Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Zámečnictví Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_18_17 Název DUMu: Broušení Pro obor vzdělávání: 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů Předmět: Technologie Ročník: 1. Autor: Bc. Miroslav Lávička Datum: 27.8.2013

BROUŠENÍ Broušení je třískové obrábění nástroji s geometrickými neurčitými břity Při výrobě broušením dosahujeme velké rozměrové a tvarové přesnosti při dobré jakosti povrchu

BROUŠENÍ Podstata: Břity nástroje jsou tvořeny jednotlivými zrny brusiva, nepravidelně rozloženými s různým převýšením po obvodu brousícího kotouče. Při broušení je velmi důležité správné a vydatné chlazení.

BROUŠENÍ Hlavní brusné práce: rozbrušování, např. při opravách broušení povrchů, např. částí karoserií kmitavou bruskou tvarové broušení, např. broušení tvaru vačky, broušení válcových a rovinných ploch, např. válců, dosedacích ploch ostření nástrojů, např. sekáčů, klínů, šroubovitých vrtáků

BROUŠENÍ Nástroje: Při broušení se používají brusné kotouče Brusný kotouč se skládá z brusiva (zrn) spojených pojivem Brusiva se používají většinou umělá, kromě diamantu, to je přírodní látka Pojivo - vzájemně spojuje brusná zrna a umožňuje vytvářet příslušné tvary brusných kotoučů.  

BROUŠENÍ Druhy brusiv: oxid hlinitý (elektrokorund A) užívá se zejména k broušení ocelí a temperované litiny karbid křemíku (C) k broušení slinutých karbidů, šedé litiny, mědi, hliníku a jejich slitin, nekovových materiálů Nitrid boru (B) pro houževnaté oceli, např. rychlořezné oceli Diamant (D) brousí dobře křehké materiály, jako slinuté karbidy, šedá litina, sklo a keramika

BROUŠENÍ Základní druhy pojiv: keramická (V) - nejčastěji používané silikátová, umělá pryskyřice (S) pryžové (R) pryžové zesílené vlákninou (RF)

BROUŠENÍ Tvrdost brousicích kotoučů - je odpor, který klade pojivo proti vylomení zrna z kotouče - pro tvrdé materiály se volí brousící nástroje s měkkým pojivem, pro měkké materiály brousící kotouče s tvrdým pojivem Tvrdosti brousících kotoučů Velmi měkký E, F, G Měkký H, I, J, K Střední L, M, N, O Tvrdý P, Q, R, S Velmi tvrdý T, U, V, W Zvlášť tvrdý X, Y, Z

BROUŠENÍ Struktura brousicích kotoučů určuje poměr brusiva, pojiva a pórů v kotouči pórovité kotouče mají velké prostory mezi zrny, nezanášejí se a dobře chladí hutná pórovitá

BROUŠENÍ Zrnitost brousicích kotoučů Zrnitost brousících kotoučů Velmi hrubá 8 - 12 Hrubá 16 - 24 Střední 30 - 60 Jemná 70 - 120 Velmi jemná 150 - 240 Zvlášť jemná 280 - 600

BROUŠENÍ Tvary brousicích kotoučů: 1 – jednostranně zkosené 2 – prstencové 3 – kuželové 4 – miskovité

BROUŠENÍ Tvary brousicích kotoučů: 5 – hrncovité 6 – ploché 7 – ploché s velkým otvorem

BROUŠENÍ Tvary brousicích kotoučů: 8 – oboustranně zkosené 9 – se skoseným vybráním 10 – zaoblené

BROUŠENÍ Tvary brousicích kotoučů: 11 – na ostření vrtáků 12 – s jednostranným vybráním 13 – řezací a drážkovací 14 – talířovité 15 – válcová brusná tělíska

BROUŠENÍ Označování brousicích kotoučů:

Zdroj materiálů: ČERMÁK, M. Technologie kovářských prací. 1. vydání Praha: Institut vzdělávání a výchovy Mze v ČR, 1994. GSCHEIDLE, R. a kol. Příručka pro automechanika. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-76-X. ŠVAGR, J., VOJTÍK, J. Technologie ručního zpracování kovů. Praha: Institut vzdělávání a výchovy Mze v ČR, 2000. ISBN 80-7105-214-0. OUTRATA, J. Technologie ručního zpracování kovů. 3. vydání Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1982. ISBN 04-224-81. GOŇA, K., HLUCHÝ, M. Umělecké kovářství a zámečnictví. 2. vydání Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. ISBN 14-495-84. Není-li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.