Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_HWD Tematický celek (sada): Hardware Téma (název) materiálu: Paměti Předmět: Hardware Ročník / Obor studia: První a druhý / Informační technologie Autor / datum vytvoření: Kateřina Ipserová, DiS. / Anotace: Materiál slouží k výkladu nové látky na téma: Paměti Metodický pokyn: Materiál slouží k prezentaci popřípadě k samostudiu 1

Paměti Prostor pro ukládání dat Rozdělení: – Primární (vnitřní) - bezprostředně spolupracuje s CPU. – Sekundární (vnější) - pro ukládání dat a programů, se kterými CPU momentálně nepracuje. Parametry paměti – Vybavovací doba (ns) – rychlost vyhledání nebo zápisu dat. – Kapacita (KB, MB, GB, TB) – kolik bajtů je možné v paměti uchovat. – Důležitý parametr je zda se paměť po vypnutí vymaže. – Rozdělení paměti na ROM a RAM (pro čtení nebo čtení a zápis). 2

Fyzikální principy paměti Paměť tvoří matice miniaturních elektronických prvků (paměťová buňka) nabývající stav 0 nebo 1. 8 prvků vytváří 1 Byte (8 bit = 1 Byte). Prvky jsou spojeny řádkovými a sloupcovými vodiči 3

Paměť typu ROM Read Only Memory Hlavní úkolem je pamatovat si data po vypnutí počítače. Používá se pro uložení BIOSu ROM je pomalejší než RAM – načítání BIOSu. (Stínování) Operační paměť pak pracuje s BIOSem v rychlejší RAM. Typy – ROM (zápis provádí výrobce) – PROM (zápis provádí uživatel, pomocí programátoru paměti PROM. Nelze zapisovat opakovaně) – EPROM (možný opakovaný zápis, vymazání ultrafialovým zářením) – EEPROM (možný opakovaný zápis, vymazání elektrickými impulzy) – Flash-PROM (možný opakovaný zápis, programování přímo v PC) 4

Fyzická organizace operační paměti Paměť se skládá z paměťových modulů – zasunuje se do patice na základní desce. Paměťové moduly – Paměťové obvody jsou vloženy na destičce (DIMM) – DIMM (Dual Inline Memory Module) SDRAM – 168 pinů (pracuje při stejném taktu, jaký je nastavený na paměťové sběrnici. Najdeme ji na starých základních deskách) DDR– 184 pinů (jinak umístěné klíčování, nelze zaměnit za SDRAM, základní deska musí být s podporou DDR) DDR2– 240 pinů (nižší provozní napětí 1,8V proti 2,5 V u DDR. Nižší pracovní frekvence) – RIMM (Rambus Inline Memory Module) 184 pinů Jinak umístěné klíčování – SIMM (Single Inline Memory Module) Jednotné In-line paměťové moduly jsou úzké tištěné destičky, zhruba tři palce dlouhé nesoucí několik paměťových čipů. Používaly se dva typy modulů (podle počtu kontaktů) : 30 a 72 pinové. 72-pinové se ještě rozlišovaly na FPM (Fast Page Mode) a EDO (Enhanced Data Output). EDO se začaly používat v novějších 486 a pentiích. 5

Paměť typu RAM Random Access Memory Použití k zápisu a čtení Rychlejší než ROM Typy: – Statické RAM (SRAM) – paměťová buňka je tvořena elektronickým prvkem nabývající dvou stavů (nula nebo jedna) – Dynamické RAM (DRAM) – paměť tvořena miniaturním kondenzátorem. Nabitý stav je jednička a vybitý nula. Malá kapacita a brzy se vybíjí. Refresh – periodické dobíjení) – CMOS-RAM (Complementry Metal Oxide Silicon) – používá se pro zápis parametrů BIOSU programem Setup. Velmi důležitá data, proto je paměť po vypnutí počítače napájena z baterie. Zde je často integrován obvod hodin reálného času 6

DDR Dual channel Dvojité uspořádání paměťových kanálů – větší propustnost. Propojení operační paměti s chipsetem jsou použity dvě sběrnice. Propustnost je 2x větší. Pro přepnutí režimu musejí být splněny podmínky: – Moduly se osazují v párech. – Oba kanály obsazeny stejným typem paměťového modulu. – Každý DIMM musí být na jiné sběrnici (barevné odlišení banků). – O funkčnosti dual channelu informuje BIOS – post test. 7

Rozšíření operační paměti Čím větší paměť, tím lépe Rozšíření operační paměti - rozšíření DIMM (DDR, DDR2, DDR 3 či RIMM) prakticky stejná montáž Prohlédnou nainstalované moduly a zjistit jaký typ modulu použijeme. Zvážit rychlost kupovaného modulu Pak můžeme instalovat 8

Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu. Použité zdroje HORÁK, Jaroslav. Hardware učebnice pro pokročilé. Brno: Computer Press, a.s., 2007, ISBN Pokud není uvedena citace, jsou obrázky vlastní tvorby 9