Vývoj evropské spolupráce a integrace Od Jednotného evropského aktu po Maastricht

Struktura Jednotný evropský akt Vnitřní trh Maastrichtská smlouva Implikace ratifikačního procesu

Literatura F+P str. 115 – 141 Gerbet, P. (2004) Budování Evropy, kapitola IX CINI Michelle - European Union Politics – Chapter 3 Nugent Neill - The Government and Politics of the European Union – Chapter 5

Předehra k Jednotnému evropskému aktu 1985 – nástup Delorsovy Komise Snaha prolomit „eurosklerózu“ Posílení nadnárodního rozměru Společenství Ozdravit finanční situaci Společenství (CAP) Naplnit literu zakládajících smluv v oblasti 4 základních svobod  posunout agendu budování společného trhu

Bílá kniha o vnitřním trhu Zveřejněna léto 1985 Bílá kniha – (Eurospeak) výraz indikující dokument, který specifikuje návrh na bezprostřední akci Společenství; často ji předchází Zelená kniha, která indikuje plány Komise a bývá výzvou k zahájení konzultačních procesů Projekt Komise k oživení budování společného trhu Identifikovala na 300 bariér – fyzické, technické a fiskální Navrhovala jejich odstranění a dokončení Evropy bez hranic k 1. 1. 1993

Schengenská dohoda Paralelní pokus některých členských států o realizaci volného pohybu osob Léto 1985, podepsána symbolicky v městě Schengen na pomezí LUX, NĚM, FR Mezivládní dohoda BENELUX, NĚM, FR, oddělena od ES Usnadnění přeshraničního pohybu  odstranění kontrol na vnitřních hranicích a posílení kontrol na vnějších (tzv. schengenská hranice)

Jednotný evropský akt Milánské zasedání Evropské rady v létě 1985 Svolána mezivládní konference ke změně SES Vytvoření vnitřního trhu do konce roku 1992 Dokument Jednotný evropský akt (JEA) podepsán v únoru 1986 – první fundamentální změna Římských smluv

Institucionální změny obsažené v JEA Rozhodování v Radě ministrů v otázkách vnitřního trhu – kvalifikovanou většinou (KV) Posílení vlivu EP  procedura kooperace – možnost předkládat pozměňovací návrhy Radě; jen v omezené oblasti – zejména v otázkách vnitřního trhu Další posílení vlivu EP – právo „souhlasu“ Evropská rada se stala součástí smluvního rámce

JEA a politiky EHS Adaptovány závěry Bílé knihy o vnitřním trhu ohledně jeho náplně a dokončení Záměr vybudovat Hospodářskou a měnovou unii (HMU) Zakotvení EPS ve smluvním rámci Rozšíření mandátu EHS o otázky týkající se sociální oblasti, ŽP, výzkumu a technologickém rozvoji Zakotvení solidarity v rámci ES – podpora méně rozvinutých regionů a podpora homogenizace životní úrovně napříč ES Příprava na politickou unii?

Problémy s ratifikací a jejich implikace pro budoucnost Ratifikační proces zdržen v Irsku (díky tomu JEA vstupuje v platnost až 1987) Ústavní žaloba proti vládě – podepsala JEA, aniž by předložila věc k referendu Úspěch – zakotvení EPS (konzultace v zahr. pol.) – potenciální ohrožení irské neutrality Nakonec však JEA schváleno v referendu  Nová výzva pro ES – již není jen technickou platformou – otázka demokratického deficitu

Vnitřní trh Omezená verze původního projektu Společného trhu, který narážel na neochotu ČS Definován jako „prostor bez vnitřních hranic, němž je zajištěn volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu“ – tzv. 4 svobody Vybudování do 31.12.1992 Na rozdíl od projektu společného trhu nezahrnoval HMU a rozsáhlou daňovou a ekonomickou harmonizaci

Volný pohyb Zboží – zejména odstranění netarifních bariér Osoby – vzájemné uznávání kvalifikací, odstranění diskriminačních požadavků Kapitál – odstranění omezení bránících převozu kapitálu přes hranice (toto omezení zdůvodňováno měnovými spekulacemi) Služby – přeshraniční poskytování služeb bez nutnosti usazení se na území cílového státu – problematické, rozdílné legislativní nároky ČS

Impulsy k jednání o vytvoření EU Vnitřní a vnější Vnější – kolaps sovětského bloku, nutnost užší spolupráce. Pevnější unie – větší šance dominovat novou situaci v Evropě a stabilizovat vznikající demokracie – bezpečnostně politické obavy Vnitřní - Hospodářská a měnová unie (HMU) nutná k zužitkování výhod VT – odstranit měnové výkyvy a zjednodušit obchod Požadavek sociální regulace – změkčit dopady ekonomické deregulace (sociální dumping) Likvidace vnitřních hranic – nutnost čelit negativním průvodním jevům (pašování, organizovaný zločin…) Demokratický deficit

Vytváření Maastrichtské smlouvy Návrh na změnu smluvního rámce – výsledek dohody na úrovni Evropské rady Dvě mezivládní konference (IGC) v průběhu 1991 reflektují nové rozměry navrhovaných reforem: Konference o politické unii Konference o hospodářské a měnové unii (HMU) Nutnost dosáhnout kompromisu v řadě sporných bodů (nadnárodní X mezivládní, solidarita, politická spolupráce, měnová unie, sociální politika…)

Maastrichtská smlouva Otázky nevyřešené v rámci mezivládních konferencí projednávány na zasedání Evropské rady v Maastrichtu v prosinci 1991 Obtížná jednání vyústila v konečný kompromis – celá řada speciálních ústupků Nejproblematičtější body: - Nové oblasti vlivu Společenství/Unie (zahraniční politika, měnová politika, sociální politika…) Institucionální rovnováha (posílení vlivu EP) Politická Unie? Občanství Smlouva o založení Evropské Unie (SEU) – nazývaná také Maastrichtská smlouva – podepsána v únoru 1992

Obsah Maastrichtské smlouvy Vznik nové organizace – Evropské unie (EU) založené na „třech pilířích“: Evropská společenství (EHS se mění na ES) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SSVV) Pilířová struktura – výsledek obtížných kompromisů; otázky koherence a srozumitelnosti – EHSES – součástí EU… Pouze ES mají právní subjektivitu; EU nikoliv EU předstupeň federace?  „stále užší svazek mezi národy“ – delegace VB odmítala „the F word“

1. Pilíř - ES Vychází z předchozích smluv Rozhodovací pravomoci rozděleny mezi trojúhelník Komise, Rada, EP Smluvní rámec doplněn o dva nové principy: Subsidiarita – čl. 3b (dnes čl. 5) – snaha ČS zabránit nekontrolovatelnému uzurpování pravomocí ze strany institucí ES Občanství – čl. 8 (dnes čl. 17 – 22) – každý občan ČS se stává zároveň občanem EU, smlouvy oficiálně dávají občanům jistá práva; v jurisdikci ESD Další změny na úrovni institucí a aktivit

1. Pilíř – ES (2) Institucionální změny: EP může poprvé blokovat rozhodnutí Rady - procedura spolurozhodování; aplikováno zejména v otázkách vnitřního trhu Mandát Komise rozšířen ze 4 na 5 let; při svém nástupu – celá Komise musí být schválena EP Ustaven nový poradní orgán Výbor regionů ESD – možnost pokutovat ČS, které neuposlechly jeho soudní nařízení EP jmenuje Ombudsmana

1. Pilíř – ES (3) Změny aktivit: Specifikován harmonogram vytváření HMU Bude řízen systémem centrálních bank pod vedením Evropské centrální banky (ECB) Dokončen k 1.1.1999 VB a DÁN – „opt-out“ – výjimky, nemusí se připojit Nové aktivity – rozvojová pomoc, spolupráce v oblasti vzdělávání, ochrany spotřebitelů, ochrany zdraví, trans-evropských sítí… Rozšíření aktivit domluvených v rámci JEA – R&D, ŽP, hospodářská a sociální soudružnost – Fond soudružnosti Sociální charta – odmítnuta VB

2. Pilíř - SZBP Nástupce EPS Striktně mezivládní, Komise i EP jen informováni Bezpečnostní otázky poprvé na evropské úrovni Neprodukuje žádnou legislativu závaznou pro občany; žádná jurisdikce ESD Cíle: chránit společné hodnoty, fundamentální zájmy a nezávislost Unie a podpořit rozvoj demokracie, vládu práva, základní svobody Způsoby naplnění cílů: Systematická spolupráce ve všech otázkách SZBP, definování společných pozicí Společné akce ZEU – odpovědná za organizaci bezpečnostních aktivit

3. Pilíř - SSVV Následek realizace vnitřního trhu a odbourávání vnitřních hranic Taktéž mezivládní; Komise a EP jen informováni Spolupráce se týká: azylové politiky, víz, imigrační politiky, hraničních kontrol, boje proti organizovanému zločinu, terorismu a jiným formám kriminálních aktivit Navázána na Evropskou dohodu o lidských právech

Ratifikace Maastrichtské smlouvy Dánsko – SEU odmítnuta v referendu v červnu 1992 Deklarována důležitost subsidiarity; stvrzeny dánské „opt-outs“ v otázkách HMU a bezpečnosti Úspěch referenda v květnu 1993 Těsné referendum ve FR Parlamentní bitva ve VB Žaloba k ústavnímu soudu v NĚM – SEU porušuje NĚM ústavu.  Soud rozhodl v říjnu 1993, že nikoliv, ale stanovil si právo odmítnout potenciální další smluvní změny, pokud by taková situace nastala v budoucnu

Implikace ratifikačního procesu Zvýšený zájem občanů o EU kombinovaný se zvýšenou nedůvěrou Otázky legitimity Demokratický deficit – reformy EP nestačí Problémy institucionální rovnováhy Problémy identity a „vzdálenosti“ Nutnost vyšší transparentnosti a otevřené veřejné debaty

Shrnutí JEA zásadní počin k rozhýbání integračního procesu a překonání Lucemburského kompromisu Závazek k vytvoření vnitřního trhu – 4 svobody, posílení EP, institucionalizace Evropské rady a EPS MAASTRICHT Vznik nové entity EU – aspiruje na některé aspekty hospodářské a politické unie Pilířová struktura – pozitiva i negativa ES více pravomocí než kdy předtím a zároveň více legitimity (nové pravomoci EP) ALE, integrační projekt čelí silnější opozici občanů, než kdy předtím

Příprava na příště F+P – kapitola 7 Gerbet, P. (2004) Budování Evropy, kapitola X Cini Michelle – European Union Politics – Chapter 4 www.euroskop.cz