Vylučovací soustava Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Vylučovací soustava Vylučovací soustava je orgánová soustava, která zajišťuje vylučování odpadních látek z těla. Vylučování je způsob, jak udržet homeostázu, protože se díky němu kontroluje složení tělních tekutin a obsah iontů v nich. Velmi často se vylučování děje prostřednictvím moči.  Moč je produkována procesem filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece (trubicovitého vylučování). Zdravá moč prakticky neobsahuje glukózu. PH moči je menší než 7, moč je slabě kyselá.

Vylučovací soustava Moč se skládá z vodního roztoku metabolických odpadů (např. močovina - urea H2N-CO-NH2), rozpuštěných solí zejména chloridu sodného a dalších organických látek. U člověka jsou součástí vylučovací soustavy především ledviny, močovody, močový měchýř a močová trubice, na vylučování se však podílí i játra, plíce a kůže.

Ledvina Ledvina má oválný, fazolovitý tvar, na povrchu je hladká, má červenohnědou barvu. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Ledviny jsou uloženy pod stropem břišní dutiny, jejich závěs bývá často volný, takže se jejich poloha může měnit, např. při dýchání.

Anatomie ledviny Kůra ledviny (cortex renalis) světlejší s hnědým nádechem, uspořádaná v 5 – 8mm široké zóně podél obvodu Dřeň ledviny (medulla renalis) tmavší, s žíhanou kresbou, místy dosahuje až do hilu ledviny, vytváří charakteristické celky ledvinové pyramidy ledvinové pyramidy (pyramides renalis) útvary kuželovitého tvaru, s bází obrácenou ke kůře a s vrcholem dosahujícím na povrch hilu ledviny ledvinová pánvička (pelvis renalis) močovod (ureter)

Fyziologie tvorby moči Na ledvině rozeznáváme kůru a dřeň. Její hmota je tvořena směsí cév, kanálků a vmezeřeného vaziva. Základní stavební a funkční jednotkou ledviny je nefron. Ten se skládá z cévního klubíčka (glomerulu), Bowmanova váčku, který je obklopuje, blízkého vinutého kanálku, Henleyovy kličky a vzdáleného vinutého kanálku. Poslední ústí do sběrného kanálku, který svádí moč z mnoha nefronů do ledvinných kalichů. Kalichy ústí do ledvinné pánvičky a na ni navazuje močovod.

Nefron Funkce jednotlivých částí nefronu je následující: Váček obklopuje glomerul, z něj se do nitra váčku filtruje primitivní moč. Ta je odváděna kanálky, zahušťována a zbavována látek pro tělo důležitých. Ty jsou vráceny zpět do krve. Látky pro tělo škodlivé se naopak do moče aktivně vylučují. Tyto pochody zajišťují buňky stěn vinutých kanálků, které nato spotřebovávají energii. Henleyova klička slouží k regulaci zahušťování moče. Z původně vzniklých asi 150 l primitivní moče vznikne asi 1,5 l moče denitivní.

Bowmanův váček

Nefron

Močovod Močovod je párový trubicový orgán vycházející z ledvinové pánvičky. Dopravuje moč z ledvin do močového měchýře. Je to tenká trubice. V průměru má 5 až 7 mm a měří cca 30 cm.

Močový měchýř Močový měchýř je dutý, roztažitelný orgán, sloužící jako rezervoár moče před jejím vyloučením z těla. U člověka má objem cca 600–1200 ml, při naplnění 400–600 ml obvykle osoba pociťuje nutkání močit. Močový měchýř nemá pevné topografické vztahy s ostatními orgány, jeho přesné umístění záleží na jeho náplni.

Prázdný močový měchýř leží na dně pánevní dutiny, nad ním je umístěna u žen pochva, u mužů konečník. Při naplnění se mnohokrát zvětší a zasahuje až do břišní dutiny, někdy až k pupku. Stěna je tvořena výstelkou a svalovou vrstvou. Je-li prázdný, jeho stěna je velmi tlustá a sliznice uvnitř je složena v řasy. Naplněný má tenkou stěnu a většina řas se vyhlazuje.

Močový měchýř Vnitřní stěna je vystlána zvláštním typem epitelu, který se nazývá přechodný epitel. U prázdného močového měchýře je tvořen 4-8 vrstvami kubických buněk, při naplněném měchýři se buňky protáhnou a oploští, výsledkem jsou 2-4 vrstvy dlaždicovitých buněk. Epitel tedy přechodně změní svůj tvar. Přechodný epitel se také nazývá urotel, a je to typický epitel močových cest. Pod epitelem je vrstva slizničního vaziva, které obsahuje elastická vlákna a uzlíky lymforetikulární tkáně. Svalová vrstva je mohutná. Je tvořena hladkou svalovinou. Jejich kontrakce pomáhá vypuzování moči. Močový měchýř nemá vlastní svěrač, za udržení moči je odpovědný, sval stěny močové trubice.

Močová trubice Močová trubice (latinsky: Urethra,) je trubicovitý orgán, který odvádí moč z močového měchýře pryč z těla. Odvod moči regulují dva svěrače (vnitřní, který nejde ovládat vůlí, a vnější, jenž je vůlí ovlivnitelný). U žen je močová trubice rovná a dlouhá zhruba 4 cm. U mužů je esovitě prohnutá, dlouhá 12–25 cm a kromě odvodu moči slouží i jako pohlavní vývodní cesta, která odvádí sperma. Za den člověk vyprodukuje asi 2–3 litry moči. Proces zbavování se moči z močového měchýře přes močovou trubici ven z těla se nazývá močení.

Použité materiály Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2 Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2 Vlastní tvorba Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako Creativ Commons nebo Public Domain: In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu gif. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Njuren.gif In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu jpg. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Illu_kidney2.jpg M•Komorniczak . In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Renal_corpuscle.svg In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kidney_nephron.png