Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_KUB_28 Tematická oblast: Somatologie Téma: Krev 3 Anotace: Prezentace slouží k výkladu nové látky o krvi. Cílová skupina Žáci školy Autor: Mgr. Josef Kub Datum vytvoření: 24.3. 2013
Krev
Připomeňme si: Složení krve: 1) Krevní plazma 2) Krevní buňky (formované elementy) a) červené krvinky b) bílé krvinky c) krevní destičky
c) krevní destičky (= trombocyty) odškrcují se z megakaryocytů (= obrovské buňky v kostní dřeni) nejsou to tedy pravé buňky nemají jádro tvar nepravidelný obsahují granula (váčky) s důležitými látkami v 1 mm3 150 až 300 tisíc
Funkce trombocytů: podíl na zástavě krvácení (= hemostáza) při poranění cévy se z granul uvolňují látky (např. serotonin),které způsobí stažení cévy (její hladké svaloviny) = vazokonstrikci (může být způsobena i reflexně) vytvoření dočasné hemostatické zátky (destičkového trombu) zastavující drobná krvácení – destičky přilnou k poraněnému místu a nahromadí se
3. trombocyty se účastní srážení krve (hemokoagulace) na vzduchu se rozpadají uvolní se z nich enzym trombokináza působí na protrombin z něj enzym trombin působí na rozpustný fibrinogen z něj vláknitý fibrin do sítě vláken se zachytávají destičky (i krvinky) vzniká trombus céva se uzavře Část trombu se může „utrhnout“ a ucpat někde cévu = embolie (i smrtelná) důležité jsou protisrážlivé faktory v krvi
Imunita
Imunita (immunis = odolný) souvisí s bílými krvinkami, ale podílí se na ní řada orgánů je schopnost organismu rozpoznat a bránit se proti látkám a buňkám, které nejsou tělu vlastní (např. mikroorganismy a jejich metabolity, buňky nádorové a transplantované, …) rozlišujeme specifickou a nespecifickou imunitu
A: Specifická imunita: proti konkrétní bakterii, látce, … zajišťována B a T lymfocyty (podle toho hovoříme o protilátkové a buněčné imunitě – viz dříve)
1) Protilátková (= humorální) imunita je zprostředkovaná protilátkami protilátky jsou bílkoviny – konkrétně gamaglobuliny = imunoglobuliny z krevní plazmy, … podle struktury rozlišujeme: IgA, IgD, IgE, IgG, IgM vznikají v plazmatických buňkách (ty z B-lymfocytů) po setkání s antigenem
Připomeňme si: (nepsat!) Protilátky jsou obsažené v krevní plazmě, mateřském mléce, slinách, slzách, nosním hlenu…) Působení protilátek: I. ničí mikroorganismy v membráně způsobí vznik kanálků pro vodu voda dovnitř mikrob praskne II. mikroorganismus označí pro zničení K-lymfocytem nebo makrofágem (= typ monocytu)
Použité zdroje: JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN 80-7182-217-5. ROKYTA, Richard; MAREŠOVÁ, Dana; TURKOVÁ, Zuzana. Somatologie I. a II.. Praha: Eurolex Bohemia, s.r.o., 2003, ISBN 80-86432-49-1. DYLEVSKÝ, Ivan; TROJAN, Stanislav; KAPRAS, Jan. Somatologie (I). Praha: Avicenum, 1990, ISBN 80-201-0026-1. DYLEVSKÝ, Ivan; TROJAN, Stanislav. Somatologie (II). Praha: Avicenum, 1990, ISBN 80-201-0063-6.