Péče o pacienta s implantovaným portem Kamila Ondráčková, DiS. ARK – ambulance bolesti, FN u sv. Anny v Brně

Implantabilní venózní port uzavřený systém skládá se: z katétru, který je zavedený do centrální žíly portu (komůrky), ke kterému je katétr pevně připojen, tělo komůrky, které je umístěno pod kůží (obvykle přední strana hrudníku, dobře hmatné – většinou z plastu nebo titanu) báze (silikonová membrána) – vydrží zpravidla 2000-3000 vpichů

Princip funkce portu podkožně umístěný rezervoár fixovaný k fascii spojený s centrálním žilním řečištěm podkožně propojen silikonovým/polyuretanovým katétrem

Indikace k implantaci portů chemoterapie dlouhodobá parenterální výživa dlouhodobá analgetická, ATB terapie jiná častá i. v. terapie. (např. epilepsie, AIDS, krevní deriváty)

Výhody portů rychle a snadno dostupný přístup do CŽ minimální bolestivost při napichování minimalizace komplikací při podávání cytostatik do periferie (flebitis, nekróza) dočasně nepoužívaný port neomezuje pacienta minimalizace rizika infekce

Zavedení portu u dospělých – v lokální anestézii pod skia kontrolou u dětí v celkové anestézii na operačním sále nejčastěji zavedeny do HDŽ přes podklíčkovou žílu lze zavést do DDŽ přes v. fem.

Zásady ošetřování i.v. portů – napíchnutí jehly před manipulací – mytí a dezinfekce rukou příprava sterilního stolku rouška, sterilní čtverce s nastřižením, Huberova jehla, sterilní rukavice) + dezinfekce, náplast na přelepení, stříkačka s FR pracovat v ústence a sterilních rukavicích řádná dezinfekce místa nad portem vyhmatat port, fixovat ho mezi prsty napíchnout Huberovou jehlou (nepoškozuje membránu) kolmo k membráně jehla se zavádí kolmo ke kůži po vpichu jehlou netočit

aspirovat krev (aspirací se přesvědčíme o dobré průchodnosti portu a zároveň odsajeme starou heparinovou zátku proplach portu FR aplikovat lék nebo infúzi aplikaci léku či odběr krve ukončit proplachem 20ml FR a poté 5ml heparinové zátky (100j H/1ml) POZOR existují bezheparinové porty, které se jen proplachují FR po jednorázové aplikaci jehlu vytáhnout nebo při kontinuální apl. sterilně jehlu podložit, krýt a fixovat náplastí při kontinuál. apl. se jehla se vyměňuje každých 48 hodin při přerušení nebo ukončení terapie se port obvykle 1x za měsíc proplachuje v péči o port se nesmí použít injekční stříkačka o menším objemu než 10ml před první sérií chemoterapie musí být proveden kontrolní RTG kvůli eventuálnímu pneumothoraxu

Huberova jehla speciální hrot typy: různé délka, šířka rovná zahnutá s křidélky – pro lepší fixaci k dlouhodobé aplikaci různé délka, šířka k aplikaci léčiva, odběru krve hrot je upraven tak, aby nevykrajoval do membrány kruhové otvory , vytvoří pouze punkční bod, který se po vytažení jehly opět uzavře vlivem elasticity materiálu membrány.

Zásady ošetřování i.v. portů – odstranění jehly z portu sterilní rukavice, rouška dezinfekce místa vpichu při vytahování přitlačit port ke stěně hrudní jehlu vytahovat ve směru kolmém k portu jehlu vytahujeme za současné aplikace HZ a za použití pozitivního přetlaku (pokud nebudeme aplikovat, může dojít k nasátí krve do portu, NE u bezheparin.portu ) po vytažení jehly – dezinfekce místa vpichu, sterilní krytí výměna jehel při kontinuálním podávání infúzí po 5 dnech u pacientů s imunodeficitem – při dočasném nepoužívání katétru proplachy 10 - 20 ml FR a uzavření HZ v rozmezí 3-8 týdnů

Komplikace související s i. v. portem Při implantaci portu: pneumothorax dislokace kanyly do přítokových větví punkce arteria subclavia poranění nervus phrenicus nebo plexus brachialis srdeční arytmie vzduchová embolie hematom, krvácení

Komplikace související s i. v. portem U již implantovaného portu: infekce portkatétru – ATB, explantace trombóza dutého systému portu (důsledek chyby při ošetřování portu – explantace) trombóza žíly - explantace a antikoagulační terapie rozpojení rezervoáru od kanyly (důsledek špatného napojení při implantaci – znovunapojení, explantace) ruptura katétru v důsledku stárnutí materiálu při dlouhodobé implantaci portu při použití jiné než Huberovy jehly dojde ke zničení silikonové membrány, a tím i celého portu - explantace je jediným řešením Twidler syndrom – dislokace při „hraní si“ s portem odhojení při nesnášenlivosti materiálu

Komplikace související s používáním portu infekce portu paraportální aplikace trombóza žíly obtížné napíchnutí portu vznik kožního defektu s obnažením části portu neprůchodnost katétru rozpojení nebo dislokace katétru

Edukace pacienta pacienti obvykle port snáší dobře nutno poučit, seznámit s velikostí implantátu i jeho typem, způsobem zavedení a ošetřování každý pacient dostane dvě průkazky: PORT- PASS - zaznamenává se každý proplach, komplikace, - kontrola pod RTG atd. - průkaz s identifikačními výrobními údaji použitého portu, datem implantace, pracovištěm - obě musí nosit u sebe

Literatura Obecná onkologie a podpůrná léčba, Adam Z., Vorlíček J., Koptíková J., 2003 Klinická a radiačná onkológia, Jurga L. M. a kol., 2010 Klinická onkologie, Klener P., 2002 Medicína pro praxi 2009, Intravenozní implantabilní porty v hematoonkologii, Labudíková M., Hubáček J., Jablunková A., Lišková J. Bolest 2006, Implantabilní intravenozní porty, Fricová J., Stříteský M. Fotodokumentace KOC České Budějovice

Děkuji za pozornost