Úvod do sociální a kulturní antropologie Antropologická teorie kultury Tomáš Hirt, Ph.D.

Význam slova „KULTURA“ Axiologické pojetí kultury X Antropologické pojetí kultury

Axiologické pojetí kultury „péče o půdu“ (colo, coléré, …cultus)  „péče o duši“ (M. T. Cicero – filosofie: „kultura ducha“) Voltaire – „vysoká“ (aristokratická) x „nízká“ (plebejská) kultura J. G. Herder – kultura = zdroj mravní velikosti národa, který se projevuje ve všech zvycích, přesvědčeních a obřadech (Volksgeist) X civilizace = univerzální racionalismus moderní doby

Antropologické pojetí kultury Pojem „kultura“ neodkazuje ke sféře pozitivních hodnot Na půdě sociální a kulturní antropologie byl tento pojem poprvé použit v kontextu evolucionismu (E. B. Taylor, L. H. Morgan) Neexistuje jedna závazná definice (Kroeber & Kluckholn – 161 definic v roce 1952)

Předběžné vymezení pojmu kultura v antropologickém pojetí sdílené „návody pro život“ sdílené vzorce naučeného chování (sdílené abstrakce) vše, co lidé dělají, co o tom říkají a co si o tom myslí sféra sdílených hodnot norem, idejí a jazyka

Charakteristiky „kultury“ v antropologickém pojetí nositeli (nějaké) kultury jsou všechny lidské bytosti (není člověka mimo kulturu) kultura je plurální – v různých společnostech je zpravidla sdílena jiná kultura (neexistuje jednotná univerzální všelidská kultura) kultura tvoří integrovaný systém struktura, konfigurace, vzorec kultura je konzistentně strukturovaný celek (nikoli soubor odřezků) kultura je adaptivní (utváří se v rámci adaptace na konkrétní prostředí)

Charakteristiky „kultury“ v antropologickém pojetí /pokrač./ kultura je negenetická (není předávána geneticky) kultura je naučitelná (předává se v procesu učení) enkulturace, socializace kultura je sdílená kultura představuje program či kód, kterému shodně (či podobně) rozumí členové urč. Společnosti kultura je symbolická kultura je tvořena systémem symbolů (reprezentací = nesou význam)

Charakteristiky „kultury“ v antropologickém pojetí /pokrač./ kultura je specificky lidská v antropologickém smyslu mohou být nositeli kultury pouze lidé kultura je dynamická kultura tvoří nediferencované kontiunuum, proces kulturní změna (rekonfigurace, rekombinace kulturních prvků) endogenní (vynález) exogenní (přejímka)

Dilemata antropologického pojetí kultury Kultura není chápána ani jako zcela otevřená, ani jako zcela autonomní Dvojakost konceptu kultury kultura jako univerzální aspekt lidského bytí (není člověka mimo kulturu) kultura jako partikulární aspekt lidského bytí (variabilita konkrétních kultur)

Kulturní univerzálie Součásti kultury vyskytující se ve všech společnostech, třebaže ve své kulturně specifické podobě. G. P. Murdock (1945) Příklady: manželství, hra, dělba práce, incestní tabu, etika, směna, umění

Etnocentrismus tendence považovat vlastní způsoby života za samozřejmé a správné nahlížení na jiné způsoby života skrze optiku vlastní kultury poprvé použil termín W. G. Sumner v knize Folkways (1902); P. Murdock, M. Herskovits základní, umírněný, agresívní, sekundární, inverzní

Kulturní relativismus doktrína, která tvrdí, že kultury a společnosti jsou od sebe kvalitativně odlišné, každá má svoji vnitřní logiku, v jejímž rámci je jedině možné hodnotit její projevy jde o teoreticko – metodologický přístup ke studiu kulturních jevů vycházející z předpokladu, že jednotlivé kultury představují jedinečné a neopakovatelné sociokulturní systémy, které je možné pochopit a popsat pouze v kontextu jejich vlastních hodnot a kategorií F. Boas, R. Benedictová, M. Meadová etický relativismus