Teplota periferních části těla Mgr. Milan Hampl EU OPVK ICT2-1/ICT07 Základní škola Olomouc, Heyrovského 33 Určeno pouze pro výuku Žádná část ani celek nesmí být použit pro komerční účely

Identifikátor materiálu: EU OPVK ICT2-1/ICT07 ŠkolaZákladní škola Olomouc, Heyrovského 33 Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Název projektuMáme šanci číst, zkoumat a tvořit AnotaceŽáci si upevní a prohloubí znalosti při samostatné práci AutorMgr. Milan Hampl NázevTeplota periferních částí těla Očekávaný výstupProcvičení a prohloubení znalostí s využitím digitální technologie, Vzdělávací oblast - oborVolitelné předměty - Informatika Klíčová slovaExotermická reakce, endotermická reakce Druh učebního materiáluPrezentace Druhy interaktivity Měření fyzikálních veličin s pomocí počítače, motivace, procvičení a ověření znalostí využití počítače v technické praxi. Cílová skupinaŽáci Stupeň a typ vzděláváníZákladní škola II. stupeň Typická věková skupina8. a 9. ročník ZŠ Datum / období vzniku VMProsinec 2012

Ovládání Doplnění učiva, zajímavosti - externí odkaz (nutné aktivní připojení) Pro zobrazení průběhu měření je nutný nainstalovaný Adobe Flash Player Možno nainstalovat zde: / / V tomto typu prezentace jsou odkazy na externí internetové stránky, odkazy je nutno občas aktualizovat. Proto se stejné prezentace mohou vyskytovat v různých verzích. Kompletní dynamický záznam měření je součástí prezentace. Toto řešení není zrovna obvykle, ale v tomto případě má informační i metodický význam. Pokud by záznam měření nefungoval korektně (problém s flashplayer) jsou přiloženy i statické záznamy měření. Verze 1.2

Obsah Metodické poznámky Teorie Senzor Postup Ukázky naměřených grafů Záznam měření

Metodické poznámky Cílem této práce je umožnit žákům seznámení se značně opomíjeným využití výpočetní techniky v technické praxi. Žáci většinou dobře znají využití počítačů pro komunikaci, hry, zpracování textových a grafických souborů. Chápou vytváření webových stránek, vyhledávání informací i používání komunitních sítí. Opomíjená však často zůstává velká oblast využití počítačů pro měření fyzikálních a technických veličin i řízení procesů. Zde se žáci mohou prakticky nezmámit s tímto aspektem využití počítačů. Dalším vedlejším efektem je posílení mezipředmětových vztahu mezi informatikou, fyzikou, matematikou a pracovními činnostmi. Přírodovědnému a technickému vzdělání se v poslední době začíná znovu věnovat větší pozornost. Žáci jsou vedeni k samostatné práci, řešení problémů a skupinové práci. Učitel zde zastává funkcí vedoucího experimentu a dbá na bezpečnost žáků i správné použití měřící techniky. Podle interaktivního návodu žáci většinou zvládnou získat požadované výsledky samostatně (případně ve skupině) jen s minimální pomocí učitele. Připojení senzorů někdy vyžaduje radu učitele, měřící software žáci zvládají většinou dobře, ovládání je intuitivní a standardní.

Trocha teorie na úvod Odkazy na webové stránky Znalost externích odkanu není nutná pro úspěšné provedení měření, ale tyto informace jsou vybrány pro rozšíření znalostí a mají mnohdy charakter zajímavostí související s tématem měření. Některé stránky obsahují informace značně přesahující učivo základních škol, ale přesto jsou částečně pochopitelné a vhodné i pro tu věkovou skupinu. Teplota lidského těla se obvykle pohybuje těsně pod 37°C. Záleží částečně na okolní teplotě, tělesné námaze i konkrétní části těla (podrobnější informace na externích odkazech). Tělesní jádro (hrudní duti a břišní dutina) si udržuje stálou teplotu. Periferní části těla ( ruce, nohy, nos, uši) mají teplotu nižší. Z hygienických a společenských důvodů je prakticky možné ve škole měřit například teplotu ruky. Pro měření použijeme teploměr Vernier Go!Temp. Tento teploměr je celkem přesný a citlivý. Také je mechanicky poměrně odolný i tak je však nutná opatrnost.

Připojení čidla Teploměr Vernier Go!Temp připojíme přímo do počítače přes rozhraní USB.

Senzor připojíme k počítači pomoci rozhraní Go!Link Rozhraní Go!Link umožňuje připojit analogové senzory k počítači přes USB rozhraní.

Provedené měření Teploměr Go!Temp připojíme k počítači a spustíme měřící software. Kovovou část teploměru držíme tak, aby co největší část byla ukryta v dlani. Nesvíráme ruku příliš silně, ani palcem nepůsobíme velkou silou na kovovou tyč teploměru. Měření nastavíme na dobu 120 – 150 sekund. Po této době teplota stoupá většinou již jen o desetiny stupně. Můžeme také zvýšit frekvenci měření (přibližně na 2 Hz). Po dokončení měření uchováme křivku pro další měření a připojíme k ní popisek se jménem konkrétní osoby. Další osoba bude mít křivku jiné bary. Na jeden graf je vhodné umístit maximálně 8 – 10 křivek, jinak se stává nepřehledný. Obvykle zjistíme značné rozdíly mezi teplotou ruky u různých osob. Můžeme se pokusit vysvětlit tyto rozdíly.

Naměřené teploty jsou velmi individuální. U některých jedinců teplota nevystoupí příliš nad teplotu místnosti.

Obvykle teplota stoupne nad teplotu místnosti, ale nedosáhne teploty tělesného jádra 37°C