SEVERNÍ AMERIKA RZS 104-105, AS 124-125, ADS 138 Vymezení Ameriky je nejednotné Vpravo je ve 3 odstínech zelené barvy vyznačen světadíl Severní Amerika (včetně Střední Ameriky a Karibiku). Do subkontinentu Severní Amerika se často řadí státy USA, Kanada a Mexiko (+ Grónsko, Saint Pierre a Miquelon a Bermudy). USA,CAN, MEX jsou členy organizace NAFTA (North American Free Trade Agreement) a tvoří tak jeden hospodářský prostor. Fyzickogeografickou hranici mezi Severní a Střední Amerikou tvoří Tehuantepecká šíje v Mexiku. Do makroregionu Severní Amerika se často řadí jen USA a Kanada (vpravo na mapě světle zelená barva). Tento region bývá označován také jako ANGLOAMERIKA . Provincie Québec však bývá označována jako FRANKOAMERIKA. V TÉTO PREZENTACI JE VYMEZENA SEVERNÍ AMERIKA jako 2 STÁTY – USA a KANADA. (učebnice Regionální zeměpis světadílů str. 104 a 105) 1 – vymezení Severní Ameriky

USA a KANADA – členitost (vyhledejte v atlase názvy pro oceány (1-3), průlivy (4-6), zálivy (7-10), moře(11-16)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje) OCEÁNY (1-3): 1- TICHÝ OCEÁN 2- ATLANTSKÝ OCEÁN 3- SEVERNÍ LEDOVÝ OCEÁN PRŮLIVY(4-6): 4- BERINGŮV PRŮLIV 5- HUDSONŮV PRŮLIV 6- DAVISŮV PRŮLIV ZÁLIVY (7-10): 7- ALJAŠSKÝ ZÁLIV 8- MEXICKÝ ZÁLIV 9- ZÁLIV SV.VAVŘINCE 10- HUDSONŮV ZÁLIV MOŘE (11-16): 11- BERINGOVO MOŘE 12- SARGASOVÉ MOŘE 13- LABRADORSKÉ MOŘE 14- BAFFINOVO MOŘE 15- BEAUFORTOVO MOŘE 16- ČUKOTSKÉ MOŘE 3 16 4 15 11 14 6 5 13 7 10 9 2 1 12 8 2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky .

BERINGŮV PRŮLIV AS 112 – POJMENUJTE SVĚTADÍLY (STÁTY,POLOOSTROVY) , KTERÉ ODDĚLUJE a OCEÁNY(MOŘE), KTERÉ SPOJUJE odděluje Asii a Ameriku odděluje Rusko a USA odděluje Kamčatku (RUS) a Aljašku (USA) odděluje nejvýchodnější bod Asie (Děžněvův mys*) a nejzápadnější bod Ameriky (mys prince Waleského) spojuje Severní ledový oceán a Tichý oceán spojuje Čukotské moře (SL) a Beringovo moře (T) široký 85 km, hluboký až 52m 3 – satelitní snímek Beringova průlivu (NASA), přibližně v půli průlivu se nacházejí Diomédovy ostrovy, Velký Diomédes patří Rusku a Malý Diomédes patří USA, Mezi ostrovy (3 km od sebe) prochází státní hranice i mezinárodní datová hranice. Jaký má den Velký Diomédes, když ho pozorujete z Malého D. v neděli v poledne? * též Děžňovův

USA a KANADA – POLOOSTROVY A OSTROVY (vyhledejte v atlase názvy pro poloostrovy (1-5), ostrovy (6-12) a souostroví (13-16)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje) POLOOSTROVY (1-5): 1- LABRADOR (CAN) 2- NOVÉ SKOTSKO (CAN) 3- BOOTHIA (CAN) 4- ALJAŠKA (USA) 5- FLORIDA (USA) OSTROVY (6-13): 6- GRÓNSKO (DNK) 7- BAFFINŮV OSTROV (CAN) 8- VIKTORIIN OSTROV (CAN) 9- ELLESMERŮV O. (CAN) 10- DEVON (CAN) 11- VANCOUVER (CAN) 12- NEWFOUNDLAND (CAN) SOUOSTROVÍ (6-13): 13- ALEUTY (USA) 14- FLORIDA KEYS (USA) KEY WEST (největší ostrov) 15- BAHAMY (BHS) 16- BERMUDY (GBR) 9 6 13 10 4 8 3 7 1 12 11 2 16 5 14 15 2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky .

GRÓNSKO Největší ostrov světa rozloha – 2,17 mil.km² 57 tisíc obyvatel Závislé území Dánska Autonomní součást Dánského království (hlavou státu dánská královna) Vlastní vláda a parlament 1973-1985 součást ES Nyní zámořské teritorium EU (není členem EU) 4 – politická mapa Grónska (zdroj CIA World Factbook), hlavní město Nuuk

KANADSKÉ ARKTICKÉ SOUOSTROVÍ Rozloha přes 1,4 mil. km², 36 563 ostrovů! Z 10 největších kanadských ostrovů zde leží 9 (CAN 4 – Newfoundland) CAN 1 (W5) – Baffinův (NU) CAN 2 (W8) – Viktoriin (NU,NT) CAN 3 (W10) – Ellesmerův (NU) CAN 5 (W24) – Banksův (NT) CAN 6 (W27) – Devon (NU) CAN 7 (W32) – Axel Heibergův (NU) CAN 8 (W33) – Melvillův (NU,NT) CAN 9 (W34) – Southampton (NU) CAN 10 (W40) – o.prince Waleského (NU) NU – teritorium Nunavut NT – Severozápadní teritoria Vyhledejte 9 výše uvedených ostrovů v mapce vlevo. Vyhledejte 10 největších ostrovů Kanady v atlase (AS126), pokuste se je lokalizovat na slepé mapě. 5 – Kanadské arktické souostroví

USA a KANADA – POVRCH (vyhledejte v atlase názvy pro nížiny (1-4) a pohoří (5-12) – pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje) NÍŽINY (1-4): 1- ARKTICKÁ (CAN) 2- POBŘEŽNÍ (USA) 3- ATLANTSKÁ (USA) 4- MISSISSIPPSKÁ (USA) POHOŘÍ(5-12): 5- KORDILLERY (6194) 6- ALJAŠSKÉ HORY(6194) 7- ST.ELIAS MOUNTAINS (5951) 8- SIERRA NEVADA (4418) 9- SKALNATÉ HORY (4399) 10- KASKÁDOVÉ POHOŘÍ (4392) 11- POBŘEŽNÍ PÁSMO (4041) 12- APPALAČSKÉ POHOŘÍ (2037) U každého pohoří je v závorce uvedena maximální výška – dohledejte v atlase název hory a její polohu (USA-stát, CAN- provincie nebo teritorium). 6 7 5 11 5 1 11 9 5 10 11 9 12 8 9 3 4 5 2 5 2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky .

USA a KANADA – nejvyšší hory významných pohoří RZS 104-105, AS 124-125, ADS 138 - ŘEŠENÍ Nejvyšší hora pohoří Výška (m n. m.) Stát USA, provincie či teritorium CAN Mount McKinley Aljašské hory * 6194 USA (Aljaška) Mount Logan** Saint Elias Mountains 5951 CAN (Yukon) Mt.Whitney Sierra Nevada 4418 USA (Kalifornie) Mt.Elbert Skalnaté hory 4399 USA (Colorado) Mt.Rainier Kaskádové pohoří 4392 USA (Washington) Mt.Waddington Pobřežní pásmo 4041 CAN (Britská Kolumbie) Mt.Mitchell Appalačské pohoří 2037 USA (Severní Karolína) * Kordillery, ** též Mount Pierre Elliott Trudeau

MOUNT McKINLEY – nejvyšší hora Severní Ameriky Používán název Mount McKinley (25.prezident USA William McKinley 1897-1901) i *Denali (Denali je i název pro národní park, ve kterém se hora nachází) *Státní komise pro geografické názvy používá název McKinley, Aljašská komise pro geografické názvy používá název Denali. 6 – Denali – Mount McKinley, nejvyšší bod USA a Severní Ameriky - 6194

USA a KANADA – vodstvo - řeky (vyhledejte v atlase názvy pro řeky (1-12)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje) ŘEKY(Atlantský oceán1-7): 1- MISSISSIPPI 2- MISSOURI 3- ARKANSAS 4- OHIO 5- TENNESSEE 6- RIO GRANDE 7- ŘEKA SV. VAVŘINCE ŘEKY(Severní ledový oceán 8): 8- MACKENZIE (-SLAVE, ATHABASKA) ŘEKY(Tichý oceán 9-13): 9- YUKON 10- COLUMBIA 11- SNAKE 12- COLORADO 9 8 8 8 10 7 2 11 1 4 3 12 5 1 6 2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky .

MISSISSIPPI - KTERÝMI STÁTY USA PROTÉKÁ MISSISSIPPI - KTERÝMI STÁTY USA PROTÉKÁ? (AS126) Najděte největší města a přístavy na Mississippi, ke každému městu uveďte stát. Najděte přítoky řeky Mississippi, které se jmenují jako některý ze států USA. MISSISSIPPI (-MISSOURI) – 6212 km (W4) Delší jsou pouze : Amazonas (-Ucayali,-Apurímac), Nil (-Kagera) a Chang Jiang Teče od severu k jihu a převážně tvoří hranici mezi státy USA Minnesota, Wisconsin, Iowa, Illinois, Missouri, Kentucky, Arkansas, Tennessee, Mississippi, Louisiana Města a přístavy: Minneapolis-Saint Paul (MN), St.Louis (MO), Memphis (TN), Baton Rouge (LA), New Orleans (LA) 7 – Řeka Mississippi, její přítoky a povodí

ŘEKY SEVERNÍ AMERIKY – test – Vytvořte správné dvojice – ke každé řece přiřaďte správnou charakteristiku řeka charakteristika 1 Colorado A leží na ní vodní elektrárna Grand Coulee (W5) 2 Columbia B nejdelší řeka Severní Ameriky 3 Hudson C největší přítok nejdelší řeky USA 4 Mackenzie D odvádí vodu z Velkých jezer 5 Mississippi E protéká hlavní městem USA 6 Missouri F tvoří hranici mezi státy New York a New Jersey v NYC 7 Potomac G tvoří hranici mezi Texasem a Mexikem 8 Rio Grande H ústí do Beaufortova moře 9 St.Lawrence River I vytvořila Grand Canyon 10 Yukon J zprava přijímá přítok Klondike

ŘEKY SEVERNÍ AMERIKY – řešení – Vytvořte správné dvojice – ke každé řece přiřaďte správnou charakteristiku řeka charakteristika 1 Colorado E vytvořila Grand Canyon 2 Columbia H leží na ní vodní elektrárna Grand Coulee (W5) 3 Hudson I tvoří hranici mezi státy New York a New Jersey v NYC 4 Mackenzie F ústí do Beaufortova moře 5 Mississippi A nejdelší řeka Severní Ameriky 6 Missouri B největší přítok nejdelší řeky USA 7 Potomac J protéká hlavní městem USA 8 Rio Grande D tvoří hranici mezi Texasem a Mexikem 9 St.Lawrence River C odvádí vodu z Velkých jezer 10 Yukon G zprava přijímá přítok Klondike

USA a KANADA – vodstvo - jezera (vyhledejte v atlase názvy pro jezera (1-12)– pravý dolní roh obdélníku s číslem geografický objekt lokalizuje) „VELKÁ JEZERA“: 1- HOŘEJŠÍ 2- HURONSKÉ 3- MICHIGANSKÉ 4- ERIJSKÉ 5- ONTARIO DALŠÍ JEZERA USA: 6- OKEECHOBEE 7- VELKÉ SOLNÉ JEZERO DALŠÍ JEZERA KANADY: 8- VELKÉ MEDVĚDÍ 9- VELKÉ OTROČÍ 10- ATHABASKA 11- WINNIPEŽSKÉ 12-MANITOBA 8 9 10 11 12 1 2 5 4 3 7 6 2 – obecně zeměpisná mapa Severní Ameriky .

VELKÁ JEZERA NA HRANICI USA-CAN MICHIGAN – jediné jen v USA (W5-58 tis. km²) , město Chicago HOŘEJŠÍ – největší v Americe (W2-82 tis. km²), největší sladkovodní (W1) HURONSKÉ – (W4-60 tis. km²) ERIJSKÉ – města Buffalo, Cleveland ONTARIO – město Toronto Vodu z jezer odvádí řeka Sv. Vavřince (Saint Lawrence River) 8 – „VELKÁ JEZERA“ – Hořejší (Superior), Huronské, Michiganské, Erijské a Ontario

NIAGARSKÉ VODOPÁDY na řece Niagara výška 52 m města : mezi jezery Erie a Ontario na řece Niagara výška 52 m města : Niagara Falls (Ontario – CAN) Niagara Falls (New York – USA) 9 – Niagarské vodopády

AMERIKA– zdroje 1 http://cs.wikipedia.org/ Obr.1 - [cit. 2013-02-03]. < http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mapa_de_Am%C3%A9rica_del_Norte.png> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Maulicioni Obr.2- [cit. 2013-02-03]. <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:North_America_laea_relief_location_map.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Uwe Dedering Obr.3 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bering_Strait.jpeg> . Licence: Public domain, Autor: Ævar Arnfjörð Bjarmason (Původní zdroj : PD-USGov-NASA) Obr.4 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Greenland-CIA_WFB_Map.png> . Licence: Public domain, Autor: Hoshie (Původní zdroj : CIA World Factbook) Obr.5 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Canadarcticislands.gif> . Licence: Public domain, Autor: Timvasquez Obr.6 - [cit. 2013-02-03]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Denali_Mt_McKinley.jpg> . Licence: Public domain, Autor: RedWolf (Původní zdroj : PD-USGov-NPS) Obr.7- [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mississippi_watershed_map_1.jpg> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Jon Platek Obr.8 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grlakes_lawrence_map.png> . Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5 Generic, Autor: Kmusser (Původní zdroj : USGS) Obr.9 - [cit. 2013-02-03]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Niagara_Falls_USA-CANADA.jpg > . Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Ĉiuĵaŭde

AMERIKA– zdroje 2 http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-02-03]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Amerika. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Amerika> Beringův průliv -< http://cs.wikipedia.org/wiki/Bering%C5%AFv_pr%C5%AFliv/ > Kanadské arktické souostroví -< http://cs.wikipedia.org/wiki/Kanadsk%C3%A9_arktick%C3%A9_souostrov%C3%AD> Mississippi-< http://cs.wikipedia.org/wiki/Mississippi_%28%C5%99eka%29> Velká jezera-< http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_jezera/ > Niagarské vodopády-< http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_jezera/ > http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries Bičík, Ivan a kol. Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-43-7 Anděl, Jiří ; Mareš, Roman. „Nový svět“ – Amerika a Oceánie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. r. o.,2000. 1.vydání, ISBN 80-7182-113-6 Bičík, Ivan a kol. Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2010. 1. vydání, ISBN 978-80-86034-78-2 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis II. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0585-0 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.