Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

 Sloučeniny R – vzácné zeminy, T – tranzitivního kovu a X – India nebo Galia  Skupina sloučenin uspořádávajících se do struktury v poměru R m T n X 3m+2n  Náš výzkum: sloučeniny s m=2 a n=1  Tetragonální krystalová struktura  Buňka jejich krystalové mřížky je složena z n TX 2 bloků oddělených m RX 3 vrstvami

 Výskyt nekonvenční supravodivosti a dalších zajímavých fyzikálních vlastností  Nekonvenční supravodivost byla nejprve pozorována u hrstky sloučenin jako CeCu 2 Si 2 a několik na bázi U, dokud nebyla objevena u sloučenin RTX  To vedlo k výzkumu příbuzných sloučenin RTX 5, R 2 TX 8 a nejnověji RT 5 X 2

R – vzácná zemina nebo aktinoid T – tranzitivní kov X – Indium nebo Galium R m T n X 3m+2n  RX 3 nebo RTX 5 nebo R 2 TX 8 CeCoIn 5 Ce 2 PdIn 8 PuCoGa 5 PuRhGa 5 RX 3 struktura

RX 3 TX 2 RX 3

HoCoGa 5 structure P 4/m m m No. 123 Atomic positions: R0.0 T 0.5 X X RTX 5

Ho 2 CoGa 8 structure P 4/m m m No. 123 Atomic positions: R T0.0 X X X R 2 TX 8

 Jedná se o konstantní vzdálenost mezi buňkami v krystalové mřížce  a, b, c (x,y,z)  1 Å = 0,1 nm neboli m. Nejedná se o jednotku SI.nmmSI

 Na její vlastnosti je vázán výskyt zajímavých fyzikálních vlastností (nekonvenční supravodivost)  Byla objevena lineární závislost mezi poměrem mřížových parametrů a řadou fyzikáních vlastností.  Pro získání různých mřížových parametrů zkoumáme široké spektrum těchto sloučenin.

I. Příprava vzorků II. Zkoumání krystalové mřížky pomocí rentgenové difrakce III. Vyhodnocení dat z RTG difrakce v programu FullProf IV. Studium fyzikálních vlastností

 Navážení potřebných prvků  Stavení v obloukové peci › Argonová atmosféra › Příp. několikanásobné přetavení  Žíhání › Dlouhodobé vystavení látky teplotě dostatečně vysoké, nedosahující však teploty tání › Potlačení nežádoucích fází › Zdokonalení krystalické struktury

 Navážení potřebných prvků  Stavení v obloukové peci › Argonová atmosféra › Příp. několikanásobné přetavení  Žíhání › Dlouhodobé vystavení látky teplotě dostatečně vysoké, nedosahující však teploty tání › Potlačení nežádoucích fází › Zdokonalení krystalické struktury

 Navážení potřebných prvků  Stavení v obloukové peci › Argonová atmosféra › Příp. několikanásobné přetavení  Žíhání › Dlouhodobé vystavení látky teplotě dostatečně vysoké, nedosahující však teploty tání › Potlačení nežádoucích fází › Zdokonalení krystalické struktury

 Používáme práškovou RTG difrakci › Nejprve je potřeba vzorek rozdrtit na prach  Práškový vzorek analyzujeme v difraktometru

 Pozice peaků je dána Braggovým zákonem: 2d sin(θ)=λ › d – mezirovinná vzdálenost › θ – úhel rozptylu › λ – vlnová délka záření ›  získání mřížových parametrů

 Intenzita peaků › F – strukturní faktor › f – atomový rozptylový faktor › q – rozptylový vektor (vektorový rozdíl dopadajícího a rozptýleného záření) › R – pozice atomů v buňce ›  získání pozic atomů

 Preferenční orientace › f – míra preferenční orientace › α – úhel roviny hkl s osou preferenční orientace  Pozorováno u YPd 5 Al 2  Prášková difrakce předpokládá náhodnou orientaci zrn  Zde jsou částice prášku jsou orientovány přednostně jedním směrem (destičky, jehličky)

(0,0,2) (0,0,4) (0,0,6) (0,0,8) (0,0, )

 Pokračování v přípravě vzorků (NdY) 2 CoIn 8  Charakterizace jejich struktury  Měření fyzikálních vlastností

Děkujeme za pozornost