Čeština jako ideální flexivní extrém? Jana Miřátská Denisa Jensenová

Obsah Připomenutí + zásady Diferenciace, terminologie Základní kritéria pro vydělení typů Opozice slovníku a gramatiky Stručně k jednotlivým typům Čeština jako flexivní jazyk Čeština jako neflexivní jazyk Shrnutí a odpověď na otázku

Pro připomenutí I Typologie – nauka o podobnostech a rozdílech mluvnic jazyků, hledání souvislostí mezi jednotlivými rysy mluvnice Typ jazyka ideální extrém (konstrukt) sestávající z navzájem si příznivých vlastností není v plné míře uskutečněn v žádném jazyce -> v jednotlivých jazycích se vždy kombinují vlastnosti různých typů

Pro připomenutí II Typologický konstrukt Typ je konstrukt, model, ideální extrém Typ stojí mimo universum existujících jazyků, není dosažitelný žádným reálným/realizovaným jazykem Některé konstrukty (zvl. aglutinace, izolace) realizovány do větší míry než jiné (introflexe, polysynteze)

Pro připomenutí III Kombinace typů Míšení jazykových typů umožňuje výstavbu vlastního jazykového systému Každý jazyk je specifickou kombinací různých typů – typologický popis je připsání dominantního a ostatních přítomných typů Některé kombinace typů pravděpodobnější než jiné

Zásady Jednotlivé typy se liší jen některými vlastnostmi, jiné společné Jazyková struktura není typologicky neměnná – vyvíjí se

Diferenciace, terminologie morfém : morfém slovo : slovo věta : věta morfém : slovo slovo : věta v. jednoduchá : v. složená

Základní kritéria pro vydělení typů Ne/existence sémantém : formém Morfém vyjadřuje 1/více funkcí Diferenciace morfém : slovo, slovo : věta

Základní kritéria pro vydělení typů Sémantém : formém polysyntetické ostatní

Základní kritéria pro vydělení typů Ne/existence sémantém : formém Morfém vyjadřuje 1/více funkcí Diferenciace morfém : slovo, slovo : věta

Základní kritéria pro vydělení typů Morfémy jednofunkční Morfémy mnohofunkční Dobře vyvinuté diferenciace = slovo jako jasně diferencovaná gramatická jednotka Aglutinační (turečtina) Flexivní (klasická latina, čeština) Špatně vyvinutá diferenciace morfém : slovo (zřetelné však vůči větě) Izolační (nová angličtina) Introflexivní (arabština)

Sgall: Opozice slovníku a gramatiky Mluvnické hodnoty mají být vyjádřeny: Morfy (aa) Grafickými morfy v podobě (pomocných) slov, tj. svou vnější podobou blízkými lexikálním jednotkám (ab) grafickými morfy připojenými k lexikálním, tj. afixy Obměnami (alternacemi) lexikálních morfů (ba) na konci lexikálních kmenů (bb) uvnitř lexikálních morfů Pořadím lexikálních jednotek

Analýza Mluvnické hodnoty: pomocná slova --- velké množství předložek, spojek, pomocných slov, pravděpodobnost existence členu Pomocná slova + chybějící koncovky nenahrazují rekci a kongruenci --- gramatikalizace slovosledu Množství jednoslabičných slov --- potřeba samohlásek odlišujících slovní tvary

Základní kritéria pro vydělení typů Morfémy jednofunkční Morfémy mnohofunkční Dobře vyvinuté diferenciace = slovo jako jasně diferencovaná gramatická jednotka Aglutinační (turečtina) Flexivní (klasická latina, čeština) Špatně vyvinutá diferenciace morfém : slovo (zřetelné však vůči větě) Izolační (nová angličtina) Introflexivní (arabština)

Aglutinace Mluvnické hodnoty: afixy (slouží také k odvozování slov) Málo pravděpodobná kongruence a volný slovosled Značná délka slovních tvarů ---- počet samohlásek a jejich rozlišovací schopnosti nejsou zvlášť důležité

Základní kritéria pro vydělení typů Morfémy jednofunkční Morfémy mnohofunkční Dobře vyvinuté diferenciace = slovo jako jasně diferencovaná gramatická jednotka Aglutinační (turečtina) Flexivní (klasická latina, čeština) Špatně vyvinutá diferenciace morfém : slovo (zřetelné však vůči větě) Izolační (nová angličtina) Introflexivní (arabština)

Flexe Pravidlo jediné koncovky u slovního tvaru --- kumulace fcí v koncovkách (vysoký stupeň homonymie) Alternace různě zakončených kmenů --- mnoho různých tvaroslovných vzorů a tedy i vysoký stupeň gramatické synonymie Koncovku má i adj --- kongruence --- volný slovosled --- vysoká citlivost jazyka na aktuální členění

Základní kritéria pro vydělení typů Morfémy jednofunkční Morfémy mnohofunkční Dobře vyvinuté diferenciace = slovo jako jasně diferencovaná gramatická jednotka Aglutinační (turečtina) Flexivní (klasická latina, čeština) Špatně vyvinutá diferenciace morfém : slovo (zřetelné však vůči větě) Izolační (nová angličtina) Introflexivní (arabština)

Introflexe Souvislost jednotlivých vlastností se vcelku podobá situaci ve flexi

Základní kritéria pro vydělení typů Morfémy jednofunkční Morfémy mnohofunkční Dobře vyvinuté diferenciace = slovo jako jasně diferencovaná gramatická jednotka Aglutinační (turečtina) Flexivní (klasická latina, čeština) Špatně vyvinutá diferenciace morfém : slovo (zřetelné však vůči větě) Izolační (nová angličtina) Introflexivní (arabština)

Polysyntéza Mluvnické hodnoty: pořadím autosémantických slov ---- gramatikalizace slovosledu, četné složeniny ve tvoření slov Nedostatek pomocných slov --- fungování některých autosémantik i v gramatické fci Slovní tvary mohou být monosylabické --- důležitá rozlišovací fce samohlásek či intonace

Základní kritéria pro vydělení typů Morfémy jednofunkční Morfémy mnohofunkční Dobře vyvinuté diferenciace = slovo jako jasně diferencovaná gramatická jednotka Aglutinační (turečtina) Flexivní (klasická latina, čeština) Špatně vyvinutá diferenciace morfém : slovo (zřetelné však vůči větě) Izolační (nová angličtina) Introflexivní (arabština)

Čeština jako flexivní jazyk Byla to dívka jak se patří. rod, číslo, pád Ve své pýše si neuvědomoval, že může některým lidem ublížit. rod, číslo, pád + fúze mezi morfy chudý bratr, chudého bratra, chudá sestra dobrý –dobře, lepší-lépe tři domy pro mě X kvůli mně

Čeština jako neflexivní jazyk budu nosit, dělal jsem orám,vy-orám, do-vy-orám, ne-do-vy-orám vojáci-vojáky, přítel-přátel, střelím-střílím lidojed, maloměsto, modrobílý uč-i-tel-k-a známý (herec) – (můj) známý vylovit – výlov červený - červenat

Shrnutí Nejdůležitější v č. gram. flexivní typ (zejména v deklinaci): téměř každé slovo má koncovku (2-3 fce naráz) množství deklinací a konjugací gramatická synonymie a homonymie typ izolační (nutný důsledek t. flex): vyjadřování přivlastňování, časů a způsobů aglutinační typ: deklinace a konjugace, pokud není flexivní; stupňování, derivace (jmen i sloves) vnitřní flexe: sporadické: deklinace vlci-vlky, konjugace ved – veď, derivace hon – hoň polysynteze: není tolik hojná, např. maloměsto, okamžik (kompozice)

Seznam literatury SKALIČKA, V. (1951): Typ češtiny. Praha. POPELA, J. (2006): Skaličkova jazyková typologie. Brno: Masarykova univerzita. SGALL, P. (1993): Typy jazyků a jejich základní vlastnosti. Slovo a slovesnost 45, 271-277.