Co je to genetika a proč je důležitá?

Genetika je věda, která se zabývá studiem dědičnosti

Kdo byl u zrodu? Zakladatelem genetiky jako vědy byl opat brněnského kláštera JOHANN GREGOR MENDEL Prováděl pokusy s křížením rostlin. Nejvíce pokusů provedl s hrachem setým. Jako první přednesl myšlenku, že podstata dědičnosti souvisí s rozmnožováním organismů.

Kde se dědičnost ukrývá? buňka kyselina deoxyribonukleová zkráceně DNA jádro buňky chromozom

Lidský genom (chromozomy) Jádro lidských buněk obsahuje 23 párů chromozomů…tedy celkem jich máme 46. Jen z chromozomů v páru jsme získali od matky, druhý od otce. 22 párů je vždy daných. Jeden pár může obsahovat chromozomy XX nebo XY. Jedinec s chromozomy XX je žena. Jedinec s chromozomy XY je muž.

Do nitra chromozomu…

Od chromozomu k DNA… DNA B C DNA je složená z úseků (GENŮ), nesoucích informaci o určitém znaku (např. barva očí, tvar ušního lalůčku). Stejný gen (např. pro barvu očí) ale může mít různé varianty = ALELY (např. hnědá barva očí, modrá barva očí)

Od chromozomu k DNA… Stejný GEN, určující barvu očí A a Různé ALELY stejného genu (A - hnědé oči, a - modré oči) Chromozomy nesou stejné geny, které mohou mít různé alely těchto genů. O tom, která alela je aktivní (jakou skutečnou barvu očí má potomek), rozhoduje dominance alel. Dominantní alela (A) vždy převládne nad alelou recesivní – podřízenou (a).

Tak jaké oči budu mít? Chromozom od otce nese alelu pro hnědé oči. Tato alela je dominantní. Kombinace alel AA a Aa znamenají hnědé oči u potomků. A A A A a A a Chromozom od matky nese alelu pro modré oči. Tato alela je recesivní. Modré oči mají pouze potomci s kombinací alel aa. a a a

Mocné alely  1) Jedinec, který má znak určený stejnými alelami (dominantními či recesivními), se nazývá HOMOZYGOT. A a

Mocné alely  2) Jedinec, který má znak určený jednou dominantní a jednou recesivní alelou, se nazývá HETEROZYGOT. A a

A co přenos DNA DNA je přenášena do nových buněk při buněčném dělení. Přesněji při dělení jádra. Jádro buněk se může dělit dvěma způsoby. Záleží na tom, kde v organismu toto dělení probíhá. Pokud se dělí buňky těla, dochází ke vzniku dvou buněk, které jsou naprosto stejné jako buňka původní. Tomuto způsobu říkáme MITÓZA. Pokud se však dělí buňky, ze kterých vznikají buňky pohlavní (vajíčko, spermie) mají výsledné buňky polovinu chromozomů než měla buňka původní. Tento způsob dělení se nazývá MEIÓZA.

Mitóza Každý ze 46 chromozomů se rozdělí na dva. Takže buňka má v určité fázi jakoby 92 chromozomů. Do nových buněk se rozdělují rovnoměrně. Na konci dělení mají nové buňky stejnou sadu chromozomů jako měla původní buňka.

Meióza Dělení - meióza Při vzniku pohlavních buněk se původní buňka dělí na dvě, z nichž každá má polovinu chromozomů. Z každého páru odchází do jedné buňky jeden, do druhé druhý. Pohlavní buňka má tedy pouze 23 chromozomů, z nichž žádné netvoří pár. Při spojení dvou pohlavních buněk se vytvoří znovu buňka s 23 páry, tedy 46 chromozomy.