STRUKTURA BUŇKY.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Rostlinná buňka Josef Převor (Oktáva).
Advertisements

Prokaryotická buňka VY-32-INOVACE-BIO-120
1.E Biologie.
BUŇKA JAKO ZÁKLAD VŠEHO ŽIVÉHO
Složení živých soustav
Buňka základní stavební a funkční jednotka organismů funkce buňky:
BUŇKA 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
EUKARYOTA.
Systém organismů.
Základy přírodních věd
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
Chemická stavba buněk Září 2009.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Membrána. Nutnost oddělit se od vnějšího prostředí a kompartmentalizovat vnitřek pro různé biochemické a informační děje Membrány.
EUKARYOTICKÁ BUŇKA Velikost – v mikrometrech (10–100, i větší)
Prokaryotická buňka.
Biologie E
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Buněčné organely.
Buňka.
Základy přírodních věd
Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková
BUŇKA PŘÍRODOPIS 6. TŘÍDA.
Biofyzika buňky, biomembrány
Eukaryotická buňka.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Prokaryota vs. Eukaryota
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2VY_32_INOVACE_526.
Buňka.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
B U Ň K A.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
VY_32_INOVACE_03-01 Živočišná buňka
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Aktivita č.4: Biologie pod mikroskopem
Základní struktura živých organismů
BUNĚČNÉ SOUSTAVY EUKARYOTNÍHO TYPU
BUŇKA.
BUNĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ
Základní struktura živých organismů
Stavba lidského těla.
BUŇKA.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Zopakujte si z minulé hodiny: Co typické pro prokaryotickou buňku? Tvar oválný a stálý Velikost kolem1-2  m Vývojově starší Nemá.
Genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Eukaryotická buňka I. Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/2 Šablona: III/2 Inovace.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA.
Buňka - základní stavební a funkční jednotka živých organismů.
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
BUŇKA – základ všech živých organismů
VY_32_INOVACE_07_Rostlinná buňka
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: GENETIKA Téma: BUŇKA
Buňka  organismy Látkové složení.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Šárka Svobodová Název materiálu:
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Bakterie Nikola Klaclová.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Živočišná Buňka.
VY_52_INOVACE_24_Buňka rostlinná a živočišná
Buňka Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně.
Bi1BK_ZNP2 Živá a neživá příroda II Buněčná stavba živých organismů
Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky
4. Buňky.
Buňka Test.
Prokaryotická buňka.
Botanika Rostlinná Buňka.
Eukaryotní buňka Marcela Petrová 3.B
AUTOR: Mgr. Radoušová Marcela
Transkript prezentace:

STRUKTURA BUŇKY

BUŇKA = základní stavební i funkční jednotka všech buněčných organismů BUNĚČNÁ TEORIE (Schleiden, Swann; 1939) Buňka je základní strukturní a funkční jednotkou živých soustav. Všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk nebo jsou na buňkách závislé (viry). Buňky vznikají z jiných buněk buněčným dělením. Buňky nesou genetický materiál a při buněčném dělení jej předávají dceřiným buňkám. Chemické složení všech buněk je v zásadě stejné. Uvnitř buněk se odehrávají v zásadě stejné energetické pochody (biochemické procesy, buněčný metabolismus).

OBECNÁ STRUKTURA BUŇKY Všechny buňky jsou vybudovány na stejném principu OBECNÁ STRUKTURA BUŇKY Každá buňka má → genetický a proteosyntetický aparát → metabolismus → cytoplazmatickou membránu

BUNĚČNÁ STĚNA určuje tvar buňky, mechanická ochrana polysacharidy a bílkoviny Permeabilní = zcela propustná Chybí u živočichů!!

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA Semipermeabilní = polopropustná → podílí se na regulovaném transportu látek mezi buňkou a jejím okolím Fce: soudržnost + ohraničení B specifita B regulovaný transport Základem biomembrány je tzv. membránová jednotka, která je tvořena lipidy (zvláště fosfolipidy) a bílkovinami. Složení: Lipidy Proteiny (majoritní část) Sacharidy

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA LIPIDY Amfifilní stavba – hydrofilní (polární) část - hydrofóbní (nepolární) část Tvoří dvojnou vrstvu, lipoproteinová dvouvrstva se uzavírá v kouli 3 skupiny: fosfolipidy (lecitin) glykolipidy steroly (cholesterol – jen živočichové!!!)

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA PROTEINY fce: receptory, enzymy, transport, mechanická, markery buněčné identity, spojníky Transmembránové/ periferní Model tekuté mozaiky = proteiny se ve fosfolipidové membráně pohybují

CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA SACHARIDY Součást glykolipidů a glykoproteinů Fce: mechanická (glykokalyx – vnější strana) informační vazebná místa pro bakterie a viry

CYTOPLAZMA Tvoří vnitřní prostředí buňky Obsahuje viskózní roztok organických a anorganických látek, tzv. cytosol, ve kterém jsou uloženy buněčné organely a buněčné inkluze V cytoplazmě všech B – ribozomy (RNA + proteiny; syntéza bílkovin) a chromozom (y)

PROKARYOTNÍ BUŇKA

PROKARYOTNÍ BUŇKA PRO = prvo; KARYON = jádro Bakterie; Sinice;; vždy jednobuněčné Menší než eukaryotní B (1 – 10 µm) Buněčná stěna → chybí u mykoplazmat → složena z peptidoglykanů (murein) Cytoplazmatická membrána → energetické reakce (dýchání, fotosyntéza a další metabolické děje)

PROKARYOTNÍ BUŇKA Nemají „pravé“ organely (= organely s lipoproteinovou dvojvrstvou) (vyjímka – sinice – tylakoidy) Cytoplazma Nemají „pravé“ organely (= organely s lipoproteinovou dvojvrstvou) (vyjímka – sinice – tylakoidy) – ribozomy (malé) - buněčné inkluze (glykogen, volutin, polymer kys. β – hydroxymáselné) - nukleoid = kružnicová molekula DNA, připojená k cytoplazmat. membráně (= 1CH)

STRUKTURY, KTERÉ NAJDEME POUZE U NĚKTERÝCH PROKARYOT POUZDRO (kapsula) Je slizovitého charakteru. Tvořeno různými druhy polysacharidů. Ochraňuje buňku před vnějšími vlivy. Může být nápadně zbarveno (např. karotenoidy)

STRUKTURY, KTERÉ NAJDEME POUZE U NĚKTERÝCH PROKARYOT GLYKOKALYX ochranný plášť povrchu B složený z glykoproteinů Hlavní funkcí glykokalyxu (u bakterií) je jejich uchycování na různý ch materiálech v přirozeném prostředí.

STRUKTURY, KTERÉ NAJDEME POUZE U NĚKTERÝCH PROKARYOT PLAZMID(Y) Malé kruhové molekuly DNA Geny pro rezistenci na antibiotika, geny virulence… Bakterie si je mohou mezi sebou předávat

STRUKTURY, KTERÉ NAJDEME POUZE U NĚKTERÝCH PROKARYOT TYLAKOIDY odškrcování cytoplazmatické membrány → vznik malých váčků (tylakoidů), které obsahují fotosyntetické pigmenty (fotosyntetizující bakterie a sinice). MESOZOM struktura prokaryotické buňky, vzniklá vchlípením plazmatické membrány

STRUKTURY, KTERÉ NAJDEME POUZE U NĚKTERÝCH PROKARYOT BIČÍK Delší než buňka. Tvořen bílkovinami (flagelin). Pohyb buňky otáčením bičíku. U některých bakterií.

STRUKTURY, KTERÉ NAJDEME POUZE U NĚKTERÝCH PROKARYOT BRVY (FIMBRIE) Krátká a křehká vlákna. Tvořené bílkovinami. Např. pro umožnění konjugace; přilnavost k povrchu U některých bakterií. Nepohyblivé

http://www.sszdra-karvina.cz/bunka/bi/pl/plpro.pdf

EUKARYOTNÍ BUŇKA