MECHANIKA KOLEJOVÝCH VOZIDEL Jízdní odpory Jízda po rovině Jízda do stoupání Urychlování Jízda v oblouku 1. Jízda po rovině Valivé tření Odpor vzduchu Fr je tažná síla potřebná k překonání valivého tření Fp je váha vlaku vyjádřená v kN fr je měrná tažná síla potřebná k překonání valivého tření na 1 kN váhy vlaku r(rolling) jednotky: [N, kN, N/kN] Koeficient fr = 2,5 pro ocelové kolo na kolejnici = 3,5 pro tramvajové sandwich kolo = 12 pro pneumatiku na asfaltu
Fv je tažná síla potřebná k překonání odporu vzduchu Odpor vzduchu. Fv je tažná síla potřebná k překonání odporu vzduchu Fp je váha vlaku vyjádřená v kN fv je měrná tažná síla potřebná k překonání odporu vzduchu na 1 kN váhy vlaku v je rychlost vlaku [km/hod] Δv je rychlost protivětru [km/hod] k vystihuje čelní plochu vlaku, pantograph řazení vlaku, vagony jednotky: [N, kN, N/kN] [km/hod] Koeficient k = 0,25 - 0,75 rychlíky = 0,33 - 0,99 osobní vlaky = 0,4 -1,2 spěšné nákladní vlaky = 1 - 3 prázdné nákladní vlaky
2. Jízda do stoupání Stoupání se vyjadřuje v promile I [1 / 1000]. FI je tažná síla potřebná k překonání stoupání v N Fp je váha vlaku vyjádřená v kN fI je měrná tažná síla potřebná k překonání stoupání na 1 kN váhy vlaku jednotky: [N, kN, N/kN, 1 / 1000] Příklady stoupání na tratích: Štrba I = 16 [1 / 1000] Simmering I = 25 [1 / 1000] Gotthard I = 27 [1 / 1000] Tramvaje v Praze: Stírka v Praze I = 89 [1 / 1000] Barrandov I = 69 [1 / 1000] Zubačky: Zugspitzebahn I = 250 [1 / 1000] Vlečná kolej Panama kanál I = 500 [1 / 1000]
3. Urychlování Fa je tažná síla potřebná k urychlování v N Fp je váha vlaku vyjádřená v kN fa je měrná tažná síla potřebná k urychlování na 1 kN váhy vlaku a je urychlení vlaku v m/sec2 ξ je přírůstek váhy vlaku s ohledem na urychlování rotujících hmot což jsou kola a motory g je urychlení zemské v m/sec2 jednotky: [N, kN, N/kN] Příklady pro velikost ξ: ξ = 1,02 – 1,04 pro naložené vagony bez trakčních motorů ξ = 1,15 – 1,30 pro elektrické lokomotivy Obvyklá urychlení: a = 0,02 – 0,25 m/sec2 pro nákladní vlaky a = 0,3 – 0,4 m/sec2 pro osobní vlaky a = 0,4 – 0,7 m/sec2 pro rychlíky a expresní vlaky a = 0,8 – 1,2 m/sec2 pro tramvaje a = 1,0 – 1,3 m/sec2 pro podzemní dráhy
4. Jízda v oblouku Fo je tažná síla potřebná k projíždění oblouku v N Fp je váha vlaku vyjádřená v kN K je konstanta závislá na rozchodu kolejí K = 750 pro rozchod 1435 mm R poloměr oblouku v m fo je měrná tažná síla potřebná k projíždění oblouku na 1 kN váhy vlaku jednotky: [N, kN, N/kN] Obvyklé poloměry oblouků: 3000 m pro rychlosti 200 – 300 km/hod 1200 m pro rychlosti 160 km/hod 300 m pro rychlosti 80 km/hod Odstředivé síly jsou nepříjemné pro cestující. Kompenzují se převýšením vnější kolejnice až o 150 mm. Nevykompenzované odstředivé urychlení nemá být větší než 0,8 m/sec2. Proto oblouky s rychlostí vlaku rostou.