VO2max - 7,2 l/min Rekordy O. Tufteho 60´´ test maximálního výkonu - 830 W VO2max - 7,2 l/min testy prováděny 5x – 6x v přípravném období + distanční závody 6 – 9 km Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

Fyziologická analýza veslařského výkonu Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

vítěz je ten, který je první v cíli nutno vyvodit závěry pro trénink Taktika loď s nejvyšší průměrnou rychlostí vyhraje vítěz je ten, který je první v cíli nutno vyvodit závěry pro trénink mentálně náročná taktika Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

žádné tajemství, pouze dostatek tvrdé tréninkové přípravy 5000 km v roce naveslováno celkem 1200 hodin zatížení ( kolo, lyže….) posilování během celého výcvikového roku podíl aerobní složky energetického krytí veslařského pohybu je rozhodujícím faktorem pro veslařský výkon Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

Intenzita % VO2max % TF max la mmol/l Tréninkové intenzity Intenzita % VO2max % TF max la mmol/l 1 45 - 65 60 – 72 0,0 – 1,5 2 65 – 80 72 – 82 1,5 – 2,5 3 80 – 87 82 – 87 2,5 – 4,0 4 87 – 94 87 – 92 4,0 – 6,0 5 94 - 100 92 - 97 6,0 – 8,0 Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

65% tréninkového zatížení – zóna 1 11% zóna 2 9% zóna 3 Skladba tréninku Rozeznávat rozdíl mezi pásmy 3 a 4 !!!! 65% tréninkového zatížení – zóna 1 11% zóna 2 9% zóna 3 15% ostatní tréninkové zatížení Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

Tréninkové objemy O. T. Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.

Zaměření tréninkových cyklů MS X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. OH veslo veslo vysoko veslo vysoko 3 x SP vysoko Gjesing Sevilla horská Sevilla horská horská posilování lyže veslo bedminton ergometr kolo veslo oběhový systém srdeční výkon rychlost síla síla síla závodní období Je obdivuhodné, s jakou důsledností závodník pokračuje v plnění tréninkového programu čistě aerobního charakteru – do vrcholného závodu zbývá 8 týdnů. V tomto období je taková skladba tréninku spíše ojedinělou záležitostí. Zvláštností je také monotónnost programu, to je psychicky velmi náročná záležitost. Celkový objem tréninku v týdnu stále převyšuje 22 hodin zatížení.