ORGANIZACE A STRUKTURA CHOVU PRASAT V ČR

Organizace chovu prasat slouží k vyšlechtění optimálního finálního hybrida z pohledu užitkových vlastností odpovídajících požadavkům trhu. Hybridizace – záměrné křížení s cílem rentabilní produkce kvalitních jatečních prasat za nízkou cenu. Obecný pojem pro křížení, z hlediska: genetického - páření 2 genotypově odlišných jedinců, zootechnického - páření mezi 2 jedinci různých taxonomických jednotek (linií, rodin, plemen).

Při systematickém křížení lze očekávat: a) heterózní efekt - zvýšení užitkovosti, životaschopnosti a odolnosti nad průměr rodičů u znaků: s nízkou dědivostí (reprodukce) cca o 10 – 20 %, se střední dědivostí (výkrmnost) cca o 5 – 8 %, s vysokou dědivostí (jat. hodnota) o žádné %. b) kombinační efekty - vyplývající z intermediálního dědění znaků. Předpokladem systematičnosti a ucelenosti šlechtitelských a organizačních opatření v rámci hybridizace je hybridizační program (rozpracován v roce 1961 firmou PIC).

rozhodující metoda intenzifikace výroby jatečných prasat zajišťující: Hybridizační program rozhodující metoda intenzifikace výroby jatečných prasat zajišťující: produkci finálních hybridů vhodných pro velkochovy, vysoké parametry užitkovosti, požadavky masného průmyslu a konzumentů na biologicky hodnotné vepřové maso.

1. rozdělení populace prasat na mateřská a otcovská plemena, Organizačními prvky realizace hybridizačního programu: 1. rozdělení populace prasat na mateřská a otcovská plemena, 2. vertikální uspořádání chovů, 3. jednotné řízení programu.

Ad1. Rozdělení populace prasat na mateřská a otcovská Důvod: - záporné korelace mezi znaky reprodukce a produkce. Mateřská plemena (pozice A a B): - ve světě: LW, L - v ČR: BU, L, PC.

Šlechtění mateřských plemen je orientováno na: vynikající reprodukční vlastnosti, výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě jadrných krmiv, příznivé parametry jatečné hodnoty při velmi dobré kvalitě masa, odolnost vůči stresu, adaptabilitu k chovu ve všech typech technologií, velký tělesný rámec, dobrý zdravotní stav a pevnou konstituci, velmi dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin), vhodnost kanců pro inseminaci.

Šlechtění otcovských plemen je zaměřeno na: Otcovská plemena (pozice C) - plemena výrazně masného užitkového typu využívaná v ČR H, D, BL, Pn, ČVM, aj., či jejich syntetické linie. Šlechtění otcovských plemen je zaměřeno na: výbornou jatečnou hodnotu charakterizovanou vysokým podílem masa v jatečné půlce, velmi dobrou růstovou schopnost a konverzi živin, odpovídající reprodukční schopnost, dobré zdraví a pevnou konstituci, střední až velký tělesný rámec, dobrý fundament (utváření a funkčnost končetin), vhodnost kanců pro inseminaci.

Šlechtitelský cíl pro jednotlivá plemena

Ad2) Vertikální uspořádání chovů (pyramidální struktura chovů) Jde o vertikální uspořádání chovů prasat, rozdělených podle stupňů na: 1. Chovy specializované pro produkci plemenných prasat – ŠCH, RCH. 2. Chovy specializované pro produkci uřitkových prasat – UCH s návazností na výkrmny. CÍL = rychlý přenos genetického zisku z ŠCH do UCH.

Pyramidální struktura chovů

Náplň práce jednotlivých chovů Šlechtitelské chovy (ŠCH): - zušlechťování používaných čistokrevných mateřských ( pozice A,B) a otcovských (C pozice) plemen na bázi čistokrevné plemenitby v rámci kontroly užitkovosti. - produkce : - kanečků a prasniček mateřských a otcovských plemen pro vlastní potřebu, - kanečků a prasniček mateřských plemen pro potřeby RCH, - kanečků otcovských plemen pro potřeby UCH.

Šlechtitelská základna je tvořena 3 kvalitativně odlišnými kategoriemi ŠCH: - nukleové ŠCH (NCH), - šlechtitelské chovy otcovských plemen (ŠCHOP), - rezervní šlechtitelské chovy (RŠCH).

Nukleové chovy * zajišťují genetický pokrok na bázi selekce uvnitř domácí populace, * importů je použito pouze ve zdůvodněných případech (rozšíření genealogických linií, imigrace žádoucích genů, ap. ), * jejich posláním je produkce plemenných kanců a prasniček pro šlechtění příslušné populace a pro obnovu nižších stupňů, a to podle plemene a jeho pozici při hybridizaci, * jsou vytvářeny pouze ve velkých populacích (tj. více než 500 prasnic).

Šlechtitelské chovy otcovských plemen * zabezpečují šlechtění a udržování požadované úrovně genofondu otcovských plemen, používaných pro účely hybridizace, * provádí čistokrevnou plemenitbu, v případě produkce hybridních kanců v přiměřeném rozsahu hybridizaci, * jejich posláním je produkce kanců pro potřebu šlechtění příslušné populace a zejména pro finální pozici realizovaného programu hybridizace.

Rezervní chovy * chovy neodpovídající požadavkům uznání na NCH či ŠCHOP, * doplňují množstevní poptávku po plemenných prasatech, kterou nepokrývají NCH či ŠCHOP, * provádí čistokrevnou plemenitbu, v případě produkce hybridních kanců v potřebné míře hybridizaci plemenné kance produkují výhradně na základě licence od výběrové komise prasat.

Funkce a rozsah nukleových chovů:

Rozmnožovací chovy (RCH): produkují prasničky kříženky F1 generace pro potřeby UCH ( kanečci se kastrují a jdou do výkrmu ). nejčastější kombinace: BU x L a L x BU, na úrovni RCH se provádí kontrola užitkovosti. Užitkové chovy (UCH): produkce finálních hybridů prasat na výkrm při uplatnění většinou diskontinuitních metod užitkových křížení, Kontrolu užitkovosti provádí chovatel formou polních testů.

prasnice AB nebo BA x kanec C Š CH šlechtitelské chovy Výchozí populace A prasnice A x kanec A Výchozí populace B prasnice B x kanec B Výchozí populace C prasnice C x kanec C prasničky A kanečci A prasničky B kanečci B prasničky C kanečci C RCH rozmnožovací chovy prasnice A x kanec B kanec A x prasnice B prasničky AB prasničky BA UCH užitkové chovy prasnice AB nebo BA x kanec C Výkrm Jatečné prase = finální hybrid / 25 % A, 25 % B, 50 % C/

Optimem v realizaci HP z hlediska ekonomiky a zdraví prasat je: - dodržení uzavřeného obratu stáda s přímou návazností na výkrmny, - turnusový provoz chovu, - aparativní systém zpeněžování SEUROP( ovlivňuje volbu genotypu ). .

Ad3) Jednotné řízení programu V zemích EU je jednotné řízení zajišťováno většinou organizacemi, jejichž podílníky jsou: - svazy, - stát (dotační politika, majetková účast). Tomuto jednotnému řízení má odpovídat: Struktura a organizace chovu prasat v zemi. Struktura plemenářské organizace.

Struktura a organizace CHP v ČR Nejvýznamnějším orgánem pro chov hospodářských zvířat je při Mze ČR Unie chovatelů hospodářských zvířat (Praha 2, Sokolská 64). Ta sdružuje zájmová sdružení chovatelů a producentů skotu, ovcí, koz, prasat a drůbeže. Nejvyšší orgány v CHP jsou SVAZY: Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, Svaz producentů vepřového, drůbežího masa a vajec v Čechách a na Moravě.

Činnost svazových orgánů spočívá v: zabezpečení kontroly užitkovosti (KU) a dědičnosti (D) testy čistokrevných a hybridních populací, těsné spolupráci s plemenáři, vlastnictví a vedení plemenných knih, realizaci selekčních a hybridizačních programů, obchodní činnosti, oblasti výstav a propagace, provozu vlastních inseminačních stanic, politickém lobby.

Struktura plemenářské organizace: provozují plemenářskou prací v oblasti KU a D, šlechtění a služeb pro chovatele prasat, proběhla privatizace, v ČR je ustanoveno 14 oprávněných organizací: Holding ČMPU a.s., Jihočeský chovatel a.s., ŠVCH Frahelž s.r.o., Reprogen a.s., Natural s.r.o., Chovservis a.s., Plemko s.r.o., Plebo Brno a.s., JHYB s.r.o., Plemenářské služby a.s., Agro Měřín a.s., Ing. Zbyněk Čáda., Genoservis a.s., Racifrukt s.r.o.. v současné době působí v rámci ČR čtyři zahraniční firemní produkty - PIC, Sheghers, TOPIGS, JSR.