Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 07 Průběh funkce Matematika II. KIG / 1MAT2.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Přednáška 10 Určitý integrál
Advertisements

EU-8-58 – DERIVACE FUNKCE XIV
* Lineární funkce Matematika – 9. ročník *
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
7. Přednáška limita a spojitost funkce
Zjištění průběhu funkce
Limita funkce. Koncentrace 137Cs v odpadním kanálu jaderné elektrárny se v časovém intervalu (t1, t2) řídí rovnicí c (t) = c0e -(t-t0). V čase t1 dojde.
EU-8-59 – DERIVACE FUNKCE XV
Škola:Gymnázium Václava Hlavatého, Louny, Poděbradova 661, příspěvková organizace Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Inovace výuky Číslo.
Základy infinitezimálního počtu
Základy infinitezimálního počtu
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 04 Limity funkcí Matematika II. KIG / 1MAT2.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 05 Spojitost a derivace funkce Matematika II. KIG / 1MAT2.
Přednáška 12 Diferenciální rovnice
MOMENTY SETRVAČNOSTI GEOMETRICKÝCH ÚTVARŮ
PRŮBĚH FUNKCE Autor: RNDr. Věra Freiová
DERIVACE A MONOTÓNNOST, LOKÁLNÍ EXTRÉMY Autor: RNDr. Věra Freiová Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55.
Použití derivací. a f(a) T t 1) Tečna ke grafu funkce
Funkce.
Vlastnosti funkcí Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 11 Aplikace určitého integrálu
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Co je diferenciální počet?
F U N K C E.
Matematika II. KIG / 1MAT2 Přednáška 08
MATEMATIKA I.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
2.1.2 Graf kvadratické funkce
Exponenciální funkce Körtvelyová Adéla G8..
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
KONVEXNOST A KONKÁVNOST FUNKCE INFLEXNÍ BODY
Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ Inovace ve vzdělávání na naší škole Název: Funkce sinus a cosinus Autor: Mgr. Petr Vanický.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
9.přednáška vyšetřování průběhu funkce
Funkce více proměnných.
EU-8-60 – DERIVACE FUNKCE XVI
Po spuštění programu ANALYZA se objeví tento formulář: vyplníme funkční předpis, v našem případě explicitně zadáné funkce f(x) = a – arctan(x) a x-ovou.
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Škola:Gymnázium Václava Hlavatého, Louny, Poděbradova 661, příspěvková organizace Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Inovace výuky Číslo.
2. M Definiční obor, obor funkce. Vrchol paraboly: V=[1;-4]  Minimum funkce (nejnižší bod)  Mění se průběh funkce V=[1;-4]  Minimum funkce (nejnižší.
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
MIROSLAV KUČERA Úvodní informace Matematika B 2
Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Přednáška 09 Integrace racionálních funkcí – 2. část.
PRŮBĚH FUNKCE.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tato prezentace.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tato prezentace.
Gottfried Wilhelm von Leibniz
Exponenciální funkce. y = f ( x ) = e x D ( f ) = R R ( f ) = (0, +∞)
DERIVACE A MONOTÓNNOST, LOKÁLNÍ EXTRÉMY. ROLLEOVA VĚTA: Mějme funkci , která má tyto vlastnosti: a) je spojitá v uzavřeném intervalu ‹a,b› b) v každém.
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen: Mgr. Hana Němcová Matematika, seminář diferenciální a integrální počet Osmý ročník víceletého gymnázia.
Reálná funkce reálné proměnné Přednáška č.1. Požadavky ke zkoušce Na Tamtéž studijní literatura.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_42_INOVACE_12_32 Název materiáluPrůběh funkce.
Cvičení V této kapitole můžete procvičit probrané téma. Jednotlivá cvičení obsahují správné řešení s postupem. Po zobrazení zadání se dalším(dalšími) kliknutím(kliknutími)
1. Spojité funkce Funkce je spojitá na intervalu I, lze-li její graf nakreslit plynulou čarou, aniž zdvihneme tužku z papíru. Znamená to, že tužku nemůžeme.
Předpokládejme, že velikost populace v čase t  0 lze vyjádřit vztahem
Derivace funkce Přednáška 2.
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen:
Autor: Předmět: Ročník: Název: Označení: DUM vytvořen:
Funkce více proměnných.
Základy infinitezimálního počtu
Výuka matematiky v 21. století na středních školách technického směru
Transkript prezentace:

Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky Přednáška 07 Průběh funkce Matematika II. KIG / 1MAT2

O čem budeme hovořit: Derivace vyšších řádů Souvislost první derivace a monotonie funkce Souvislost druhé derivace a konvexnosti či konkávnosti funkce Extrémy a inflexní body funkce Asymptoty grafu funkce Vyšetřování průběhu funkce

Derivace vyšších řádů

Derivace derivací Již víme, že derivace funkce f(x) je opět funkce: Můžeme tedy postupně derivovat dále: Vyšší derivace se označují exponenty v závorkách.

Příklady

Souvislost první derivace a monotonie funkce

Nenulová první derivace v bodě Věta Je-li derivace funkce f(x) v bodě c kladná, tedy f´(c) > 0, pak je funkce f(x) v bodě c rostoucí. Je-li derivace funkce f(x) v bodě c záporná, tedy f´(c) < 0, pak je funkce f(x) v bodě c klesající. Bod c, pro nějž platí, že f´(c) = 0, budeme nazývat stacionárním bodem. O monotonii funkce ve stacionárním bodě nelze říci nic !!

Monotonie funkce v intervalu Věta Je-li f´(x) > 0 v každém bodě x intervalu (a;b), pak je funkce f(x) v tomto intervalu rostoucí. Je-li f´(x) < 0 v každém bodě x intervalu (a;b), pak je funkce f(x) v tomto intervalu klesající. Příklad: Derivace funkce f(x) = x 2 je f´(x) = 2x. Funkce f(x) je tedy klesající v intervalu (-  ;0) a rostoucí v intervalu (0;+  ).

Souvislost druhé derivace a konvexnosti či konkávnosti funkce

Vymezení konvexity a konkávity Podívejme se na názorné příklady: Konvexita a konkávita.ggb Leží-li graf funkce f(x) v jistém okolí bodu c nad tečnou ke grafu, pak budeme říkat, že funkce f(x) je v bodě c konvexní. Leží-li graf funkce f(x) v jistém okolí bodu c pod tečnou ke grafu, pak budeme říkat, že funkce f(x) je v bodě c konkávní.

Nenulová druhá derivace v bodě Věta Je-li druhá derivace funkce f(x) v bodě c kladná, tedy f´´(c) > 0, pak je funkce f(x) v bodě c konvexní. Je-li druhá derivace funkce f(x) v bodě c záporná, tedy f´´(c) < 0, pak je funkce f(x) v bodě c konkávní. Bod c, pro nějž platí, že f´´(c) = 0, budeme nazývat kritickým bodem. O konvexitě či konkávitě funkce v kritickém bodě nelze říci nic !!

Konvexita a konkávita v intervalu Je-li f´´(x) > 0 v každém bodě x intervalu (a;b), pak je funkce f(x) ve všech bodech intervalu konvexní a budeme říkat, že je konvexní v (a;b). Je-li f´´(x) < 0 v každém bodě x intervalu (a;b), pak je funkce f(x) ve všech bodech intervalu konkávní a budeme říkat, že je konkávní v (a;b). Příklad: Pro funkci f(x) = x 2 je f´(x) = 2x a f´´(x) = 2 > 0. Funkce f(x) je tedy konvexní v intervalu (-  ; +  ).

Extrémy a inflexní body funkce

Absolutní extrémy funkce Definice Funkci f(x) s definičním oborem D f má v bodě c absolutní maximum právě tehdy, když platí: (  x  D f ) f(x)  f(c). Funkci f(x) s definičním oborem D f má v bodě c absolutní minimum právě tehdy, když platí: (  x  D f ) f(x)  f(c). Absolutní extrémy hledáme mezi krajními body definičního oboru (pokud existují), nebo body kde první derivace neexistuje nebo je rovna nule.

Lokální extrémy funkce Definice Funkce f(x) má v bodě c lokální maximum právě tehdy, když platí: (  0)(  x) 0 < | x  c | <   f(x) < f(c). Funkce f(x) má v bodě c lokální minimum právě tehdy, když platí: (  0)(  x) 0 f(c). Lokální extrémy hledáme mezi body kde první derivace neexistuje nebo je rovna nule.

Věta o lokálních extrémech funkce Věta Nechť pro derivace funkce f(x) v bodě c platí: f´(c) = 0  f´´(c) < 0. Pak má funkce f(x) v bodě c lokální maximum. Nechť pro derivace funkce f(x) v bodě c platí: f´(c) = 0  f´´(c) > 0. Pak má funkce f(x) v bodě c lokální minimum.

Inflexní body funkce Definice Funkce f(x) má v bodě c inflexní bod právě tehdy, když platí: f´´(c) = 0 a existuje  > 0 takové, že f(x) je konvexní v (c-  ;c) a konkávní v (c;c+  ) anebo f(x) je konkávní v (c-  ;c) a konvexní v (c;c+  ). Promyslete si významy první a druhé derivace na funkcích f(x) = sin x a f(x) = cos x. Derivace funkce sinus.ggb

Asymptoty grafu funkce

Asymptota Asymptotou grafu funkce je přímka, ke které se graf „neomezeně přibližuje“. Má-li funkce ve vlastním bodě c nevlastní limitu, je asymptotou přímka o rovnici x = c. Věta Existují-li reálná čísla k, q taková, že platí k = lim f(x) / x  q = lim ( f(x) – kx ), pak je přímka o rovnici y = k.x + q asymptotou grafu funkce f(x).

Vyšetřování průběhu funkce

Doporučený postup Stanovíme definiční obor Vyšetříme sudost, lichost, periodicitu Vypočítáme limity v krajních bodech Vypočítáme průsečíky s osami a intervaly, kde je funkce kladná či záporná Pomocí první derivace určíme monotonii Pomocí druhé derivace určíme konvexitu a konkávitu Zjistíme extrémy funkce Zjistíme, zda má funkce asymptoty Nakreslíme co nejpřesněji graf funkce

Příklady Průběh_příklady.ggb

Co je třeba znát a umět? Umět počítat pro funkce derivace vyšších řádů, znát věty o souvislosti derivace a monotonie, znát věty o souvislosti druhé derivace a konvexity a konkávity funkce, umět vyhledat extrémy funkce, umět vyšetřit průběh funkce.

Děkuji za pozornost