Evropa - povrch Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2012, prosinec

rozloha - 10,5 mil km2 (7% souše) počet obyvatel - 730 mil hustota zalidnění - 72 ob/km2 průměrná nadmořská výška 290 m n.m. nejvyšší bod - Mont Blanc 4 807 m nejnižší bod - Kaspická nížina –28 m nejdelší řeka - Volha největší jezero - Ladožské největší stát - Rusko nejmenší stát - Vatikán největší ostrov - Velká Británie

název Evropa z asyrského (akkadského) Ereb – země, kde zapadá Slunce spolu s Asií a Afrikou zvána též Starý svět je výsledkem dlouhého vývoje nejstarší částí je Východoevropská rovina a Baltský štít – prahorní stáří počátek prvohor – kaledonské vrásnění – Britské ostrovy, Skandinávské p. GEOLOGICKÝ VÝVOJ

konec prvohor – hercynské vrásnění - Středoněmecká vysočina, Český masív a Francouzské středohoří třetihory – alpinské vrásnění – Alpy, Karpaty, Dinárské hory, Pyreneje, Apeniny vulkanismus a zemětřesení – Etna, Stromboli, Vesuv, Hekla, čtvrtohory – formování povrchu S. Evropy pevninským ledovcem – ledovcové tvary

Skandinávské pohoří 1 2

Alpy 3

podnebné pásy: rozdíly díky: polární subpolární mírný subtropický vzdálenosti od oceánu (vliv Atlantiku končí až pohořím Ural) tvaru reliéfu pobřeží západní a severní Evropy ovlivňováno teplým Golfským proudem Podnebí

hustá říční síť Východoevropské řeky – nejvíce vody na jaře a počátkem léta, nejméně na podzim a v zimě (Volha, Dněpr, Don, Ural, Emba) Středoevropské a severoevropské řeky – nejvíce vody na jaře a nejméně na podzim (Labe, Odra, Visla, Dvina) Západoevropské řeky – nejvíce vody v zimě a nejméně v létě (Loira, Seina, Rýn, Temže) Jihoevropské řeky – nejvíce vody v zimě, v létě minimum, mohou i vysychat (Tibera, Ebro, Tejo, Duero) Vodstvo

délka toku: 3534 km plocha povodí: 1 380 000 km² 4 Volha – nejdelší evropská řeka délka toku: 3534 km plocha povodí: 1 380 000 km² 5

jezera převážně ledovcového původu (vytvořeno během čtvrtohorního zalednění) jezerní plošiny – Finská, Mazurská, Pomořanská, Meklenburská velká jezera – Ladožské, Oněžské, Vanern, Vattern, Malaren příkladem tektonického jezera je Balaton horská ledovcová jezera jsou zejména v Alpách – Bodamské, Neucharelské, Ženevské, Gardské

Ladožské jezero – největší Evropské jezero 6

Použité zdroje Citace obrázků: AQWIS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:UlvikfjordMountainsPanorama.jpg RÄSÄNEN, Simo. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sju_s%C3%B8stre_in_Alsta,_06_2011_.jpg BÄRFUSS, Tom. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Berner_Alpen.jpg AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Volga_Ulyanovsk-oliv.jpg ZELENOVSKIY, Artem; LITVINOVA, Tanya. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Volga_Rocks.jpg КОЛЧИН, Макс. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2012-12-04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ladoga_Shore.jpg

Použitá literatura: Encyklopedie Zeměpis světa. V Praze: Columbus, 2002, 512 s. ISBN 80-901-7276-8. KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce: pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 184 s. Maturita v kostce. ISBN 978-802-5305-850. PLUSKAL, Miroslav. Geografie pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1998, 136 s. ISBN 80-859-3793-X. Školní atlas světa. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 175 s. ISBN 80-701-1730-3. Zeměpis světa: velká dětská encyklopedie. Překlad Mojmír Šlachta. Praha: Slovart, 1997, 303 s. ISBN 80-720-9027-5.