Dějiny ekonomického myšlení

Charakteristika ekonomického myšlení starověku a středověku Starověké Řecko Ekonomické názory rozvíjeny v kontextu filozofických úvah a mají etický a morální rozměr (Solónovy reformy – zárodek demokracie, eliminace krajní bídy i nadměrného bohatství) Xenofón (cca 430-355 př.n.l.) Platón (427-347 př.n.l.) Aristoteles ze Stageiry (384-322 př.n.l.)

Ekonomické myšlení starověkého Říma Římské právo Marcus Porcius Cato (234-149 př.n.l.) Marcus Terrencius Varro (116-27 př.n.l.)

Ekonomické myšlení raného křesťanství -východiskem Sv. Augustin (354-430) Sv. Jeroným (345-420) Tomáš Akvinský (1225-1274) Summa theologiae

Merkantilismus CHARAKTERISTIKA merkantilismu Snahy o zajištění peněz v zemi Zdrojem růstu bohatství je zahraniční obchod Množství peněz v zemi je národním bohatstvím Bohatství pochází z oběhu Thomas Mun (1571-1641) Antoine Monchrétien (1575-1621) - práce „Traité de l´économie politique“ Jean Baptiste Colbert (1619-1683) Kamerální vědy Johann Joachim Becher (1635-1682)

Zakladatelé politické ekonomie Jean Bodin (1530-1596)-předchůdce kvantitativní teorie peněz Francis Bacon (1561-1626)-osvobozuje člověka od církve John Locke (1632-1704) –koncept přirozeného práva (základ liberální filozofie a liberální ekonomie) Thomas Hobbes (1588-1679) –smlouva mezi jedincem a státem (panovníkem), moc není od boha William Petty (1623-1687) -zakladatel hospodářské statistiky -tvůrce pracovní teorie hodnoty -rychlost oběhu peněz John Law (1670-1729) David Hume (1711-1776)

Klasická škola politické ekonomie Adam Smith (1723-1774) Pojednání o podstatě a původu bohatství národů národního důchod „neviditelná ruka trhu“ „minimální“ stát nabídka, poptávka, rovnovážná cena, skutečná cena jednofaktorová nákladová teorie pracovní hodnoty makroekonomická teorie přebytku

Teorie absolutní výhody (Smith) Počet hodin potřebných k výrobě jednotky sukna a vína Země sukno víno Anglie 100 60 Portugalsko 90 80 V tomto případě dojde k dělbě práce na principu absolutní výhody

Teorie komparativní výhody (Ricardo) Počet hodin potřebných k výrobě jednotky sukna a vína Země sukno víno Anglie 100 120 Portugalsko 90 80 V tomto případě dojde k dělbě práce na principu komparativní výhody

David Ricardo (1772-1823) Zásady politické ekonomie a zdanění Akumulace kapitálu – nejdůležitější činitel pokroku Klesající výnosy kapitálu investovaného do zemědělství (přírodní omezení) Zisk jako zdroj a motiv akumulace Stoupenec liberalismu (boj proti obilním zákonům)

Thomas Malthus (1766-1834) Dílo: Eseje o zásadách populace a jejím vlivu na budoucí zlepšení společnosti“ Lidé se množí geometrickou řadou, zdroje obživy aritmetickou řadou (dle zákona o klesající výnosnosti půdy) Populační teorie (omezovat porodnost)

Francouzská větev klasické školy politické ekonomie fyziokraté – hlavní představitel Francois Quesnay (1694-1774) –ekonomická tabulka třída produktivní (zemědělci) třída sterilní (výrobci-řemeslníci) třída vlastníků půdy

Fyziokratismus Jean Claude Gournay Laissez faire, laissez passer (nechte ať dělají) Zásada hospodářského liberalismu

Krize klasické školy politické ekonomie (millovská ekonomie) John Stuart Mill (1806-1873) Utilitarismus (Jeremy Bentham) Hl. práce „Zásady politické ekonomie s některými aplikacemi v sociální filozofii“ stoupenec svobody a soukr. majetku, ale reformní představy (zákony výroby=zákony přírody; zákony rozdělování ovlivněny institucemi, třeba so.zákonodárství) Jean Baptiste Say (1767-1832), Sayův zákon trhů (každá nabídka najde poptávku)

Historická škola - List Friedrich List (1789-1846) - „Národní systém politické ekonomie“ Německý celní spolek Propaguje protekcionismus (dočasně, než něm.průmysl dosáhne úrovně vyspělých zemí) Průmysl a obchod jako nositelé pokroku Evoluční charakter ekonomických zákonů – stadia ekonomického vývoje

Stará historická škola Wilhelm Roscher (1817-1894) Bruno Hildebrand (1812-1878) Karl Knies (1821-1898) Kritika klasiků - tři nepřijatelné prohřešky klasiků proti vědeckosti: „absolutismus“ (obecně platné teze) „kosmopolitismus“(nerespektují se nár.zvláštnosti) „perpetualismus“ (nejsou věčné)

Mladší historická škola Gustav Schmoller (1838-1917) Karl Bücher (1847-1930) Zpracovávání dat, popis Empiricko-induktivní metoda Aktivistická politika státu k eliminaci soc.konfliktů Tzv. katedrový socialismus

Nejmladší historická škola Max Weber (1864-1920) - Protestantská etika a duch kapitalismu Werner Sombart (1863-1941) - Židé a moderní kapitalismus

Utopický socialismus Jean Sismondi (1773-1842) nebyl socialista, proti strojům a volné soutěži stát k regulaci iniciativy jednotlivce Henri de Saint-Simon (1760-1823) teze o industrialismu a „hospodářské“ vládě Robert Owen (1770-1858) New Harmony 1822 Pracovní sklad (idea kooperativního sdružení)

Marxismus Karel Marx (1818-1883) - výrobní vztahy a ekonomické zákony - historický materialismus - třídní boj (kolektivistické pojetí vývoje) - teorie nadhodnoty - hl. dílo Kapitál

Periodizace neoklasické ekonomie Formativní období předkeynesovské neoklasiky (70.léta 19.stol. – 30.léta 20.stol.) V době nadvlády keynesovství (do cca 70.let) Antikeynesovská revoluce

Znaky marginalistické revoluce (nástup neoklasické ekonomie) Poptávková strana trhu ve středu zájmu Důraz na rozdělování omezených zdrojů Spotřebitel jako vládce trhu S výjimkou rakouské školy důsledné využívání matematiky

Předchůdci Augustin Antoine Cournot (1801-1877) - Zabýval se poptávkou, objevil funkci mezních příjmů a mezních nákladů a tím formuloval marginální teorii firmy Wilhelm Hermann Gossen (1810-1858) - zákony Užitečnost týchž statků po sobě spotřebovávaných klesá Při současné spotřebě více statků se hledá kombinace přinášející maximální užitek Člověk maximalizuje celkovou užitečnost z vynakládání práce tehdy, když se mezní užitečnost zboží, které za práci získá, rovná mezní neužitečnosti jeho práce.

Rakouská škola mezního užitku Carl Menger (1840-1921) Ekonomický proces jako výslednice jednání ekonomizujících jedinců Teorie subjektivní hodnoty (daná užitečností poslední jednotky statku) Tzv. Mengerova škála Teorie směny Eugen Böhm-Bawerk (1851-1919) Friedrich von Wieser (1851-1926)

Školy mezního užitku Anglická Lausannská William Stanley Jevons (1835-1882) Matematická metoda Méně vyhraněný psychologický přístup než rak.škola, od níž se obsahově příliš neliší Kardinalistická verze teorie mezního užitku Lausannská Marie Ésprit Léon Walras (1834-1910) Teorie celkové rovnováhy NH (Walrasův matematický model)

Lausannská škola (pokrač.) Wilfredo Pareto (1848-1923) - snaha o odpsychologizování teorie mezního užitku pomocí křivek lhostejnosti (křivky indiference – indiferenční analýza) Ordinalistická verze teorie mezního užitku (teorie subjektivní hodnoty se mění v teorii chování spotřebitele (z té odvodil poptávku a cenu) Paretovo optimum

Američtí marginalisté John Bates Clark (1847-1938) -dal impuls k rozvoji neoklasické ekonomie v USA -teorii mezní produktivity interpretoval jako teorii rozdělování Irwing Fisher (1847-1947) Teorie úroku Teorie peněz (nebere v úvahu poptávku po penězích, peníze chápe pouze jako oběživo, nikoli jako možné aktivum)

Charakteristika neoklasické ekonomie Představa dostatečné vnitřní stability tržní ekonomiky Metodologický individualismus Analýza má převážně statický charakter Maximalizace užitku ze spotřeby Homo oeconomicus Teorie relativních cen zahrnující: Teorii mezního užitku („oceňuje“ spotřební statky, resp. teorie chování spotřebitele) Teorie mezní produktivity („oceňuje“ služby výrobních faktorů a plní funkci teorie rozdělování na mikro a makroúrovni) Analýza stavu statické rovnováhy Primárním zdrojem akumulace se stávají úspory domácností Kvantitativní teorie vede k neutralitě peněz Úroková míra jako alternativní cena současné spotřeby generovaná na trhu kapitálu

Alfred Marshall (1842-1924) Základy ekonomie (1890) Navazuje na klasickou politickou ekonomii i na rakouskou a matematickou školu V centru pozornosti tržní rovnováha Zkoumání dílčí rovnováhy (za předpokladu ceteris paribus) Dualistické pojetí rovnovážné tržní ceny (spojení nabídkové stránky trhu – výrobní náklady se stránkou poptávkovou – princip mezního užitku) Výrobní faktory (práce, půda, kapitál, podnikání) Vymezení ceny služeb výrobních faktorů

John Maynard Keynes (1883-1946) 1. Etapa (do 1936) navazuje na cambridgeskou verzi kvantitativní teorie peněz Ekonomické důsledky míru (1920) Prostředky k prosperitě (1921) - inflace a její řešení v rámci kvantitativní teorie peněz Pojednání o penězích (1930)

Keynes 2. Etapa Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) Obnovil makroekonomický pohled na ekonomický systém V moderním kapitalismu nefungují samoregulační mechanismy (zvl. V oblasti poptávky po soukromých investicích) Teorie efektivní poptávky (tzv. základní psychologický zákon – růst důchodu, ale menší růst spotřeby, tj. příjmy se automaticky nemění ve výdaje) Investiční výdaje (úspory se automaticky nemění v investice) Nezaměstnanost (důsledek nízké efektivní poptávky) Preference likvidity (vysvětlení úroku, tzv. past na likviditu – zdůvodnění nízké účinnosti monetární politiky v hospodářské depresi) Hospodářská politika: zvýšit sklon ke spotřebě progresívním zdaněním důchodů; nízká úroková míra k podpoře investic; vládní výdaje.

Neokeynesovství (neoklasická syntéza) John Richard Hicks (1904-1989) -dal podnět ke vzniku neoklasicky-keynesovské syntézy modelem IS-LL (LM) Franco Modigliani (1918) Hypotéza životního cyklu (spotřeba nepodléhá výkyvům, jak se domníval Keynes, je stabilnější) Paul Anthony Samuelson (1915) – standardní učebnice ekonomie James Tobin (1918-2002) – teorie portfolia Robert Merton Solow (1924) – neoklasickou teorii růstu (práce, kapitál) doplnil o třetí růstový faktor – technický pokrok) Roy Forbes Harrod (1900-1978) George Arthur Akerlof (1940) Joseph Eugene Stiglitz (1943) Janet Yellenová (1946) Nicholas Gregory Mankiw (1958)

Milton Friedman (1912-2006) Za minimální zásahy státu do ekonomiky Hlavní představitel monetarismu (jediný nástroj slučitelný se svobodným fungováním trhu) Interpretace kvantitativní teorie peněz (poptávka po penězích má stabilní charakter; peněžní zásoba v krátkém období-peníze nejsou neutrální, v dlouhém období neutrální) Inflaci pokládal výlučně za peněžní jev Hospodářská politika: uplatňování monetární politiky zaměřené na řízení měnového agregátu (resp. na stálý růst nabídky peněz) Zlaté pravidlo měnového růstu

Příklady neoliberálních konzervativních ek. škol Škola racionálních očekávání Robert Lucas, Thomas Sargent, Robert Barro Škola strany nabídky - Arthur Laffer Škola veřejné volby Kenneth Arrow

Institucionalismus Teze: - V ekonomickém rozhodování hrají roli sociálně-psychologické, politické, kulturní a sociologické faktory Instituce hrají zásadní roli při utváření ekonomického chování a rozhodování lidí Instituce se v čase mění a vyvíjejí Představitelé: Thorstein Bunde Veblen (1857-1929); Teorie zahálčivé třídy (výroba pro užití a výroba pro zisk) John Rogers Commons (1862-1945) Karl Polanyi (1886-1969) John Kenneth Galbraith (1908-2006), technický pokrok vede do postindustriálního stadia, role technostruktury a stát

Neorakouská škola (liberální přístupy) Friedrich August von Hayek (1899-1992) Monetární teorie hospodářského cyklu Analýza právního a institucionálního uspořádání (Cesta do otroctví) Joseph Alois Schumpeter (1883-1950) Teorie podnikatele a zisk podnikatele (inovační teorie) Murray Rothbard (1926-1995), Američan věnující se rakouské škole - Teorie tržního systému na dobrovolné směně jednotlivců bez destruujících zásahů státu