Vývoj evropské spolupráce a integrace Počátky evropské integrace po II. světové válce

Úvod Literatura: F+P – str. 45 – 88 Nugent Neill – The Government and Politics of the European Union – str. 34-45. Smlouvy zakládající ESUO, EURATOM, EHS na www.euroskop.cz http://mravinac.pbwiki.com/evropska_integrace

Struktura Poválečné problémy Evropy Pro-integrační iniciativy po 2. sv. válce Počátky ekonomické spolupráce v Evropě Selhání pokusů o politicko-bezpečnostní integraci Římské smlouvy a jejich důsledky

1) Problémy poválečné Evropy Německo a jeho postavení v Evropě SSSR a dění ve východní Evropě Ekonomická nestabilita a slabé postavení evropských států

Postavení Německa Spravováno okupačními mocnostmi – rozdílné přístupy US, FR, GB a SSSR Obavy FR  Bruselská smlouva 17.3.1948 – ZU; význam? Shoda západních mocností o postavení Německa (reakce na aktivity SSSR) Zavedení DM červen 1948blokáda Berlína – zahájení studené války

Hrozba SSSR Obavy USA z narůstajícího vlivu SSSR (zadržování komunismu) NATO – 4. 4. 1949 – obrané spojení USA a Kanady s evropskými státy, ALE bez Německa evr. síly neplnohodnotné FR – stále obavy z Německého vzestupunutnost nalézt řešení

Ekonomické limity politické činnosti PROBLÉMY: ekonomické problémy brání politické stabilizaci Marshallův plán – 1947: 13 miliard USD = 5% US HNP) – „pomoc ke svépomoci“, podmínka – vytvořit distribuční systém v podobě mezinár. Org. OEEC – 16.4. 1948 – distribuce pomoci, likvidace kvót a tarifů, podpora mezinár. obchodu - spor mezi francouzským (nadnár.) a britským (intgov.) pojetím – intgov. vyhrálo EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE – MOŽNÁ ALTERNATIVA K POLITICKÉ SPOLUPRÁCI – inspirace pro FR a NĚM

2) Pro-integrační iniciativy po 2. sv. válce II. sv. válka - nový impuls pro federalisty Pro=integrační iniciativy názorově roztříštěné prosinec 1947 - Mezinárodní výbor hnutí za evropskou jednotu – výbor koordinující činnost růz. organizací propagujících evrop. Integraci Prominentní členové např. Churchill a Kalerghi  Evropský kongres v Haagu

Evropský kongres v Haagu květen 1948 - účastníci: Robert Schuman, Alcide de Gasperi, Paul-Henri Spaak, Konrád Adenauer - účel: projednat možnost ustavení evropské organizace, která by institucionalizovala spolupráci členských zemí v oblasti politické, kulturní a hospodářské – návrh Evropského shromáždění - spory mezi federalisty a zastánci mezivládního pojetí – kompromis blíže k intgov., federalisté slabší - výstup: rezoluce vyzývající vlády evrop. států k ustavení Rady Evropy vydláždilo cestu k založení Rady Evropy

Rada Evropy 5.5. 1949 - podepsán Statut Rady Evropy (Council of Europe) v Londýně 10 zakládajících členů (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Norsko, Švédsko, Velká Británie) sídlo ve Štrasburku působnost hlavně na poli demokracie a práva jádro činnosti: Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamentals Freedoms) – r. 1950 Evropský soud pro lidská práva (po vyčerpání vnitrostát. právních možností) - dnes: velká jako nikdy předtím (46) x politicky málo učinná

3) Počátky ekonomické spolupráce FR a NĚM Růrský úřad – 28.12.1948 – kontrola strategických surovin; problematické fungování Schumanův plán (autorem Jean Monnet) - Postupná sektorová integrace Základem společný trh pro uhlí a ocel Přínosy: ekonomická prosperita, normalizace politické spolupráce Forma: nadnárodní organizace řízená Vysokým úřadem – nezávislý na vládách, značné pravomoci Od počátku podpora USA

Počátky ekonomické spolupráce FR a NĚM (2) NĚM podpora Schumanova plánu (kancléř Adenauer) – důvody:mezinár. postavení, rozvoj průmyslu Zájemci – IT, Benelux VB + severské státy – nepodporují integraci. Důvody – suverenita a jiné hospod. zájmy.

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Pařížská smlouva 18.4.1951 – NĚM,FR,IT,BE,NE,LUX, uzavřena na 50 let Nejednotnost ohledně pravomocí a institucionální strukturyvýsledek – kompromis federativního a mezivládního pojetí: Vysoký úřad – fed., Rada – mezivl., VÚ – hlavní exekutivní pravomoci v rámci smlouvy Rada – schvalovala kroky VÚ, vyvažování vlivu velkých ČS Shromáždění – slabé, jen kontrolní, členové nár. parl. Soudní dvůr – nezávislá kontrola, poslední instance Základem fungování politický konsensus - Předurčilo fungování ES

4) Pokus oživit integraci v bezpečnostně-politických otázkách ESUO – částečné řešení obav FR z NĚM USA ale tlačí na zapojení NĚM do obraných struktur Evr. FR nesouhlasí se zapojením NĚM do NATO – mezivládní, slabá kontrola Plevenův plán – spojení evr. armádních struktur pod společné velení, nadnárodní struktura – základ EOS Evropské obranné společenství (EOS) mělo být navázáno na ESUO Avšak, EOS zamítnuto FR parlamentem

4) Další ekonomická integrace Snahy federalistů o politickou integraci – neúspěch ESUO – úspěšné, ale rozvoj nových odvětví žádal další akci Další vývoj – mezivládní nebo nadnárodní? Mezivládní – široce podporováno mnoha státy Nadnárodní – větší očekávané přínosy

Další ekonomická integrace (2) Státy ESUO se rozhodly pro nadnárodní formuli (opět Monnetův vliv) Sektorová (zejm. jaderná en.) integrace nebo společný trh? Spaakův výbor  dvoukolejná integrace: Společný trh Jaderná energie

Římské smlouvy 27.3.1957 – vznik EURATOM a EHS Časově neomezená společenství Tři „Evropská společenství“ Stejná institucionální struktura Založená na smluvním mandátu EURATOM považován za cestu kupředu (Monnet), široký konsenzus

EURATOM Cíl: společný trh s nukleárními materiály, podpora jejich mírového využití, evidence pohybu a kontrola proliferace Strategie společného vývoje a výměny informací ALE, projekt narazil na národní zájmy, zejména FR a její postoj k vývoji Společný trh omezený, státy nadále kontrolovaly obchod se strategickými surovinami

EHS Cíl: podpora harmonického hospodářského rozvoje, růstu životní úrovně a podpora spolupráce mezi ČS Úkolem – vytvoření společného trhu založeného na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu – tzv. čtyři svobody Kroky – vytvoření zóny celní unie a postupná harmonizace právních norem v dotyčných oblastech Mandát – velmi široký (viz čl. 2), smlouva ponechává prostor bližší specifikaci

Institucionální struktura EHS Podle modelu ESUO Komise, Rada, Shromáždění,Soudní dvůr, poradní Hospodářský a sociální výbor Shromáždění a Soudní dvůr – společné s ESUO

Důsledky vzniku EHS Díky příznivým ekonomickým trendům velký hospodářský rozmach Odbourávání bariér – podpora obchodu uvnitř společenství Společná zemědělská politika Nový právní systém – nová práva občanů v ekonomické oblasti – případ Van Gend en Loos

Vztah EHS a ostatních západoevropských států VB – rezervovaný postoj k nadnárodní integraci + ekonomické důvody Založení EFTA – VB, DÁN, SWE, NOR, RAK,POR,SWI – mezivládní pojetí, velmi volné; zamýšleno jako protiváha EHS Zóna volného obchodu,ale bez harmonizace cel; jen průmyslové výrobky, nikoliv zeměď. či rybolov Řízena Radou – koordinátor zóny volného obchodu a arbitr sporů

Shrnutí Poválečné problémy si vynutily spolupráci mezi státy Nadnárodní spolupráce, pouze 6 „centrálních“ států Ostatní státy neochotné vzdát se suverenity Ekonomická spolupráce – alternativa k politické a bezpečnostní spolupráci Stejné trendy vypozorovatelné do dneška

Příprava na příště F+P str. 75 - 121 Srovnej s Cihelková, Jakš (2004) Evropská integrace – Evropská unie – podkapitoly 1.2 & 1.3 CINI (2003) European Union Politics – Chapter 1, 2 & 3 http://mravinac.pbwiki.com/evropska_integrace