Interkulturní a intrakulturní komunikace sluchově postižených studentů středních škol Mgr. Filipcová Věra

Teoretická východiska výzkumu cesty, kterými chceme dospět ke stejnému cíli, tj. k dobré komunikaci a k optimálnímu rozvoji osobnosti, jsou odlišné při dorozumívání se SP setkáváme se dvěma základními komunikačními systémy reprezentovanými mluveným jazykem majoritní slyšící společnosti systémem vizuálně motorickým - zastoupeným především znakovým jazykem, znakovaným jazykem a prstovými abecedami

Formulace cílů a výzkumných otázek Dominantní cíl: analýza užívání audioorálních a vizuálně motorických komunikačních systémů u SP studentů na SŠ v ČR při komunikaci se svým okolím, se zřetelem na předchozí výchovu a vzdělávání v rodině, škole, speciálně pedagogickém centru a jiných zařízeních, na znalosti komunikačních systémů a osobních zkušeností neslyšících jedinců.

Parciální cíle: analýza využívání jednotlivého druhu prstové abecedy studenty středních škol pro sluchově postižené zjistit užívání audioorálních a vizuálně pohybových komunikačních systémů u sluchově postižených jedinců při komunikačním styku se slyšícími a sluchově postiženými jedinci procentuální zjištění využívání typu tlumočníka a tlumočnických služeb žáky středních škol pro sluchově postižené v závislosti na jejich věku analýza vlivu orální výchovy v rodině sluchově postiženého studenta na volbu komunikační formy v kontaktu se slyšící osobou

Metodologie výzkumného šetření empirické šetření kvantitativní výběrového charakteru za použití techniky: obsahové analýzy komparace informačních zdrojů dotazníku výsledky výzkumu zapsány do souhrnných tabulek a údaje graficky zpracovány použita bivariační analýza

Vymezení analytické jednotky studenti SP, kteří se připravují na budoucí povolání základní soubor studenti SŠ se SP a výběrový soubor - N = 85 – náhodný výběr z pěti středních škol celkem dotazovaných bylo 85: 42 mužů a 43 žen věkové rozložení: 16 – 19 let = 63 žáků 20 – 25 let = 22 žáků ve městě bydlelo – 67 SP a na vesnici – 18 SP studentů krajové rozložení - z hlavního města Prahy, tj. 43 osob, z Královéhradeckého kraje 38, z Olomouckého kraje 3 a z Jihočeského kraje 1 sluchově postižený

H1: Čím více znají a ovládají sluchově postižení studenti komunikačních systémů, tím více preferují při komunikaci se slyšícím mluvenou řeč. SP při komunikaci se slyš.osobou používají a znají kom.systém Muži: mluvenou řeč – 59,5%, odezírání – 14,3%, znakový jazyk, prstová abeceda, písemná forma komunikace zaujímají stejné procentuální vyjádření – 7,1% Ženy: mluvenou řeč – 25,6%, písemnou formu komunikace – 23,2%, odezírání – 20,9%, znakový jazyk - 11,6%, gesta s mimikou 13,9%, prstovou abecedu – 4,8%

Závislost znalosti a užívání MŘ mezi SP a slyšícím: orální způsob komunikace 58,9% znakový jazyk 35,3%, prst. abecedu 5,8% První hypotéza se potvrdila.

H2: Sluchově postižený vychovávaný orální metodou, upřednostňuje v kontaktu se slyšícím mluvenou řeč před znakovým jazykem. Mladší studenti (16 – 19) komunikují s rodiči mluvenou řečí – 36,5%, odezíráním 20,6%, znakovým jazykem – 36,5%, daktylotikou – 6,4% Starší studenti (20 – 25) komunikují s rodiči znakovým jazykem – 36,4%, mluvenou řečí – 31,8%, odezíráním – 27,2% prstovou abecedou – 4,6%

49 oslovených SP žáků komunikuje v domácím prostředí orálním způsobem z toho 30 SP studentů při dorozumívání s rodiči užívá mluvenou řeč – 35%, odezírání – 22,4%, prstovou abecedu – 6,1% znakový jazyk – 36,5%

Při komunikačním styku se slyšícími lidmi užívají mluvenou řeč: rozhodně ano 42,4% a spíše ano 15,3%, tj. celkem 57,7% spíše nekomunikuje MŘ 20% a rozhodně nekomunikuje 22,3%, tj. celkem 42,3%

H3: Čím starší student se sluchovým postižením, tím častěji využívá tlumočnických služeb. Starší studenti 20 – 25 let: ano často - 9% a ano méně často - 27,2%. vůbec neužívají 63,8% Mladší studenti 16 – 19 let: častěji využívají tyto služby z 84,2% neužívají pouze z 15,8%

Využívání typu tlumočníka českého znakového jazyka - 65,5% znakované češtiny - 31,2% orální tlumočení - 3,3%

Tlumočnické služby SP využívají tlumočnické služby: z 9,8% k vyřizování osobních záležitostí z 14,8% ke kulturním akcím (divadla, výstavy) z 22,9% k lékaři asistenční tlumočení ve škole z 52,5%

H4: Sluchově postižený používá při komunikaci ve své komunitě častěji znakový jazyk než mluvenou řeč.  

Čtvrtá hypotéza se potvrdila.   Čtvrtá hypotéza se potvrdila. 21 mužů a 22 žen používá pouze ZJ při dorozumívání v komunitě neslyšících, tj. 51% dalších 20 studentů užívají znakový jazyk s odezíráním – 23,5% , znakový jazyk s prstovou abecedou – 8,2% pouze 15 osob komunikuje ZJ doplněnou MŘ – 17,3%

H5: Žáci střední školy se sluchovým postižením častěji používají v komunikaci dvouruční prstovou abecedu než jednoruční prstovou abecedu. Stanovená pátá hypotéza se ve výzkumném šetření potvrdila. daktylotiku umí 39 mužů a 42 žen pouze 3 muži a 1 žena nepoužívá při komunikaci daktylotiku

SP studenti SŠ užívají: jednoruční prstovou abecedu z 22,1%, dvouruční prstovou abecedu z 40,8%, kombinaci jednoruční a dvouruční prstové abecedy z 37,1%.

Zhodnocení šetření – návrhy řešení Spolupracovat s odborníky i jiných profesí, resortů a rodiči SP studentů, aby byla jedincům se sluchovým postižením poskytována komplexní péče podle jejich aktuálních potřeb. Zvyšovat informovanost slyšící veřejnosti o problematice sluchového postižení a z toho vyplývajících odlišností v komunikaci. V rámci výchovy a vzdělávání žáků s vadami sluchu, s ohledem na individuální schopnosti sluchově postiženého a rozdílnou hloubku sluchového postižení, volit takové metody a formy výuky, které u nich povedou k vytvoření plynulého komunikačního systému.

Povzbudit starší sluchově postižené studenty k vyššímu užívání tlumočnických služeb a zvýšit jejich informovanost o tom, jak si mohou tlumočnické služby zajistit. Věnovat zvýšenou péči nepřetržitému vzdělávání učitelů a výchovných pracovníků žáků se sluchovým postižením. Seznamovat je s aktuální situací v nových metodách a formách práce v edukaci sluchově postižených dětí nejen u nás, ale i v zahraničí.