Studijní literatura a materiály Skripta: KÜHN, F. Zemědělská botanika – speciální botanika a geobotanika Koblížek J. 1991; Řepka, Koblížek skripta pro LF MZLU Jankovský L. (lišejníky, řasy, houby) skripta pro PedF MU Špaček J. (sinice, řasy, houby, lišejníky) skripta pro PF MU Učebnice: Kalina T., Váňa J., 2005: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii Výuka

Učebnice: A.BAYER 1937 F. A. NOVÁK 1943, 1961, 1970 Z. ČERNOHORSKÝ 1957 R. VANČUROVÁ, F. KÜHN 1966 Z. URBAN a T. KALINA 1980 nižší rostliny R. HENDRYCH 1980 vyšší rostliny R. F. VOLF a kol R. ROSYPAL a kol. 1992: Fylogeneze, systém a biologie organismů R. ROSYPAL a kol. 2003: Nový přehled biologie

Atlasy rostlin: F. A. NOVÁK a K. SVOLINSKÝ 1935 J. MÁNES 1940 S. JÁVORKA – J. FUTÁK – V. CSAPODY 1959 K. SVOLINSKÝ a J. PETRBOK 1960 A.PILÁT a O. UŠÁK 1964, 1970 F. A. NOVÁK 1971 D. RANDUŠKA 1972, 1983 M. DEYL a J. HÍSEK 1974, 2002 J. KORBELÁŘ 1975 (léčivky) J. MÁJOVSKÝ a J. KREJČA 1965 –1972 M. ČERVENKA a J. KREJČA 1978 Z. ENDRIS J. KREJČA 1981 (léčivky) F. HRON a O. ZEJBRLÍK 1979, 1983 F. JANČA a Z. ZENTRICH (léčivky)

Pěstované rostliny: N. I. VAVILOV 1970 A. M. ŽUKOVSKIJ 1975 A. C. ZEVEN a A. M. ŽUKOVSKIJ 1986 J. SCHULTZE-MOTEL a kol …. E. V. VULF a kol. : Kulturnaja flora SSSR 1959, 2002 R. MANSFELD F. POLÍVKA 1912, 1996 K. DOMIN V. JIRÁSEK P. VALÍČEK 1989, 2002 (tropické a subtropické užitkové rostliny)

KLÍČE F. POLÍVKA 1908 J. DOSTÁL 1954, 1958 J. KLIKA a kol F. KÜHN 1984 Zemědělská botanika – návody do cvičení II. J. Koblížek a R. Řepka 2003 Klíč k určování některých rostlin ve sterilním stavu K. KUBÁT a kol. 2002: Klíč ke květeně ČR

KVĚTENY F. POLÍVKA 1908 J. DOSTÁL 1950: Květena ČSR 1989: Nová květena ČSSR J. FUTÁK 1966: Flóra Slovenska S. HEJNÝ, B. SLAVÍK ( eds.) : Květena ČSR (I.), ČR II. –VII. díl G. HEGI 1957: Flora střední Evropy

Home | Vyučující | Sylaby | Požadavky | Materiály | Seminární práce | Exkurze | Anketa | Praktikum | Literatura | Odkazy HomeVyučujícíSylabyPožadavkyMateriálySeminární práceExkurzeAnketaPraktikumLiteraturaOdkazy SYSTEMATICKÁ BOTANIKA Multimediální text kliknout zde

HISTORIE BOTANIKY Staroegyptské hieroglyfy 80 druhů Trojsvazková kniha o stromech a bylinách (Šen-nung) 252 r Hippokrates (324 druhů) -371 – 280 Theophrastes (455 dr. r. stromy…byliny, plané – pěstované) 1. stol. Dioscorides 600 druhů rostlin

23 – 79 Plinius Secundus (1000 druhů) 14. stol. družina Bartoloměje z Chlumce v Praze (Claretus) 1416 herbář A. M. Kříšťana z Prachatic 1517 český herbář J. Černého 1562 tištěný herbář P. O. Matthioliho 1707 – 1778 K. LINNÉ Species plantarum (7000 druhů rostlin)

1859 CH. DARWIN O původu druhů….

Florigeum prince Savojského

Herbář Franze I.

1865 J. G. MENDEL T. G. TUTIN: Flora Europaea 1987 Tachtadžjan: Sistěma magnoliofytov Kotschy Herbarium

Genofondová centra na zeměkouli 1. Východní Asie (Čína, Japonsko) oves setý, o. nahý, sója, čínské zelí, třešeň, kiwi, čajovník 2. Indie a Indomalajsie okurka setá, pepř černý, rýže setá indická, banánovník zašpičatělý, mandarinka, grapefruit, kokosovník 3. Centrální Asie žito seté, hrách setý, čočka, mrkev, meruňka, broskev, česnek, cibule 4. Přední Asie pšenice obecná, p. špalda, p. jednozrnka, p. dvouzrnka, ječmen setý, réva vinná, líska 5. Středomoří brukev řepka, brukev zelná, olivovník, levandule 6. Etiopie pšenice tvrdá etiopská, p. polská, p. zduřelá, meloun vodní, datlovník, kávovník arabský, k. liberijský

7. Jižní Mexiko a střední Amerika kukuřice setá, fazol obecný, f. šarlatový, tabák viržinský, paprika roční, dýně turek 8. Jižní Amerika (Peru, Bolivie, Equador – Brazílie, Paraquay) brambor, podzemnice olejná, rajče jedlé, dýně velkoplodá Počet užitkových rostlin na světě století 300 druhů 1. polovina 20. století 1500 druhů druhů druhů druhů

Vývoj „kulturních“ znaků pěstovaných rostlin - rychlá a vysoká klíčivost - rychlý počáteční růst - mohutnější, přímý růst -větší olistění - menší ochlupení, trnitost, tvorba sklerenchymu, pigmentu - větší semena nebo zásobní orgány -tenčí osemení - klas nebo plod nerozpadavý - jednotná doba zrání - kladná reakce na dobrou agrotechniku a hnojení - samosprašnost - jednoletost - u zelenin kadeřavost a tvorba listové hlávky Primární pěstované rostliny: pšenice, ječmen. Vznik kulturních rostlin z plevelů. Mladé kulturní rostliny: kaučukovník, cukrovka, slunečnice, moravský sladký jeřáb, temnoplodec (Aronie ), ostružiník křovitý, většina okrasných rostlin, pícniny.

Znaky původní Znaky odvozené (pokročilé) -více typů získávání energie - jen fotosyntéza - dýchání anaerobní - dýchání aerobní - jeden chloroplast v buňce - více chloroplastů v buňce - stélka nediferencovaná - stélka diferencovaná (veg. + pohl.buňky) - při pohlavním rozmnožování - jedna gameta větší a nepohyblivá, stejné a pohyblivé gamety druhá menší a pohyblivá, ve vyšším stupni 2 nestejně velké, aktivně nepohyb- livé, z nichž menší je dopravována větrem nebo hmyzem - haploidní typ rodozměny - diploidní typ rodozměny - rytmus dělení buněk nesynchro- - dělení buněk synchronizované, později nizovaný diferencovaně synchronizované Vývoj pěstovaných rostlin: - specializace národů na sběr planých rostlin – „sklizňové národy“, doklady sběru planých pšenic a ječmenů 9000 –8000 let př. n. l., tel Mureybit, - doklad pěstované pšenice dvouzrnky: let př. n. l., - úhorové soustavy zemědělství, - kopaničářské soustavy zemědělství, - pěstování směsek obilí, - pěstování jednoho druhu obilí, - pěstování krajových sort obilí, - pěstování šlechtěných odrůd obilí.

Zásady čtení latinských názvů C se čte před e, i jako c, všude jinde jako k Př. Cicero, Cactus, Cicuta, Micrococcus t ti+ samohláska se čte jako c, jinak jako t Př. Impatiens, Spartina, Ageratum ph se čte jako f. Př. Phleum, Chlorophytum, Nephrolepis -ae, -oe se čte jako é. Př. Crataegus, Circaea (-céa), Rosaceae (-ceé) s se čte mezi samohláskami jako z. Př. presens qui se čte jako q. př. quinquefolius di, ti, nise čte dy, ty, ny. př. Dipsacus, Nicotiana ch se čte jako ch. př. Deschampsia

Vědecké (latinskořecké) názvosloví = dvouslovná jména (bří. Preslové) Zea mays L. kukuřice setá rod druh jméno autora Jména systematických jednotek vyšších než rod mají být odvozena od typového rodu pomocí koncovek. Ranunculus Ranunculaceae pryskyřníkovité Ranunculus pryskyřník Narcissus poeticus – pheasantś eye narcissus Narcissus jonquilla. Common jonquil Narcissus requilnii – Rush-leaved narcissus Narcissus bulbocodium – Hoop Petticoat Daffondil

Systematické kategorie rostlin – koncovky jmen: -Říše - Podříše - Kmen - phytae, podkmen - phytinea – pro živočichy - Oddělení - phyta (rostliny), - mycota (houby) - Pododdělení - phytinea, - mycotina (houby) - Třída - opsida, - atae, - phyceae, - mycetes (houby) - Podtřída - ideae - Řád - ales, - tvaré či – květé - Čeleď - aceae, -ovité - Podčeleď – oideae, - ové - Rod - Podrod - Sekce - Kolektivní druh - DRUH - základní taxonomická jednotka!

Kategorie nižší než druh: - poddruh (subsp., ssp.) - varieta (var.) - forma (f.) - pěstitelská odrůda = sorta = kultivar (cv.) - jedinec Druh – soubor populací vzniklých vývojem ze společných předků, se shodnou ontogenezí a dědičností, které jsou od populací ostatních taxonů geneticky odděleny.

Vývoj rostlinstva na Zemi (6 miliard let) Aminokyseliny, uhlovodíky, vodní páry, amoniak bíkoviny, nukleové kyseliny progenot H, C, N prekambrium Sinice -3,4 – 3,7 mld. let P r v o h o r y kambrium ordovik silur Řasy - 2 mld. let Nejjednodušší suchozemské cévnaté výtrusné rostliny Rhynia mil. let devon karbon perm Stromovité kapradě, plavuně, přesličky černé uhlí Počátek nahosemenných (araukaroidy)

Druhohory trias jura křída Nahosemenné, počátek krytosemenných -185 mil.let Magnoliovité, platanovité, vavříny, eukalypty Třetihory paleogén neogén Jehličnany postupně odumírají hnědé uhlí Sekvoje, palmy, skořicovník, fíkovník - 1 – 60 mil. let Čtvrtohory Druhy 1 mil. let Pěstované druhy let

SYSTÉM ORGANISMŮ 1. Impérium: ARCHEA (syn. Archaebacteria) 2. Impérium: PROKARYA (syn. Prokaryota) 2.1. říše: BACTERIA - bakterie 3. Impérium: EUKARYA (syn. Eukaryota) 3.1. říše: PROTOZOA - prvoci 3.2. říše: CHROMISTA (syn. Straminipila) podříše: Cryptista podříše: Chromobiotae 3.3. říše: FUNGI – houby (syn. Mycetalia, Mycota, Mycobiota) 3.4. říše: PLANTAE - rostliny podříše: Biliphyta - bilifyta podříše: Viridiplantae (syn. Chlorobiota) – zelené rostliny 3.5. říše ANIMALIA (ex Kalina, Váňa 2005)

Znaky vývojově nižších (starších) a vývojově vyšších (mladších) organizmů schematizováno jednobuněčnékoloniální až vícebuněčné bezjadernéjaderné haploidní diploidní nepohlavní rozmnožování pohlavní rozmnožování vodnísuchozemské Autotrofní - mixotrofní - heterotrofní - saprofytická - parazitická