Antropogeneze Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Homo habilis – člověk zručný 2,3-1,7 milionu let nejstarší lidský vývojový stupeň první objevy: v Olduvaiské rokli v Tanzanii, Turkana (Rudolfovo jezero) v Keni a lokalita Gona v Etiopii žijí současně s australopipitéky Antropogeneze
Homo habilis – člověk zručný sexuální dimorfismus – muži výška 150 cm, ženy 120-125 cm, váha asi 40 kg lebka – celkově tenkostěnnější, vyšší, čelisti méně vystupují výrazněji zaoblený týl lebky 600 – 800cm3, zvyšování EQ chrup lidský – znaky všežravců Antropogeneze
Homo habilis – člověk zručný kostra nohy a ruky lidská schopnost vyrábět nástroje „ruka pokročilejší než mozek“ schopni velmi lehce opracovat nástroj nožní klenba – bipední pohyb vzpřímená postava celkově tělesnými proporcemi ještě stále blíže k lidoopům než k člověkovi způsob života: nezbytnost kooperace v tlupách zachována sexuální promiskuita u žen sexuální rivalita u mužů – prosazují se fyzicky nejzdatnější jedinci Antropogeneze
Homo habilis způsob života: doloženy jednoduché kamenné nástroje oblázky – nahodilé odštípnutí, ostrá plocha potrava: mršiny – důkazy na kostech zvířat zatím ještě ne lov větších savců tvorba jednoduchých zbraní na ochranu: dřevo – přiostřené klacky, kosti není jasné používání ohně – spíše nahodilé využití sociální organizace – přežití mohla garantovat jen tlupa jako celek dělba potravy větší sounáležitost jedinců – těhotné ženy, malí jedinci X silní jedinci Antropogeneze
Homo ergaster - erectus Homo ergaster – Africká část Homo erectus – Asie velmi podobné znaky zřejmě expanze rodu ergaster do oblasti asie a jeho změna na typickou formu erectus Antropogeneze
Jaké bylo klima? Klima: významné proměny životního prostředí celkové globální ochlazování, globální kolísání klimatu – doby ledové a meziledové důsledky klimatických změn: výrazné posuny biotopů – např. ve střední Evropě v době vyvrcholení glaciálů věčně zmrzlá půda, tundra, připomínající dnešní podmínky u hranic polárního kruhu (severní Sibiř), v nejteplejších obdobích interglaciálů naopak až subtropické podmínky Antropogeneze
Antropogeneze
Antropogeneze
Homo erectus Homo erectus: naleziště – jezero Turkana lze demonstrovat typické znaky - silnostěnnější, mohutný nadočnicový val, typické zalomení týlu Antropogeneze
Homo erectus kapacita mozkovny 700-900 cm3 – EQ až 3,5 Erectus pekinensis - 1,7mil let - objevuje se asymetrie uspořádání mozku s dominantní levou hemisférou vyvíjí se tedy preferovaná pravorukost! tělesná výška až 170 cm vysoká štíhlá postava rychlejší pohyb na větší vzdálenosti větší tělesný povrch lepší termoregulace v otevřeném a suchém tropickém prostředí přechod od mršinožroutství k aktivnímu lovu větších savců zmenšování stoliček, příjem živ. bílkovin Antropogeneze
Homo erectus pohlavní dimorfismus – možný přechod k partnerským vztahům?? jemná manipulace rukou: rozvoj jemné motoriky výroba kamenných nástrojů – kamenná industrie údery – představa nástroje původně povrch kamene zůstává , opracovány jen části postupně opracován celý kámen – první pěstní klíny Antropogeneze
Antropogeneze
Homo erectus předpoklad redukce ochlupení – pozor velmi nízké teploty schopnost rozdělávat a udržovat oheň pro vyhřívání obydlí a snad i přípravu stravy efektivnější využití potravin převaha masité potravy – nezbytná právě k rozvoji svalové hmoty vyhledávání úkrytů pro přebývání – jeskyně, převisy Jejich zateplování – kožešiny…. organizovaný lov větších savců vyšší míra sociability – myšlení - tj. přehrávání akce předem (v „duchu“) uvědomění si následků nezdaru – smrt nepochybně větší míra komunikace – ale patrně ještě ne mluvený jazyk patro bylo ještě ploché a velké, byl ale již schopen vydávat článkované zvuky – tzv. předartikulační období řeči – gestikulace , mimika, zvuky Antropogeneze
Homo sapience sapience + Homo neanderthalensis
Homo neanderthalensis dobře adaptování na chladné klima celkově robustnější vzhled, výrazné nadočnicové oblouky, dolní čelist bez bradového výběžku slepá vývojová větev - vytlačen progresivnějšími formami Antropogeneze
Homo neanderthalensis Znaky: robustní postava končetiny jsou kratší, držení těla nachýlené dopředu výška asi 165 cm muži, 153 cm ženy váha u mužů 80 kg Menší povrch těla – menší tepelné ztráty velká hlava - 1 300 - 1 600 cm3 EQ okolo 4,7 – nižší než u člověka lebka masivní, s vystupujícími čelistmi Antropogeneze
progresivní vývoj ruky schopnost nejen udržovat, ale i rozdělávat oheň transport vody a surovin v kůžích ekonomické využívání surovin prostorová představivost specializovaný lov sociální cítění (živení zraněných a postižených) Antropogeneze
Homo neanderthalensis vztah k mrtvým první hroby, milodary květiny, body na kamených deskách rohy zvířat dokonalé nástroje materiál – využívány místní zdroje kamene tlupy patrně nemigrovaly na větší vzdálenosti lov velkých zvířat – nosorožci, zubři, bizoni útok z bezprostřední blízkosti – přímým kontaktem lov vyžadoval nejen značnou individuální sílu a mrštnost, ale i taktiku, kooperaci, vzájemnou komunikaci a pomoc časté úrazy na kostrách, péče o raněné, zhojené rány Antropogeneze
Antropogeneze
Antropogeneze
osud neandertálců dnes objasněn poměrně spolehlivě výzkumy DNA –studium mitochondriální DNA – z mitochondrií neandertálci se tedy na vývoji současné lidské populace prakticky nepodíleli neexistují ani potomci spojení obou druhů tzv. mitochondriální Eva , tzv. chromozomální Adam fiktivní pramatka celé současné lidské populace žila asi před 200 000 lety v Africe Antropogeneze
Homo sapience sapience – člověk dnešního typu je schopen jemné práce rukou - umělecké předměty, technologicky náročné výrobky a také plně artikulované řeči stavba těla jako současný člověk, jen celkově ještě trochu robustnější, hlavně ale rozvoj mluveného jazyka, což značně urychlilo proces myšlení mozek 1400 - ……, EQ 5,3… Antropogeneze
použité zdroje viz. prezentace: Zdroje a literatura Antropogeneze