BINOMICKÉ ROZDĚLENÍ (Bernoulliovo schéma)

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní typy rozdělení pravděpodobnosti diskrétní náhodné veličiny
Advertisements

VÝPOČET OC.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
ZÁKLADY PRAVDĚPODOBNOSTI
Normalizace Řada analytiků se mylně domnívá, že pro každý objekt existuje jedno jediné univerzálně použitelné nejlepší řešení bez ohledu na řešený problém.
Vybraná rozdělení diskrétní náhodné veličiny
Limitní věty.
3. PRINCIP MAXIMÁLNÍ VĚROHODNOSTI
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost a statistika opakování základních pojmů
Generování náhodných veličin (1) Diskrétní rozdělení
VY_32_INOVACE_21-01 PRAVDĚPODOBNOST 1 Úvod, základní pojmy.
25. října 2004Statistika (D360P03Z) 4. předn.1 Statistika (D360P03Z) akademický rok 2004/2005 doc. RNDr. Karel Zvára, CSc. KPMS MFF UK
Náhodný jev Mějme určitý soubor podmínek. Provedeme pokus, který budeme chtít zopakovat. Pokud opakování pokusu při zachování nám známých podmínek nevede.
Binomická distribuce Při zjišťování p je nutné znát:  a) celkový počet možných jednoduchých jevů  b) počet jednoduchých jevů který spadá do jevu/třídy.
Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/
Generování náhodných veličin (2) Spojitá rozdělení
Pravděpodobnost 10 Binomické rozdělení pravděpodobnosti neboli
Pravděpodobnost a genetická prognóza
Některá diskrétní a spojitá rozdělení náhodné veličiny.
Diskrétní rozdělení Karel Zvára 1.
Náhodný jev A E na statistickém experimentu E - je určen vybranou množinou výsledků experimentu: výsledku experimentu lze přiřadit číslo, náhodnou proměnnou.
Nezávislé pokusy.
STATISTIKA (PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA)
POČET PRAVDĚPODOBNOSTI
Generování náhodných veličin Diskrétní a spojitá rozdělení Simulační modely ek.procesů 4.přednáška.
Definice stochastického procesu jako funkce 2 proměnných
Vybraná rozdělení spojité náhodné veličiny
Rozdělení diskrétních veličin. Příklady diskrétních náhodných veličin Pokus jev nastaljev nenastal pnS hod mincírublíc1/2počet hodůpočet rubů celkem narození.
PRAVDĚPODOBNOST NEZÁVISLÉ JEVY Jevy A,B nazýváme nezávislými, jestliže
ZÁKLADY TEORIE PRAVDĚPODOBNOSTI
K OMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST, STATISTIKA Úvod do pravděpodobnosti VY_32_INOVACE_M4r0113 Mgr. Jakub Němec.
Základy zpracování geologických dat
Fitování Konstrukce křivky (funkce), která co nejlépe odpovídá naměřeným hodnotám. - může podléhat dodatečným podmínkám Lineární vs. nelineární regrese.
Pravděpodobnost.
Pravděpodobnost Petra V., ZL 3. Zadání:  Z 18-ti lístků označených 1-18 vytáhněte náhodně 1 lístek. Jaká je pravděpodobnost, že na vytaženém lístku bude:
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Základy matematické statistiky. Nechť je dána náhodná veličina X (“věk žadatele o hypotéku“) X je definována rozdělením pravděpodobností, s nimiž nastanou.
Náhodný vektor Litschmannová, 2007.
Distribuční funkce diskrétní náhodná proměnná spojitá náhodná proměnná
SZŠ a VOŠZ Zlín ® předkládá presentaci Kabinet MAT Mgr. Vladimír Pančocha.
Jana Ch. ZL 3. Prezentace o pravděpodobnosti. Máme 16 láhví minerálky. Víme, že v 10 láhvích je PODĚBRADKA a v 6 je ONDRÁŠOVKA. Jaká je pravděpodobnost,
Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a … báli jste se zeptat (1. část) (pro potřeby přednášky Úvod do strojového.
Molekulová fyzika 3. přednáška „Statistický přístup jako jediná funkční strategie kinetické teorie“
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 1.
Úvod do praktické fyziky Seminář pro I.ročník F J. Englich, ZS 2003/04.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Pravděpodobnost Přednáška č.2. Deterministický a náhodný děj Každý děj probíhá za uskutečnění jistého souboru podmínek Deterministický děj-děj, ve kterém.
ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN Rovnoměrné rozdělení R(a,b) rozdělení s konstantní hustotou pravděpodobnosti v intervalu (a,b) a  x  b distribuční.
POZNÁMKA: Pokud chcete změnit obrázek na tomto snímku, vyberte obrázek a odstraňte ho. Potom klikněte na ikonu Obrázek v zástupném textu a vložte vlastní.
Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU.
Molekulová fyzika 2. Sada pomocných snímků „Teplota“
1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
Náhodný jev Mějme určitý soubor podmínek. Provedeme pokus, který budeme chtít zopakovat. Pokud opakování pokusu při zachování nám známých podmínek nevede.
Simulace podnikových procesů
Některá rozdělení náhodných veličin
Spojitá náhodná veličina
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Pravděpodobnost. Náhodný pokus.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Písemné násobení jednociferným činitelem
Vnitřní energie plynu, ekvipartiční teorém
Rozdělení pravděpodobnosti
Medián, modus Medián Pro medián náhodné veličiny x platí: Modus
Poissonovo rozdělení diskrétní náhodné veličiny
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Transkript prezentace:

BINOMICKÉ ROZDĚLENÍ (Bernoulliovo schéma)

Nezávislé pokusy Jestliže výsledek každého z dílčích náhodných pokusů nezávisí na výsledcích ostatních pokusů, pak říkáme, že to jsou nezávislé pokusy.

Opakované nezávislé pokusy Jestliže posloupnost n dílčích pokusů vzniká n-násobným opakováním jistého náhodného pokusu, pak mluvíme o n opakovaných pokusech. Jsou-li tyto pokusy nezávislé, mluvíme o n opakovaných nezávislých pokusech.

Mějme n nezávislých pokusů, z nichž každý končí buď zdarem s pravděpodobností p, nebo nezdarem s pravděpodobností q. Potom pravděpodobnost jevu Ak, že právě k pokusů bude zdařilých, je 𝑷 𝑨 𝒌 = 𝒏 𝒌 𝒑 𝒌 𝒒 𝒏−𝒌 , 𝒌=𝟎, 𝟏, 𝟐,…,𝒏

1. Výrazy 𝒏 𝒌 𝒑 𝒌 𝒒 𝒏−𝒌 se objeví v binomickém rozvoji 𝒒+𝒑 𝒏 : Všimněte si: 1. Výrazy 𝒏 𝒌 𝒑 𝒌 𝒒 𝒏−𝒌 se objeví v binomickém rozvoji 𝒒+𝒑 𝒏 : 𝒒+𝒑 𝒏 = 𝒏 𝟎 𝒒 𝒏 + 𝒏 𝟏 𝒑 𝒒 𝒏−𝟏 + + 𝒏 𝟐 𝒑 𝟐 𝒒 𝒏−𝟐 +…+ 𝒏 𝒏−𝟏 𝒑 𝒏−𝟏 𝐪+ 𝒏 𝒏 𝒑 𝒏

Což plyne z binomické věty, protože q + p = 1 Všimněte si: 2. Jevy „právě k pokusů bude zdařilých“ se pro k = 0, 1, 2, … , n navzájem vylučují a jejich sjednocení je jistý jev. Platí tedy: 𝒒+𝒑 𝒏 = 𝒏 𝟎 𝒒 𝒏 + 𝒏 𝟏 𝒑 𝒒 𝒏−𝟏 +…+ 𝒏 𝒏 𝒑 𝒏 =𝟏 Což plyne z binomické věty, protože q + p = 1

Pravděpodobnosti 𝑷 𝑨 𝒌 = 𝒏 𝒌 𝒑 𝒌 𝒒 𝒏−𝒌 , 𝒌=𝟎, 𝟏, 𝟐,…,𝒏 Tvoří takzvané binomické rozdělení neboli Bernoulliovo schéma.