Stanislav Opluštil; Jakub Trubač; František Vacek

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
FORMOVÁNÍ POVRCHU Vnější činitelé.
Advertisements

Zemská atmosféra - stavba - soustředné vrstvy - různé vlastnosti
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE ZVĚTRÁVÁNÍ
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ SÍLY
MINERÁLY A HORNINY ÚVOD.
Činnost vody.
Vnější geologické děje
© copyleft Jiří Trávník
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Půdy jsou všude kolem nás.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL. ► Na vývoji zemského povrchu vytrvale spolupracují přírodní síly.  Příklady jejich projevů….??? ► sopečný výbuch, zemětřesení,
Exogenní geologické děje
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
Pedosféra Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Zvětraliny a svahové procesy
Pedosféra.
HYDROLOGIE věda, která se systematicky zabývá poznáváním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě Voda - nejrozšířenější látka v přírodě. Vyskytuje se trvale.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Mechanika zemin a zakládání staveb
zaměřují se také ochranou neživé přírody
Usazené horniny.
POVRCH ZEMĚ SE MĚNÍ ZVĚTRÁVÁNÍ.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Opakování Proč se pohybují litosférické desky
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE A VZNIK USAZENÝCH HORNIN
Kamenné moře Vznik kamenných moří závisí zejména na druhu horniny, sklonu svahu a geologických podmínkách. Kamenná moře vznikala zpravidla mrazovým zvětráváním.
Půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry.
Planeta Země – Exogenní činitelé 1
Dotváření zemského povrchu - voda
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
Zvětraliny a svahové pohyby
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
Stanislav Opluštil; Jakub Trubač; František Vacek, Zbyněk Hrkal
Pedosféra Filip Bordovský.
Zvětrávání a činnost větru
Zpracoval: ing. Pavel Králík
PŮDY.
ZVĚTRÁVÁNÍ Vítek Urban listopad 2004 prima.
Zvětrávání, eroze Zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin. Zvětrávání způsobuje např. voda, rozdílná teplota, led, sníh, vítr, kořeny.
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
PŮDOZNALSTVÍ.
Lekce 1 Úvod - základní pojmy a koncepce v geomorfologii
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Pedosféra Název sady:Přírodopis – geologie Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_Inovace_
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV: VY_32_INOVACE_ S 19 TEMA: Pedosféra – půdní obal Země.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – podpovrchovou – vodou v atmosféře – vodou v živých organismech.
Půda Anotace: Materiál je určen k výuce pracovních činností (pěstitelství) v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o půdě, jejím vzniku.
Půda (pedologie) Půda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry, je prostoupená vodou,vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou.
Přírodní činitelé.
USAZENÉ HORNINY (SEDIMENTÁRNÍ)
Vztah mezi atmosférou, vodou, horninovým prostředím a člověkem
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Název školy: Autor: Mgr. Jiří Hajn Název DUM:
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Globální půdy
vnější přírodní činitelé
ZEMĚPIS - 6. ročník Litosféra
Petrologie Mgr.Jan Kašpar ZŠ Hejnice 2010.
Mineralogie.
Fluviální geomorfologie Lekce 4
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
9. ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Petrologie 2 Mgr.Jan Kašpar ZŠ Hejnice 2010.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Půdy.
Transkript prezentace:

Stanislav Opluštil; Jakub Trubač; František Vacek Exogenní geologie Stanislav Opluštil; Jakub Trubač; František Vacek

zdroj energie ve slunečním záření hlavními činiteli jsou hydrosféra, atmosféra, biosféra dochází k erozi, transportu a ukládání hmot výraznou roli má klima

hydrologický cyklus srážky = odtok + evapotranspirace závisí na klimatických podmínkách, geologické stavbě

Zvětrávání

Zvětrávání jeden z nejdůležitějších geologických procesů Zvětraliny jsou základem pro vznik většiny půdních profilů Pěstování plodin pro obživu lidstva

soubor procesů, při kterém dochází k mechanickému rozpadu a chemickému rozkladu hornin na zemském povrchu vznikají nesoudržné zvětraliny (rezidua) odolnost minerálů vůči zvětrávání: obrácené Bowenovo schéma = minerály stabilní za vysokých teplot a tlaků na zemském povrchu nejsnáze podléhají zvětrávání intenzita zvětrání je dána: klimatem, minerálním složením hornin, tektonickým porušením, charakterem reliéfu, délkou působení

1. mechanické (fyzikální) zvětrávání - dochází k rozpadu horniny na menší součásti, převládá v chladných a suchých oblastech exfoliace činnost organismů mráz gravitace

exfoliační dóm

2. chemické zvětrávání - změna chemického složení (tvoří se stabilní minerály), převažuje v teplých humidních oblastech škrapy – vznikají rozpouštěním vápenců ve vodě s rozpuštěným CO2 rozpouštění solí

kaolinizovaná ortorula pseudomorfóza kaolinitu po K-živci

Reziduální zvětraliny bauxit

selektivní zvětrávání

Gravitace a svahové pohyby

podmiňuje působení vody, ledu … působí při dezintegraci hornin a zvětralin způsobuje vznik svahových pohybů charakter horniny (zpevněné x nezpevněné) obsah vody sklon a stabilita svahu

podle deformačního charakteru rozlišujeme: skluzy (slide) – def. při bázi, neustálý kontakt s podložím proudy (flow) – def. v celém objemu řícení – oddělování materiálu podle trhlin, bez kontaktu s podložím další možnosti: podle rychlosti, charakteru materiálu

1. pomalé svahové pohyby řádově m/rok soliflukce (půdotok)

hákování vrstev

„opilý les“

2. středně rychlé svahové pohyby - sesuvy (cm/den - cm/s) plošný sesuv odlučná oblast sesuvu proudový sesuv

3. rychlé (katastrofické) pohyby - km/s skalní řícení

talus (osyp)

skalní sesuv

turbiditní proudy turbidit

bahnotok (mudflow) úlomkotok (debris flow)

gravitací transport vodou větrem ledovci