Ekologie fotosyntézy.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BOTANIKA ORGANELY ROSTLINNÝCH BUNĚK
Advertisements

Gymnázium a obchodní akademie Chodov
ORGANICKÉ LÁTKY + KYSLÍK
VÝZNAM VODY PRO ROSTLINY
Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (další materiály na webu)
Název Fotosyntéza Předmět, ročník Biologie, 1. ročník Tematická oblast
Gymnázium a obchodní akademie Chodov
Umělá fotosyntéza, modulace fotosyntézy
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Metabolismus sacharidů
FOTOSYNTÉZA photós = světlo synthesis = skládání.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
Fotosyntéza Vznik glukózy Autor: Ing. Jiřina Ovčarová.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je RNDr. Pavlína Koch ová CZ.1.07/1.5.00/ Autor materiálu:RNDr. Pavlína Kochová Datum.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:
přeměna látek a energie
Metabolismus sacharidů
Charakteristika ekosystému
Metabolismus sacharidů
FOTOSYNTÉZA – JEDINEČNÝ DĚJ
Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA.
Modul: Fotosyntéza – uhlíkové reakce (temnostní fáze?)

DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
= věda o životních projevech rostlin a funkcích jejich orgánů
Schéma rovnovážného modelu Environmental Compartments
FYZIOLOGIE ROSTLIN.
Fotosyntésa.
Fotosyntéza Základ života na Zemi.
K. Hujová, J. Kondelík, J. Šimánek
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_KUB_06.
Fotosyntéza Světelná fáze.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Sekundární procesy fotosyntézy
VY_32_INOVACE_Př-b 6.,7.02 Anotace: Prezentace seznamuje s nejdůležitějším jevem na Zemi. Vzdělávací oblast: Organismy se schopností fotosyntézy Autor:
Metabolismus cvičení Mgr. Radovan Sloup Gymnázium Sušice Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II CH- 4 Chemické.
FOTOSYNTÉZA.
BIOSYNTÉZA SACHARIDŮ.
Přednášky ZS_ Fyziologie rostlin_malá Fotosyntéza II Jiří Šantrůček Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, Katedra fyziologie rostlin a BC.
Fotosyntéza II. Sekundární procesy – fixace uhlíku
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Katedra fyziologie rostlin Kurz fyziologie rostlin Fyziologie fotosyntézy 2 Ivan Šetlík.
Prosím, vypněte mobilní telefony
Fotosyntéza Jiří Šantrůček Fyziologie rostlin_malá
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Fotosyntéza II Jiří Šantrůček Úvod: Růst podmíněn výměnou látek v
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Ekologiefyziologie fotosyntézy
Biologická fakulta Jihočeské Univerzity Katedra fyziologie a anatomie rostlin Kurz fyziologie rostlin Fyziologie fotosyntézy 3 Ivan Šetlík.
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
CO JE FOTOSYNTÉZA?  Soubor chemických reakcí, v jejichž průběhu dochází k pohlcování energie slunečního záření, která je využita k přeměně jednoduchých.
Metabolismus sacharidů II. Anabolismus sacharidů Autotrofní organismy mají schopnost syntetizovat sacharidy z jednoduchých anorganických sloučenin – oxidu.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Fotosyntéza – světelná fáze Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10/19 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
FOTOSYNTÉZA. Co je fotosyntéza? Co je fotosyntéza? složitý biochemický proces, výrazný projev autotrofiesložitý biochemický proces, výrazný projev autotrofie.
Miroslav Strnad / Dušan Lazár oddělení biofyziky CRH a Katedra biofyziky, Př.f., UP Fotosyntéza - temnostní (uhlíkové) reakce.
Základní škola Oskol, Kroměříž příspěvková organizace Přírodopis 7. ročník Autor: Ing. Eva Blešová Vytvořeno v rámci projektu „Škola hrou - počítače ve.
Malá fyziologie rostlin (KEBR562), ZS 2012 Fotosyntéza II. Sekundární procesy – fixace uhlíku Tomáš Hájek Jiří Šantrůček.
F OTOSYNTÉZA Mgr. Jaroslav Najbert. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Název školy Gymnázium a Jazyková škola s právem.
METABOLISMUS ROSTLIN OD MARTINA JAROŠE. FOTOSYNTÉZA Zachycuje sluneční energii a z oxidu uhličitého vyrábí organickou sloučeninu (sacharid) a jako vedlejší.
Fotosyntéza.
Fotosyntéza rostlinné pigmenty + světelná energie + oxid uhličitý + voda chemická energie + kyslík.
Co všechno už víte o fotosyntéze?
Fotosyntéza Základ života na Zemi.
Fotosyntéza.
Fotosyntéza 12 H2O + 6 CO2 + E  C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Dýchání všechny organismy dýchají stejně (ve dne i v noci)
Mgr. Natálie Čeplová Fyziologie rostlin.
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Ekologie fotosyntézy

Fotosyntéza přeměna zářivé energie Slunce na energii chemických vazeb → primární produkce organické hmoty světelná (fotochemická) a temnostní (biochemická) reakce 1 mol přijatého CO2 – energetický zisk 479 kJ hraniční vrstva

Světelná reakce (Hillova reakce) zachycení světelných kvant pigmenty fotosystémů I a II fotosystém I – reakční centrum 700 nm, fotosystém II – 680 nm elektrony získané fotolýzou vody → zpětná redukce chlorofylu elektron-transportní řetězec v membránách tylakoidů → vznik ATP a redukce NADP+ na NADPH2

Calvinův cyklus – C3-cesta redukce CO2 a syntéza uhlíkatých sloučenin s vysokým energetickým obsahem ve stromatech chloroplastů fixace CO2 na ribuloso 1,5-bisfosfát (RuBP), enzym Rubisco (ribuloso 1,5-bisfosfát karboxyláza/oxygenáza) nestabilní C6-sloučenina se rozpadá na C3 triosofosfát – kyselinu fosfoglycerovou následuje redukce na glyceraldehyd-3-fosfát za účasti ATP a NADPH

Sluneční záření

Měřené křivky

Barviva a fytochromy nejen chlorofyl – karotenoidy, xantofyly, anthokyany kvantové procesy fytochrom – vnímání kvality světla

Kvantovost procesů

Podzim a barvy listů Evropa Severní Amerika (antokyany)

Ekologie fotosyntézy – sluneční záření Relativní ozářenost (relativní světelný požitek) Iz = I0.e-k.LAI k – exktinkční koeficient, LAI – leaf area index boreální les

Světelná křivka fotosyntézy kvantový výtěžek fotosyntézy Φ = produkce O2/absorbovaná světelná kvanta respirace, kompenzační a saturační bod

Slunné vs. stinné listy různý kompenzační bod a saturační hodnota PAR velikost listové plochy, tloušťka palisádového mezofylu  SLA počet chloroplastů a obsah chlorofylu, velikost a počet průduchů

Heliofyty vs. sciofyty

Ekologie fotosyntézy – dostupnost CO2 koncentrace CO2 v atmosféře relativně stabilní (380 ppm, 38 Pa) rychlost difúze JCO2 = c/r, kritický především odpor průduchů A-pi křivka saturace CO2 (A – asimilace, pi – parciální tlak CO2 v listu) C3 rostliny pi obvykle ~ 25 Pa Oxygenační aktivita Rubisca – fotorespirace běžné ztráty ca 20% získaného CO2 ↓ pi CO2 ~ ↑ fotorespirace

Ekologie fotosyntézy – teplota Nízké teploty limitují především rychlost reakcí Calvinova cyklu vysoké teploty zvyšují respiraci a oxygenační aktivitu Rubisca

Cesta dikarboxylových kyselin – C4-cesta Prostorové oddělení primární fixace CO2 a syntézy uhlíkatých látek vazba CO2 v mezofylu na fosfoenolpyruvát, PEP-karboxyláza, primárním produktem kyselina oxaloctová (OAA) v buňkách pochev cévních svazků CO2 vázán na RuBP (tj. Calvinův cyklus) Kranzova anatomie listů

C3- vs. C4- rostliny

C3- vs. C4-rostliny

C3- vs. C4-rostliny

C3- vs. C4-rostliny

C3- vs. C4-rostliny C3 – standardní anatomie listu převážná většina vyšších rostlin všech podnebných oblastí oxygenační aktivita Rubisca → ca 20% ztráty fotorespirací C4 – Kranz-anatomie listů (věnčitý obal cévních svazků) 7,500 krytosemenných rostlin, 19 čeledí (Poaceae, Cyperaceae, Portulacaceae, Amaranthaceae, Chenopodiaceae), některé řasy vyšší afinita PEP-karboxylázy vůči CO2 → minimální fotorespirace Bothriochloa ischaemum

CAM – Crassulacean Acid Metabolism časové oddělení primární fixace CO2 a syntézy uhlíkatých sloučenin v noci fixace přes PEP, hromadění ve formě malátu ve vakuole ve dne malát dekarboxylován, uvolněný CO2 zpracován v chloroplastech Calvinovým cyklem

CAM rostliny velká centrální vakuola, sukulence pletiv, denní cyklus obsahu malátu (pH), minimální fotorespirace ~17,000 rostlin, 35 čeledí (Agavaceae, Bromeliaceae, Cactaceae, Orchidaceae, Euphorbiaceae, Aizoaceae, Crassulaceae, epifytické kapradiny, submerzní makrofyta) fakultativní CAM, CAM jen v listech, a další..

Diskriminace izotopů uhlíku 13C neznečištěného vzduchu = –7‰ rozdílná diskriminace Rubisco a PEP-karboxylázy stabilních izotopů 13C a 12C C3 rostliny v průměru 13C = –27‰ (rozpětí –23‰ až –36‰) C4 rostliny v průměru 13C = –13‰ (rozpětí –10‰ až –18‰) CAM rostliny v rozpětí 13C C3 až C4 rostlin vodní rostliny 13C v rozpětí – 11‰ až –50‰

Evoluce metabolických cest uhlíku opakovaný vznik C4 a CAM v evoluci vyšších rostlin přechodné typy C3/C4CAM, C3C4, C3 a C4 ekotypy, C3 a C4 v pletivech téže rostliny (kukuřice), fakultativní CAM C4 CAM C4

CAM vodních makrofyt Isoëtes, Lobelia dortmana cirkadiánní změny koncentrace malátu a pH v buňkách Isoëtes – nejstarší evoluční linie s CAM

Fotosyntéza vodních rostlin nízký příkon radiace (eufotická zóna) – záření ubývá exponenciálně koncentrace plynů roste s tlakem nad hladinou a klesající teplotou, klesá s obsahem rozpuštěných solí CO2 ve vodě snadno rozpustný, ale difúze asi 10,000x pomalejší pH vody určuje zastoupení forem uhlíku – CO2  HCO3-  CO32- při pH > 9 schází volný CO2

Adaptace vodních rostlin příjem uhlíku celým povrchem listu  maximálně dělené listy (Myriophyllum, Ceratophyllum, Batrachium, Hottonia) zvětšení poměru povrch/objem redukce hraniční vrstvy příjem HCO3- aktivní příjem a převod na CO2 v buněčné stěně pomocí karbonát-anhydrázy (sinice, řada zelených řas) vylučování H+  lokální zvýšení acidity  posun rovnováhy směrem k volnému CO2 („polární“ makrofyta, Characeae) využití CO2 z organického sedimentu – Isoëtes, Litorella uniflora, Lobelia dortmana