PTÁCI

žijí na všech kontinentech

první ptáci - před 140 – 150 miliony let vývojové pokračování plazů (ptakoještěři) Archaeopteryx

Anatomie ptáků

KOSTRA pevná  srůst některých kostí (klíční) lehká  chybí ocasní páteř, duté dlouhé kosti přední končetiny  křídla k letu zadní končetiny (4 prsty, palec dozadu)  běhání, skákání, plavání, šplhání

lebka loketní kost vřetenní kost ocasní obratle srostlé klíční kosti pánev krátká stehenní kost hrudní kost s mohutným hřebenem holenní kost běhák 4 prsty

Variabilita v utváření ptačích noh rybák plovací noha krahujec spár (dravci) kormorán veslovací noha vrabec kráčivá noha

potápka lemovaná noha žluna šplhavá noha ledňáček závěsná noha syndaktylní noha rorýs

tenká, suchá kůže, žádné kožní žlázy kromě kostrční POKRYV TĚLA tenká, suchá kůže, žádné kožní žlázy kromě kostrční peří – let, stálá tělesná teplota pelichání – výměna peří péče o peří: kostrční žláza – promašťování, pach, nejvyvinutější u vodních ptáků, může i zakrnět popelení v prachu

Schematický obrázek vzniku ptačího pera pulpa škárová papila pokožka škára epidermální folikul

Stavba ptačího pera prapor osten brk

pernice roste místa, kde peří nažiny neroste nažiny pernice

Druhy per obrysová prachová krycí (na hlavě,krku, trupu, nohou)  ochrana, aerodynamický tvar, barva letky (dlouhá pera na křídlech)  létání rýdovací (vějířovitě na ocase)  kormidlování prachová bez praporu pod obrysovým tepelná izolace

Obrysová pera běžný typ krycího pera letky rýdovací pera krycí pero s paostnem

Prachová pera 1 – prachová pera 2 – pero štětinové 3 – pero vlasové

SVALSTVO mohutné létací svaly, asi 1/3 hmotnosti těla „prsíčka“ svaly zadních končetin „stehýnka“ (ve skutečnosti lýtka)

DÝCHACÍ SOUSTAVA velmi výkonná (let spotřebuje mnoho energie – kyslíku) nosní otvory na zobáku - průdušnice – 2 průdušky hlasové ústrojí = syrinx – v místě dělení průdušnice na průdušky, není u čápů, pštrosů a supů plíce – malé vzdušné vaky napojené na plíce, zasahují do některých kostí zásoba vzduchu, nadlehčování, ochlazování, zesílení hlasu

průdušnice syrinx dutá pažní kost plíce

CÉVNÍ SOUSTAVA udržování stálé tělesné teploty (40 – 43 C) srdce 4dílné (2 předsíně + 2 komory) 120 – 700 tepů/minutu

TRÁVICÍ SOUSTAVA zobák – bezzubý, různě utvářený podle způsobu obživy jícen – rozšířen ve vole  shromažďování a změkčování potravy, zdroj potravy pro mláďata (holubi-mléko, dravci) žaludek – 2 části žláznatý – tenkostěnný, chemické zpracování svalnatý – silnostěnný, zrnka písku, mechanické zpracování, sovy a dravci připravují vývržky střevo – krátké, vstřebávání živin slepé střevo – bakteriální mikroflóra  celulóza, vitamíny kloaka častá defekace  odlehčování

Variabilita utváření ptačích zobáků lžičák filtrování potravy ze dna plameňák trhání masité kořisti sokol sbírání semen a plodů holub

sbírání hmyzu lelek kukačka strakapoud dobývání hmyzu ze dřeva chytání létajícího hmyzu sběr hmyzu z vlhké půdy volavka sluka harpunování vodních živočichů

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA párové ledviny močovody kloaka chybí močový měchýř  odlehčení odpadní látka kyselina močová kašovitá moč  bílé povlaky na trusu

NERVOVÁ SOUSTAVA velký koncový mozek (instinkty) a mozečku (pohyb, rovnováha) sídlo zraku ve středním mozku SMYSLY dobrý zrak, velké oči po stranách hlavy dobrý sluch chybí boltec velký rozsah slyšitelnosti špatný čich výjimky – kondor, kiwi, holub

ROZMNOŽOVÁNÍ oddělené pohlaví pohlavní dvojtvárnost – samci a samice vypadají jinak (kachna, bažant) vnitřní oplození, páří se přiložením kloak po oplození se na vajíčko cestou vejcovodem nabaluje bílek a obaly zahřívání snůšky vajec líhnutí mláďat – vaječný zub

krmivá mláďata (holá, slepá, neschopná najít si potravu) nekrmivá mláďata (po vylíhnutí se sama pohybují a hledají potravu, rodiče je jen doprovází a učí)

Stavba ptačího vejce vápenatá skořápka papírovitá blána poutko bílek zárodečný terčík žloutek vzduchová komůrka