Představitelnost slov a osvojování slovních tvarů v češtině Adam Kříž Žďárek

Obecné informace o projektu diplomová práce zadáno v letním semestru akademického roku 2011/2012 na ÚČJTK FF UK obhájeno na podzim 2013 vedoucí: PhDr. Filip Smolík, PhD.

Základní popis výzkum představitelnost slov má vliv na osvojování slovních tvarů: představitelnější slova děti začínají ohýbat dříve než slova méně představitelná – sledováno na češtině – sledované tvary z hlediska efektu představitelnosti: nominativ plurálu vzoru žena a hrad minulé příčestí a 2. os. sg. préz. sloves typu trpět, dělat/prosit

Osvojování gramatiky otázky, co ovlivňuje sled osvojování morfémů Brown, 1973 – děti si osvojují gramatické morfémy v relativně konstantním pořadí – které faktory na to mají vliv – sémantická a syntaktická komplexnost morfémů? (zaměřeno tedy na vlastnosti morfémů) otázka, zda i vlastnosti kmenů slov ovlivňují to, kdy se slova začínají objevovat v určitých konstrukcích Bloom et al., 1982; Rowland – Pine – Lieven – Theakston, 2003 – tzv. wh slova a jejich kombinace s určitými typy sloves (se sémanticky obecnými dříve – Bloom, efekt fq – Rowland et al.)

Představitelnost (Imageability) obtížnost či snadnost, s níž dané slovo vyvolává u člověka mentální představu (tj. mentální obraz, zvuk nebo jiný smyslový dojem) toho, co označuje – vysoce představitelné: jablko – málo představitelné: fakt

Efekt představitelnosti mnoho studií prokazujících vliv tohoto faktoru na zpracovávání slov a na paměťové úlohy – představitelnější slova snadněji zapamatovávána a zpřístupňována (některé studie zmíněny v Prado – Ullman, 2009; Rielly – Kean, 2007) – nejbohatší a nejkonzistentnější evidence důležitosti představitelnosti v jazykovém zpracovávání ve studiích o lidské paměti (Desrochers – Thompson, 2009) – efekt představitelnosti u úkolů čtení slov, slovních asociací, pojmenování obrázků u „normálních“ subjektů a při psané i auditivní komprehenzi a slovní produkci u afatiků (vyjmenování některých studií viz Bird – Franklin – Howard, 2001) – Graves et al (2010): vysoce představitelná slova vyvolávají odlišné vzorce neurální aktivity než méně představitelná slova během úloh zpracovávání slov

Představitelnost a konkrétnost korelace s konkrétností (Cortese – Fuget, 2004, s odvoláním na Toglia – Battig, 1978) – někteří autoři nerozlišují – např. Reilly – Kean, 2007; Tyler – Moss, 1997 – někteří autoři rozlišují – u představitelnosti důraz na rychlost a snadnost vybavení mentální představy, u konkrétnosti se mluví pouze o schopnosti smyslově zakusit označovanou věc (k tomu viz odkazy na hlavní studie evidující rozdíl mezi představitelností a konkrétností v experimentech, např. v článku Bird – Franklin – Howard, 2001)

Představitelnost – flexe a osvojování mateřského jazyka – Ma – Golinkoff – Hirsh-Pasek – McDonough – Tardif, 2009; McDonough – Song – Hirsh-Pasek – Golinkoff – Lannon, 2011: vysoce představitelná slova si děti osvojují dříve než méně představitelná substantiva obecně představitelnější než slovesa (McDonough et al., 2001: představitelnost silnější prediktor AoA) – Morrison – Chapell – Ellis (1997): vysoká korelace představitelnosti s odhadovaným AoA, s objektivním AoA ještě silnější – Prado – Ullman (2009): vybavování minulých tvarů anglických nepravidelných sloves – vliv představitelnosti; pravidelná slovesa téměř žádný vliv – Cohen-Shikora et al. (2013): produkce minulého času jak pravidelných, tak nepravidelných sloves – představitelnost: jedinečná variance v reakčních časech a přesnosti

Představitelnost – flexe a osvojování mateřského jazyka – Smolík (v tisku): potvrzení vlivu představitelnosti slova na osvojování gramatických morfémů, které se s ním pojí na angličtině u plurálu a posesivní formy substantiv – Otázka: Lze něco podobného dokumentovat i na českém materiálu?

Postup práce – výběr slov Zdroje – data z druhé pilotáže české adaptace CDI (Communicative Development Inventory) – WESLALEX (A lexical database of the West Slavic languages) – výběr ze souboru slov z učebnic pro děti první třídy – anglická slova ohodnocená dle představitelnosti – bristolské normy (překlad od ČJ)

Postup práce – výběr slov Slova – substantiva vzoru žena a hrad, verba typů prosit, dělat, trpět – ne slova s dosti frekventovaným kmenem (nést – přinést, donést, vynést…) – ne slovesa modální, pomocná, reflexivní – ani ne moc lehká, ani ne moc těžká; ani ne moc krátká, ani ne moc dlouhá; ani ne extrémně málo frekventovaná, ani ne moc frekventovaná (dle zdrojů)

Postup práce – rysy slov vlastnosti slov ovlivňují jazykové chování /jaz. performanci/ na různých úrovních → důležité mít normy slov, možnost kontrolovat stimuly a lépe s nimi manipulovat objektivní – počet slabik a hlásek – frekvence (psaná – SYN, mluvená – ORAL 2008, ORAL 2006) celková frekvence lemmatu i frekvence jednotlivých tvarů subjektivní (nutno provést jejich sběr, dotazníky) – věk osvojení (AoA) – konkrétnost – specifičnost – familiarita – představitelnost

Rysy slov - AoA 290 slov respondenti: verze A (Ž – 45, M – 15; PV – 28), verze B (Ž – 41, M – 10, PV – 24), verze C (Ž – 43, M – 11, PV – 23,4); odstraněni ti, pro něž čeština není mateřským jazykem instrukce: STADTHAGEN-GONZALES, H. – DAVIS, CJ. (2006) verze A (Ž – 45, M – 15; PV – 28), verze B (Ž – 41, M – 10, PV – 24), verze C (Ž – 43, M – 11, PV – 23,4) nejnižší věk osvojení (kakat – 1,8; čůrat – 1,81), nejvyšší věk osvojení (tušit – 5,9; mobil – 6,5)

Rysy slov – představitelnost, konkrétnost, specifičnost, familiarita – slova s ratingy AoA: do skupin dle počtu hlásek, v rámci těchto skupin dle AoA (odráží „obtížnost“ slova) – vybrána slova, u nichž se posléze sbíraly další normy (snaha u každé skupiny zahrnout oba póly) – 98 slov – 15 tzv. light verbs (kategoriálních sloves) – jejich analýza se netýká této práce – papírové dotazníky – 4 proměnné (pro každou proměnnou 10 verzí dotazníku – bloková randomizace), 3 střední školy (gymnázium, obchodní škola, průmyslová škola), 4. ročníky, v každé škole rozdány všechny proměnné (každá třída měla určitou proměnnou) – dohromady 256 respondentů (Ž – 126; M – 129), nerodilí mluvčí 4

Rysy slov – představitelnost, konkrétnost, specifičnost, familiarita Představitelnost instrukce dle Paivio – Yuille – Madigan, 1968 Ž – 29, M – 35, PV – 18,59 Familiarita – subjektivní frekvence instrukce dle Gilhooly – Logie, 1980 Ž – 32, M – 33, PV – 18,46 Konkrétnost instrukce dle Spreen – Schulz, 1966 Ž – 35, M – 30, PV – 18,6 Specifičnost instrukce dle Spreen – Schulz, 1966 Ž – 30, M – 31, PV – 18,61

Rysy slov – výsledky (všechna slova) Průměr SD Min Max PŘED 5,668 1,055 2,576 stačit 6,900 meloun/hruška/rohlík KON 5,278 1,053 2,733 tušit 6,667 ananas SPEC 5,007 0,538 3,877 sbírat 6,298 ananas FAM 4,569 0,888 2,695 brynd. 6,492 papír AoA 3,689 0,973 1,804 kakat 5,902 tušit CDI 14 žebřík 42 kakat SYN bryndák patřit O8 47,760 0 žížala 461 holka

Rysy slov – souvztažnosti Nejtěsnější vztah: – představitelnost a konkrétnost: r(98) = 0,94; p < 0,001 – familiarita a O8: r(98) = 0,77; p < 0,001 – konkrétnost a specifičnost: r(98) = 0,73; p < 0,001 – slabiky a hlásky: r(98) = 0,71; p < 0,001 – SYN a O8: r(98) = 0,71; p < 0,001

Rodičovské dotazníky distribuovány matkám dětí od 1,5 do 3,5 roku, jejichž jediným nebo hlavním jazykem je čeština jen dotazníky vyplněné matkami brány v potaz dotazník: tvary slov, u nichž má matka určit, zda je dítě (ve spontánní mluvě) říká – kromě primárně sledovaných tvarů i tvary základní (tj. nominativ sg., 3. os. sg. préz.) dvě verze – dotazník 1: 16 – žena, 15 – hrad, 5 – brečet, 13 – čekat, 5 – kategoriální slovesa – dotazník 2: 17 – žena, 15 – hrad, 4 – brečet, 13 – čekat, 5 – kategoriální slovesa

Rodičovské dotazníky distribuce: FB, – sněhová koule jen dotazníky vyplněné matkami brány v potaz po vyřazení nevyhovujících dotazníků: – dotazník 1: 155 respondentek – dotazník 2: 162 respondentek

Rodičovské dotazníky – údaje o dětech dotazník 1 – věk: 18–42 měsíců – průměrný věk: 28,61 (SD = 6,71) – 91 chlapců, 64 děvčat dotazník 2 – věk: 18–42 měsíců – průměrný věk: 28,44 měsíců (SD = 6,15) – 86 chlapců, 76 děvčat

Věk osvojení slovních tvarů korigovaný průměrný věk – u jednotlivých tvarů zaznamenán věk dětí, které tvar říkají – v případě, že dítě tvar neříká → u tvaru věk 42 měsíců (horní hranice) z těchto hodnot – tj. reálných věků dětí, jež tvar říkají, a hypotetických věků dětí, jež tvar neříkají – počítán aritmetický průměr čím větší průměrný věk se váže k určitému tvaru, tím později je obecně osvojován bolí; 32,41; rohlík: 32,46; ryba: 32,51; strom: 32,84; papír: 33,25

Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – postup lineární regresní analýzy závisle proměnná: korigovaný průměrný věk vztahující se k jednotlivým tvarům – sekundární tvary: nom. pl., 2. os., min. příčestí – základní tvary: nom. sg., 3. os. nezávisle proměnné: rysy slov a korigovaný průměrný věk vztahující se k primárním tvarům (pokud je závisle prom. sek. tvar)

Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – postup zkušební modely konečný model: – nezávisle proměnné: představitelnost, O8, korigovaný průměrný věk pojící se k základním tvarům (to jen v případě, když je v pozici závisle proměnné sekundární tvar) – závisle proměnné: základní tvar slova, sekundární tvar slova

Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – analýza subst. závisle proměnná: – nom. sg.: model 41,67 % var., před. 22,8 % (t(60) = −4,843, p < 0,001) – nom. pl.: model 46,77 % var., jediný signifikantní prediktor korigovaný průměrný věk nom. sg.

Představitelnost a osvojování sledovaných tvarů – analýza sloves závisle proměnná: – 3. os.: model 37,83 % var., před. 25,52 % (t(32) = −3,625, p < 0,001) – 2. os.: model 58,85 % var., před. 9,83 % (t(31) = −2,722, p < 0,05) – min. příč.: model 84,55 % var., před. 5,71 % var. (t(31) = −3,384, p < 0,01)

Shrnutí výsledků představitelnost významně přispívá k osvojení základního, primárního tvaru jak u sloves, tak u substantiv představitelnost se neukázala jako významný prediktor osvojení nom. pl. představitelnost má vliv na osvojování sekundárních slovesných tvarů

Diskuse – základní tvary vliv představitelnosti: může souviset s ohraničeností či percepční výrazností jevů, které slovo označuje: tyto faktory (každý zvlášť nebo dohromady) mohou zodpovídat za snadné utváření reprezentace pojmu, toho, co slovo označuje, a tím pádem i za snadné osvojení slova

Diskuse – sekundární tvary efekt vlivu představitelnosti: představitelnější slova jsou díky svému bohatému sémantickému kódování méně náročnější na zpracování a jsou také lépe ukládána v sémantické paměti a jsou z ní také lépe vybavována; při osvojování dalších slovních tvarů tedy může představitelnost sehrávat úlohu „spořiče“ mentální energie vyžadované při generování tvaru či při uspořádání výpovědi, v níž se tvar má vyskytnout (představitelnější slovo svou úsporou mentální energie ulehčuje dítěti osvojit si příslušný tvar), nebo zkrátka může ovlivňovat osvojení tvaru silou přístupu do sémantické paměti (viz Smolík, v tisku).

Diskuse – sekundární tvary absence efektu představitelnosti u osvojování nom. pl.: – osvojování substantiv příliš snadné na to, aby se u nich projevil efekt představitelnosti coby „spořiče“ mentální energie (např. oproti slovesům menší morf. či syntaktická komplexnost)? – ovšem je problematické to dokázat a opřít se přitom o spolehlivá data podporující tuto myšlenku

Diskuse – sekundární tvary absence efektu představitelnosti u osvojování nom. pl.: – generování tvarů substantiv podle pravidel a ukládání slovesných tvarů do paměti (znovu na základě odlišné morfologické komplexnosti)? opět problém určit morf. komplexnost Smolík: k osvojování plurálu představitelnost signifikantně přispívá

Diskuse – sekundární tvary absence efektu představitelnosti u osvojování nom. pl.: – vlastnosti dat: představitelnost u substantiv – malá variabilita substantiva: – rozdíl mezi prům. hodnocením a max. hodnotou: 0,736 – rozdíl mezi prům. hodnocením a max. možnou hodnotou: 0,836 slovesa: – rozdíl mezi prům. hodnocením a max. hodnotou: 1,174 – rozdíl mezi prům. hodnocením a max. možnou hodnotou: 2,224

Shrnutí Výsledky naší práce naznačují, že představitelnost slova – vlastnost slova spojená s tím, jak rychle a snadno vyvolá v člověku mentální obraz toho, co označuje – má vliv na to, kdy si dítě slovo jako takové osvojí, a také na to, kdy dítě začne používat toto slovo ve více tvarech. – v souladu se Smolíkovou studií na angličtině