Registrační číslo projektu: Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/03.0008

DEN ZEMĚ ZEMĚTŘESENÍ

Zemětřesení Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie. Zemětřesení dělíme: řítivé sopečné tektonické

Výskyt,hypocentrum,epicentrum Nejčastější výskyt zemětřesení Asi 75 % tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik v oblasti nazývané Ohnivý kruh. Dalších 15 až 20 % v zóně, která se táhne od Azor přes Severní Afriku, Středozemní moře, Apeninský poloostrov, Alpy, Dinárské hory, Turecko, Írán až po Himaláje. Ohnisko zemětřesení - hypocentrum Je to prostor konečných rozměrů, ve kterém vzniká zemětřesení. Jeho délkové rozměry dosahují až několika set kilometrů. Epicentrum Je to kolmý průmět hypocentra na povrch Země

Zemětřesení je asi největším přírodním hazardem Podle průměrného výskytu událostí zemětřesení můžeme na zemském povrchu vyčlenit tři kategorie oblastí. Oblasti seismické jsou charakteristické vysokým počtem otřesů, oblasti peneseismické postihují otřesy jen zřídka. Území, která jsou zcela ušetřena tohoto hazardu nazýváme jako aseismická. Srovnání primárních a sekundárních hazardů z hlediska počtu obětí a způsobených škod. Podle statistik jsou na prvním místě účinky sesuvů, následované dopady vln tsunami. Teprve na třetím místě jsou ztráty vzniklé v souvislosti s vlastními otřesy, hlavně řícením staveb. Další škody pak způsobují nepřímo způsobené doprovodné projevy zemětřesení, jako například požáry nebo epidemie různých onemocnění

Měření zemětřesení Primární hazardy- souvisí přímo s otřesy povrchu. Sekundární hazardy - ztekucení půd, svahové pohyby a vlny tsunami. Zemětřesení navíc doprovázejí i světelné a zvukové efekty Energii uvolněnou zemětřesením, respektive část vyzářená v podobě seismických vln, zaznamenávají seismometry a seismografy. Účinky na lidi a stavby měří makroseismická stupnice intenzity a na odhad velikosti uvolněné energie se využívá magnitudo a seismické momenty.

Energie zemětřesení a jeho velikost Makroseismické účinky zemětřesení jsou účinky zemětřesení, které se projevují v přírodě, na budovách a lidech v určité lokalitě. Jsou definované za pomoci tzv. makroseismické intenzity, která je určována škálou makroseismické stupnice V současnosti se využívají: dvanácti stupňové stupnice : MCS, MM, EMS-98(Evropa), MKS sedmistupňová stupnice : JMA (Japonsko)

Magnitudo Magnitudo Definování síly zemětřesení pomocí stupnic je poměrně subjektivní, záleží na pozorovateli a jeho odhadu rozsahu škod. Proto se zavádí objektivnější popis zemětřesení v podobě magnituda, které je funkcí dekadického logaritmu amplitudy vlny(tedy poměrně přesný výpočet) Měření síly zemětřesení pomocí magnituda navrhl poprvé japonský seismolog Kijoo Wadati ve 30. letech 20. století a do praxe uvedli Charles Richter a Beno Gutenberg v roce 1935. Magnitudo zemětřesení je základem Richterovy stupnice (9 stupňů). Tato škála v podstatě nemá horní ani dolní hranici. Za horní hranici můžeme považovat až mez soudržnosti hornin.

„Rekordy“

Zemětřesení a současnost Zemětřesení v Japonsku Velká vlna tsunami Velký počet obětí Hrozba jaderné katastrofy Lidské tragédie

Česká republika a zemětřesení V České republice se můžeme setkat většinou se dvěma druhy: zemětřesení způsobené aktivní tektonickou oblastí nebo důlní činností. V České republice hlídá zemětřesení několik monitorovacích stanic. V posledních letech, konkrétně ke konci roku 2008 jsme se mohli potkat se zemětřesením v oblasti Chebska. Otřesy zaznamenala monitorovací stanice Nový Kostel. Tektonická zemětřesení Důlní otřesy

Seismografické stanice v ČR Průhonice, Moravský Beroun, Úpice, Nový Kostel, Vranov, Ostrava, Králíky, Dobruška, Kašperské Hory, Moravský Krumlov, Trešt, Panská Ves, Velká Javorina