Filipíny (Filipínská republika) Republika ñg Pilipinas Republic of the Philippines

Základní údaje: Oficiální název: Filipínská republika Hlavní město: Manila(1 895 mil.ob.) Rozloha: 300 076 km2 (2/3 Luzon+Mindanao) Počet obyvatel: 89 468 677 Hustota zalidnění: 276 ob./km2 Oficiální jazyk: Filipínština, Angličtina Státní zřízení: republika Hlava státu:Gloria MACAPAGAL-ARROYO Předseda vlády:Gloria MACAPAGAL-ARROYO Hlavní náboženství: Římsko-katolické (83%) Vznik: 1946 (12.6.1898) Čas: GTM +8 Měna: filipínské peso (PHP)=100 centávů (1 PHP=44.470 CZK)

Geografické údaje: Ostrovní stát na Filipínském souostroví v jihovýchodní Asii Vodstvo: nejdelší řeka - Cagayan (440 km) Poloha: 117°-127° v. d. a 5°-21° s. š.  Reliéf: nejvyšší bod - Mount Apo (2 954 m), nejnižší bod - Tichý oceán (0 m) Klima: přímořské a tropické Prům. denní teploty: 23-34°C. Nejvyšší teploty: od března do května v období sucha Nejnižší: od prosince do února deštivé období: od května do října (až 500 mm srážek měsíčně a vlhkost vzduchu až 99 %) – příčinou jihozápadní monzum Roční úhrn srážek: 2000 až 3500 mm

Obyvatelstvo: Počet obyvatel (2006): 89 468 677 Hustota zalidnění: 276 obyv./km2  Národnostní složení: Visajové 42 %, Tagalové 24 %, Ilokánci 11 % Náboženství: katolíci 83 %, protestanti 8 % muslimové 5 % , buddhisté aj. Věkové složení: 0-14 r. 36,87 % 15-64 r. 59,45 % nad 65 r. 3,68 % Roční přirozený přírůstek: 1,88 % Střední délka života - muži: 66,74 let Střední délka života - ženy: 72,61 let Gramotnost: 94,6 % Urbanizace: 59,4 % Úřední jazyky: filipínština (Tagalog = pilipino), angličtina (3.největší anglicky hovořící země na světě)

Největší města Quezon - 2,2 mil. obyvatel (1948-1976 hlavním městem) Manila - (hlavní město) - 1,6 mil.obyvatel Caloocan – 1,2 mil. obyvatel Davao – 1,2 mil. obyvatel Cebu – 730 000 obyvatel Zamboanga – 620 000obyv. Bacolod – 430 000 obyvatel Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy. Pův. obyv. – Aetové (řadí se k Negritům) Povinná školní docházka je na 4 roky Systém školství orientován dle amerického vzoru 50 státních a soukromých univerzit (nejstarší z r.1611 v Manile) Vychází zde 12 novinových titulů v angličtině, vysílá zde 7 národních televizních stanic, stovky kabelových stanic a 2000 stanic rozhlasových Negrité: tzv.trpasličí národy Asie(Pygmejové) kulatá až středně dlouhá lebka, nízké čelo, široký obličej, široký nos s hluboko zasazeným kořenem,silné rty, slabé ochlupení, steatopygie prům. výška u mužů 15O cm a u žen 140 cm, velmi tmavá barva kůže, oči červenožluté vlasy jako u negroidů anebo tvaru pepřových zrnek (fil-fil = nízké kudrlinky mezi nimiž prosvítá kůže), sběrači a lovci

Politika: Hlavní město: Manila (1 895 mil.obyv.) Správní členění: 79 provincií (16 regionů+region hl.m.) Vyhlášení nezávislosti: 1946 Forma vlády: prezidentská  Státní zřízení: republika Hlava státu: Gloria MACAPAGAL-ARROYO (od 20. ledna 2001) Předseda vlády: Gloria MACAPAGAL-ARROYO Členství: OSN (1945), ASEAN, APEC Ústava dle amerického vzoru Prezident volen na 6 let přímou volbou Dvoukomorový parlament regiony + region hlavního města:Ilocos Region (Region I), Cagayan Valley (Region II), Central Luzon (Region III), CALABARZON (Region IV-A), MIMAROPA (Region IV-B), Bicol Region (Region V), Western Visayas (Region VI), Central Visayas (Region VII), Eastern Visayas (Region VIII), Zamboanga Peninsula (Region IX), Northern Mindanao (Region X), Davao Region (Region XI), SOCCSKSARGEN (Region XII), Caraga (Region XIII), Autonomous Region in Muslim Mindanao (ARMM), Cordillera Administrative Region (CAR), National Capital Region (NCR - Metro Manila) provinces: Abra, Agusan del Norte, Agusan del Sur, Aklan, Albay, Antique, Apayao, Aurora, Basilan, Bataan, Batanes, Batangas, Biliran, Benguet, Bohol, Bukidnon, Bulacan, Cagayan, Camarines Norte, Camarines Sur, Camiguin, Capiz, Catanduanes, Cavite, Cebu, Compostela, Davao del Norte, Davao del Sur, Davao Oriental, Eastern Samar, Guimaras, Ifugao, Ilocos Norte, Ilocos Sur, Iloilo, Isabela, Kalinga, Laguna, Lanao del Norte, Lanao del Sur, La Union, Leyte, Maguindanao, Marinduque, Masbate, Mindoro Occidental, Mindoro Oriental, Misamis Occidental, Misamis Oriental, Mountain Province, Negros Occidental, Negros Oriental, North Cotabato, Northern Samar, Nueva Ecija, Nueva Vizcaya, Palawan, Pampanga, Pangasinan, Quezon, Quirino, Rizal, Romblon, Samar, Sarangani, Siquijor, Sorsogon, South Cotabato, Southern Leyte, Sultan Kudarat, Sulu, Surigao del Norte, Surigao del Sur, Tarlac, Tawi-Tawi, Zambales, Zamboanga del Norte, Zamboanga del Sur, Zamboanga Sibugay chartered cities: Alaminos, Angeles, Antipolo, Bacolod, Bago, Baguio, Bais, Balanga, Batangas, Bayawan, Bislig, Butuan, Cabanatuan, Cadiz, Cagayan de Oro, Calamba, Calapan, Calbayog, Candon, Canlaon, Cauayan, Cavite, Cebu, Cotabato, Dagupan, Danao, Dapitan, Davao, Digos, Dipolog, Dumaguete, Escalante, Gapan, General Santos, Gingoog, Himamaylan, Iligan, Iloilo, Isabela, Iriga, Kabankalan, Kalookan, Kidapawan, Koronadal, La Carlota, Laoag, Lapu-Lapu, Las Pinas, Legazpi, Ligao, Lipa, Lucena, Maasin, Makati, Malabon, Malaybalay, Malolos, Mandaluyong, Mandaue, Manila, Marawi, Markina, Masbate, Muntinlupa, Munoz, Naga, Olongapo, Ormoc, Oroquieta, Ozamis, Pagadian, Palayan, Panabo, Paranaque, Pasay, Pasig, Passi, Puerto Princesa, Quezon, Roxas, Sagay, Samal, San Carlos (in Negros Occidental), San Carlos (in Pangasinan), San Fernando (in La Union), San Fernando (in Pampanga), San Jose, San Jose del Monte, San Pablo, Santa Rosa, Santiago, Silay, Sipalay, Sorsogon, Surigao, Tabaco, Tacloban, Tacurong, Tagaytay, Tagbilaran, Taguig, Tagum, Talisay (in Cebu), Talisay (in Negros Oriental), Tanauan, Tangub, Tanjay, Tarlac, Toledo, Tuguegarao, Trece Martires, Urdaneta, Valencia, Valenzuela, Victorias, Vigan, Zamboanga

Problémy: Bulusan Mayon 7. března 2000 Po 11.9.2001 zvýšené riziko bombových útoků muslimských extrémistů s prokázaným napojením na Al Kaidu a indonéskou Džamája Islámija – zvláště Mindanao a ostrovy Sulu a Tawi-Tawi (případ únosu cizinců z blízkého malajského ostrova v roce 2000) Vyslány speciální americké jednotky pro boj s terorismem Vojenské aktivity militantní složky maoistické komunistické strany tzv. New People Army, která operuje po celém území Filipín 50 mohutných sopek Nejvyšší z nich Apo (2954 m n. m.). Smíšená sopka Pinatubo (1600 m n. m.)-erupce v červnu 1991. V současné době vykazují vysokou sopečnou aktivitu Bulusan a Mayon Volcano (2462 m n. m.) Sesuvy bahna Voda na Filipínách není pitná - nutno převařovat nebo kupovat v láhvích. Tajfuny (poměrně časté)- bouře přicházející z Pacifiku (zvl. na sev.ostrovy) př. 2.prosince 2006 – tajfun Durian 7. března 2000

Historie: Ve středověku:Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví -v čele rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). 15. století: šíření islámu hlavně z Bruneje (Suluské ostrovy, Mindanao). 1521: ostrovy objevil Fernando de Magalhães 1542 : španělskou kolonií (pojmenovány po šp.králi Filipovi II.) → španělští misionáři (křesťanství + feudální struktura) od 1872: sílilo hnutí za nezávislost 1896: národně osvobozenecké povstání 1897-1901: pokusy o vyhlášení nezávislosti ( Filipínská republika) → selhali 1899-1902: americko-filipínská válka 1901: Filipíny pod americkou nadvládou 1935: kolonii přiznána autonomie Za 2.sv.války: bojovali po boku USA,okupovány Japonskem (dějiště americko-japonských bojů) v letech 1942-1945,partyzánské boje od 4.7. 1946: získala země nezávislost – guerillové války se separatisty z jihu 1965-1986: zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos 1986-92: prezidentka C. Aquinová (vdova po v r. 1983 zavražděném vůdci opozice B. Aquinovi) → demokratizační proces v zemi. 1992: prezidentem Fidel Ramos a vítězem parl. voleb strana Laban Ng Demokratigong Pilipino (LPD) → jednání s muslimskou rebelskou Národněosvobozeneckou frontou → r. 1993 příměří Od 20. ledna 2001: prezidentkou Gloria Macapagal-Arroyo

Průmysl: Doprava: rozvojová země donedávna převládal průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický Od 70. let 20. století na významu nabírá strojírenství (významná odvětví: výroba videorekordérů, televizorů, radiomagnetofonů a montáž automobilů) Největším průmyslovým centrem je hlavní město Manila (zde soustředěno téměř 90% veškerého průmyslu) Doprava: Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): RP Jízda: vpravo Železnice: 492 km Silnice: 199 950 km Největší mořský přístav a nejdůležitější letiště je v Manile

Hospodářství: Tvorba HDP: 48 % služby, 32 % průmysl, 20 % zemědělství Zaměstnanost: 40 % služby, 20 % průmysl, 40 % zemědělství HDP (parita kupní síly): 451,3 mld. USD HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 5 100 USD Inflace (2005): 7,6 % Hospodářský růst: 5,1 % Nezaměstnanost (2005): 8,7 % Dluh (2005): 65,71 mld. USD Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 61,03 %, vodní 18,68 %, ostatní 20,29 % Průmysl - energetika (výroba): 40,745 mld. kWh Průmysl - energetika (spotřeba): 37,893 mld. kWh Vývoz: elektronika, stroje, kokosové ořechy Dovoz: kapitálové zboží, spotřební zboží, paliva Odběratelské země: USA, Japonsko, Nizozemsko, Singapur, Taiwan Dodavatelské země: USA, Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Taiwan

Hospodářství Nerostné bohatsví: železo, měď, zinek, olovo, mangan, chrom, zlato, stříbro, rtuť, kobalt, fosfáty, molybden, ropa, čern. uhlí, hněd. uhlí a zemní plyn Zemědělská půda 34% , lesy 36%, vysočiny (3/4 povrchu), nížiny(jen pobřeží a říční údolí) a mangrovy (pobřeží), tropické deštné pralesy (velká část těžbou zdegradována na savanové lesy) Nejvýznamn. plodina: kokosová palma z dužiny kokos. ořechů se vyrábí tzv. kopra (1. na světě v její výrobě a produkci ) a kokosový olej Další plodiny: ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, maniok, rýže a tabák,podzemnice olejná, kokosové ořechy,zelenina, pomeranče, citróny, papaya, filipínský mahagon a jiné vzácné stromy Řeky:předpoklad k zisku elektrické energie – ale pouze několik vodních elektráren. chov dobytka: skot, kozy, prasata, koně, buvoli, drůbež Důležitý též rybolov Odchod Američanů 1992 způsobil nezaměstnanost

Turistická centra: Ostrovy jižně od hlavního města: př. Cebu, Palawan, Mindoro, Borokay Sopka Mayon Volcano (2462 m n. m.) Národní park Mount Apo Turisté využívaji taxíky (zastaví na znamení), dálkové klimatizované autobusy, lodní spojení nebo letadla. pevnost San Pedro taoistický chrám v Cebu

Jezero a sopka Taal Hora Samat Kříž u Camiguinu Malapscua

Pro zajímavost: Vlajka Filipín přijata roku 1946 (samostatnost) má podobu dvou vodorovnách pruhů – modrého a červeného – s rovnostranným klínem bílé barvy. 3 zlaté hvězdy = tři hlavní ostrovy – Luzon, Visayas a Mindanao Bílá barva = rovnost a svornost, Modrá = mír a spravedlnost Červená = udatnost. Slunce s 8 paprsky ve tvaru meče = prvních 8 zakládajících provincií Podle rozmístění barevných pruhů indikuje mírový či válečný stav V době míru - modrý pruh umístěn nahoře, při svislém věšení vpravo. V době válečného stavu se vlajka věší vzhůru obráceně.

The end

Tři hlavní ostrovy Filipín: Luzon Visayas Mindanao Souostroví - od břehů Asie asi 1000 km (celkem 7000 ostrovů) Okolní moře: Filipínské (V) Jihočínské (Z) Suluské (J) Celebeské Filipínský příkop: zemětřesení a vulkanická činnost = tektonické pohyby Zpět