Svalová tkáň Modul B čtvrtek, 6. dubna 2017 16:26.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie pro trenéry
Advertisements

Úvod do histologie a embryologie Maňáková Histologie je věda zabývající stavbou a složením buněk a tkání: a) CYTOLOGIE (stavba buněk)‏ b) HISTOLOGIE.
Acetylcholin a noradrenalin v periferní nervové soustavě
TUKY (LIPIDY).
Svalová tkáň Anatomie II..
Svalstvo.
Pohybová soustava Soustava svalová
Svalová tkáň Modul B čtvrtek, 6. dubna :07.
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Svalstvo.
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Biochemie svalové a nervové tkáně
4. Neuron.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Svalová tkáň MUDr. Marián Liberko.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
SVALOVÁ TKÁŇ, CHONDROGENNÍ A DESMOGENNÍ OSIFIKACE
Pohybová soustava seminář pro Septimu A 2006.
CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
AUTOR: Ing. Helena Zapletalová
TKÁŇ SVALOVÁ Olga Bürgerová.
Neurotransmitery ANS a jejich receptory. Vztah ANS k cirkulaci.
FYZIOLOGIE SVALŮ PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALY HLADKÉ SVALY
SOUSTAVA SVALOVÁ.
Příčně pruhované svaly: Stavba.
Pohybová soustava-svaly 1
Biomechanika kosterního svalu
Bioenergetika pohybu 4.ročník biochemie.
Procvičovací schémata ? ? ?.
Fyziologie svalů.
Tkáně a orgány. Tkáň je soustava buněk a mezibuněčné hmoty, které mají společnou funkci a typické uspořádání. Orgány jsou složeny z různých tkání. Adhese.
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není –li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Biologie člověka.
Svalová síla, svalová práce, svalová únava
SVALY Obecná charakteristika.
TEST Pohybová soustava Septima A. 8. listopadu 2006.
MYOLOGIE OLGA BÜRGEROVÁ.
Svalová (pohybová) soustava
BIGY, 2009, HCl.  Svaly dělíme dle tvaru - ploché - kruhové -dvouhlavé -tříhlavé -čtyřhlavý - dlouhé - krátké - hranaté,… Celkem asi 600 svalů!
Stavba a funkční třídění svalové a nervové tkáně
MYOLOGIE OLGA BÜRGEROVÁ.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Fyziologie svalového stahu
Svaly - praktika Svaly Svalová tkáň je typická tím, že je složena z buněk, které jsou nadány schopností kontrakce – pohybu. Sval hladký Sval příčně.
Tkáně
Typy svalové tkáně Kontrakce růst a regenerace Rychlá, po poškození
Kontrakce srdečního svalu
Semiautonomní organely a cytoskelet
POHYBOVÝ SYSTÉM – svaly
KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL
Stavba lidského těla.
EU peníze středním školám
Pohybový aparát  Pasivní část Kostra – opora těla, tvar - upínají se na ni svaly - tvoří ji kostra osová (lebka, páteř, hrudník) a kostra končetin - spojení.
Typologie svalových vláken genetika – hraje roli jak v počtu svalových vláken, tak v poměru jednotlivých typů dominantní funkce svalu (svaly s převažující.
5. Fyziologie svalstva KPK/FYO Filip Neuls & Michal Botek.
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Tkáně. Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Pokuste se vystihnout pojem tkáň soubor tvarově podobných buněk s určitou,
SVALOVÁ SOUSTAVA.
ZÁKLADNÍ FUNKCE SVALOVÉ SOUSTAVY
Svalová soustava.
Tkáň svalová.
3.přednáška z anatomie pro SM
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
Svalová tkáň.
SOUSTAVA SVALOVÁ Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce…)
Svalová tkáň I - rozdělení, stavba, výskyt a funkce
Molekulární fyziologie
Název materiálu: VY_32_INOVACE_08_TKÁNĚ2_P1-2
Téma: Tkáně.
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
Transkript prezentace:

Svalová tkáň Modul B čtvrtek, 6. dubna 2017 16:26

Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina srdeční svalovina hladká svalovina nespecifický kontraktilní systém

Sval začátek /origo/ x úpon /insertio/ caput, venter, (cauda) aponeurosis (plochá šlacha) agonista x antagonista synergista hlavní a pomocné svaly neutralizační jedno-, dvou- a vícekloubové svaly aktivní a pasivní insuficience funkce

Tvary svalů m. fusiformis (vřetenovitý) m. rectus (přímý) m. triangularis (trojúhelníkovitý), quadratus (čtvercovitý) m. biventer (dvojbříškový) m. biceps (dvojhlavý), triceps, quadriceps m. semipennatus (polozpeřený), pennatus (zpeřený) m. orbicularis (okrouhlý) m. cutaneus (kožní)

Druhy svalů dle funkce m. abductor m. adductor m. rotator m. flexor m. extensor m. supinator m. pronator m. opponens m. sphincter m. dilatator

Inervace tkáně neuromuskulární hilus mon-, di- a plurineurální svaly motorická ploténka

Pomocná zařízení svalová fascie bursae mucosae vaginae synoviales et fibrosae variace svalů

Stavba kosterního svalu epimysium (perimysium externum) na povrchu svalu, kolagenní vazivo perimysium (perimysium internum) kolagenní vlákna cévní a nervové pleteně endomysium lamina basalis + retikul. vlákna

Stavba svalu

Kosterní svalovina svalové vlákno šlacha (tendon) mnohojaderný útvar (syncytium) jádra na periferii 10-100 μm v průměru,délka cm až dm vývoj: myoblasty  myotuba  sv. vlákno satelitní buňky šlacha (tendon) kolagenní vlákna zakotvení do baz. laminy sval. vlákna

Svalové vlákno jádra oválná uložena na periferii plazmatická membrána = sarkolema invaginuje do hloubky - T-tubuly cytoplasma = sarkoplasma myofibrily mitochondrie, granula glykogenu, myoglobin hladké ER = sarkoplazmatické retikulum

Schéma svalového vlákna

Elektronogram č. 23

Sarkomera ohraničena dvěma Z-liniemi A-proužek - tlusté filamentum - tmavý I-proužek - tenké filamentum - světlý Z-linie - α-aktinin..., kotví tenká filamenta H-proužek - jen tlustá filamenta M-proužek - vázání tlustých f. myomesinem ohraničena dvěma Z-liniemi hexagonální uspořádání na příčném řezu

Sarkomera

Elektronogram č. 24

Myofibrily vytvářejí příčné pruhování tenká filamenta tlustá filamenta aktin, tropomyosin a troponin nebulin tlustá filamenta myosin, titin spojovací proteiny desmin, α-aktinin, dystrofin

Tenká filamenta G-aktin polymeruje na F-aktin tropomyosin troponin dvoušroubovice tropomyosin dvojvlákno, za sebou stabilizuje a zpevňuje filamentum troponin T, C a I globulární podjednotky vázán na tropomyosin

Tlustá filamenta myosin typu II těžké řetězce a lehké řetězce vláknitý segment - spojuje myosiny globulární segment - vazba aktinu, ATPázová aktivita symetrické uspořádání

Mechanismus kontrakce tenká a tlustá filamenta se do sebe zasouvají 1. ATP je vázáno na myosin, nehydrolyzuje 2. Ca2+ se váže na TnC  změna konformace 3. vazba aktinu a myosinu 4. hydrolýza ATP, ohnutí myosinu o 45o 5. vazba ATP na myosin a uvolnění vazby a-m 6. opakuje se dokud je  Ca2+

T-systém na rozhraní A a I-proužku je T-tubulus z obou stran na něj naléhá cisterna SR = triáda SR je rezervoár Ca2+ iontů membrána obsahuje Ca2+-ATPázu T-systém obklopuje myofibrily „rozvádí“ depolarizační potenciál otevírají se tak Ca2+ kanály SR

Zásobení svalu cévy i nervy se větví ve vazivu svalu senzitivní nervy nervosvalová vřeténka (délka svalu) šlachová vřeténka (napětí svalu) volná nervová zakončení (bolest) motorické nervy α - motoneurony motorická jednotka

Motorická ploténka kontakt svalu s nervem nervové zakončení bez myelinové pochvy synaptické váčky (acetylcholin) a mitochondrie synaptická štěrbina svalové vlákno druhotné spojovací záhyby jádra, mitochondrie, ribosomy

Nervosvalové vřeténko vlákna ve vřetenovité pochvě z vaziva tzv. intrafuzální vlákna centrální (sensorický) region periferní (kontraktilní) region inervováno senzorickými a γ-motoneurony informuje o délce svalu

Typy svalových vláken červená vlákna bílá vlákna intermediární vlákna hojně myoglobinu a mitochondrií pomalejší akce, větší výdrž bílá vlákna málo myoglobinu i mitochodrií rychlá kontrakce, slabá výdrž intermediární vlákna mezityp

Energetický metabolismus pohotovostní zdroje - kreatinfosfát, ATP zásobní látka - glykogen červená vlákna - β-oxidace MK bílá vlákna - anaerobní glykolýza

Srdeční svalovina kardiomyocyty endomysium, perimysium, epimysium cylindrické bb. cca 90 x 15 μm spojeny interkalárními disky endomysium, perimysium, epimysium

Kardiomyocyt jednojaderná bb. - oválné jádro centrálně množství mitochondrií GER, GA, glykogen, lipidy kontraktilní aparát - jako v kosterním svalu SR - příčně probíhá na úrovni Z-linií jsou vytvořeny diády v síních granula s ANF spec. bb. excitomotorického aparátu

Interkalární disk spojení sousedních kardiomyocytů probíhají schodovitě příčné styčné plochy - nerovné, kuželovité intercelulární spoje macula adherens - na vrcholcích kuželů, spojení bb. fasciae adherentes - na svazích kuželů, kotví aktinová filamenta gap junction - podélné úseky, funkční spojení

Energetický metabolismus utilizuje široké spektrum látek glukóza, laktát, ketolátky, aminokyseliny, esterifikované i neesterifikované MK

Hladká svalovina ve stěnách dutých orgánů (cévy, střeva…) i jinde (kůže, prostata) vřetenovité svalové bb. 20-500 μm dlouhé jádro centrálně, při jeho pólech organely bb. obklopena laminou basalis a retik. vlákny není vyvinut T-systém syntéza kolagenu, elastinu a proteoglykanů

Kontraktilní aparát hladké svaloviny myofilamenta uspořádána síťovitě nejsou sarkomery ani Z-linie kotvení do denzních tělísek není přítomen troponin, Ca2+ váže kalmodulin kaveoly nahrazují funkci T-tubulů intermediární filamenta - funkce cytoskeletu

Elektronogram č.22

Mechanismus kontrakce 1. lehký řetězec myosinu (LC) inhibuje ATPázovou aktivitu 2. Ca2+-kalmodulin aktivuje myosin-LC-kinázu (přes cAMP) 3. fosforylací LC se ruší inhibice 4. vazba aktinu na myosin 5. dále jako u kosterní svaloviny

Inervace autonomní systém četné gap junctions ke kontrakci dochází i pouhým protažením vlákna

Nespecifický kontraktilní systém myoepitelové bb. součásti exokrinních žláz pomáhají exkreci hvězdicovitého nebo vřetenovitého tvaru pod kontrolou autonomního nervstva slinné žlázy, ledvinové tubuly...

Regenerace svalové tkáně vysoce diferencovaná tkáň nízká schopnost regenerace srdeční sval se hojí jizvou kosterní sval se hojí jizvou + lehce regeneruje ze satelitových bb. hladké svalové bb. se dělí a snadno regenerují