HOMO HABILIS (4-1MA) Jeho kosterní pozůstatky byly nalezeny v Olduvai Vysoký byl 14-150cm, vážil okolo 50kg Objem mozkovny okolo 660 cm3 Uměl vyrábět nástroje – pěstní klín Využíval všech potravních zdrojů Byl aktivní lovec
Dochází k rozdělení dělby práce mezi mužem a ženou a vzniká sociální hierarchie Žil na savanách, v lesích či skalnatých údolích
HOMO ERECTUS (1,8-300 000) 150-170 cm Mozkovna (900 cm3 ,max 1250) Nizozemský lékař Deboise hledal na nálezy na Sumatře, kde nebyl úspěšný. Proto pokračoval na Jávě, kde v roce 1890 našel zbytek čelisti s 1 zubem a klenbu lebky s nápadným nadočnicovým valem – Pithecanthropus erectus
Další nálezy pocházejí z různých míst Afriky, Asie a Evropy Ze všech homo se dostal nejdále Uměl používat, ale neuměl vyrábět oheň Byl lovec, živil se hlavně masem, dokázal si jídlo připravit
Měl různé formy, nazývá se podle místa nálezu Nejúspěšnější byl člověk pekingský (Homo erectus pekinensis) Jsou zde stále potíže s datováním a hodnocením určitých fyzických znaků.
HOMO SAPIENS: 1. Poddruh H. s. neadrthalensis 2. Poddruh H.s.sapiens
H.s. neandrthalensis (400-30 000) Existují 4 typy neandrtálců, z nichž nejmladší je klasický (80 000) Objem mozkovny 1 700 cm3 Byli spíše širocí než vysocí (155-165 cm) Bradový výběžek byl pouze naznačen nebo chyběl Žili v drsných podmínkách
Uměl velmi dobře vyrábět nástroje- úštěpové nástroje, hroty.. Pozůstatky kultovní činnosti Pohřbívání, víra Naleziště: jeskyně Krapina, Gánovce u Popradu, jeskyně Švédův stůl, Kůlna, Ochoz, Šípka
Homo s. sapiens (35 000) Končí sapientační proces, podobní dnešnímu člověku, mozkovna 1 400 cm3 Zachovaly se po něm kresby v jeskyních (Altamira, Lascaux ve Francii) a sošky Naleziště: Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova, Pavlov, Mladeč