METODY VÝZKUMU GENDEROVÉ PROBLEMATIKY BLOK 1: epistemologie BLOK 2: principy kvantitativního přístupu BLOK 3: principy kvalitativního přístupu

Základní otázky metodologie vědy: Ontologie: Co je realita? Zabýváme se otázkami týkajícími se povahy toho, co existuje a co můžeme zkoumat. Je realita jediná a objektivní, existující nezávisle na našem vnímání? Nebo je realita modifikována na­šim apriorním porozuměním a předpoklady? Dříve měla hlavní slovo v této problematice filozofie. Panuje přesvědčení, že onto­logie se mění tak, jak se mění způsob poznání věcí. Epistemologie: Jak můžeme poznat svět? Epistemologie je oblastí filozofie, zabývající se teorií poznání. Většinou vychází z individuálního pojetí. Získávám své poznání pomocí smyslů, nebo je dáno strukturou mého myšlení? Mohu uplatnit intuici a osobní zkušenost? Základní epistemologické přístupy představuje empirismus a idealismus resp. racionalis­mus. Empiristé věří, že poznání pochází z naší přímé zkušenosti světa. Racionalisté a idealisté argumentují, že poznání je dáno apriorními kategoriemi našeho myšlení.V současnosti nabývá na významu „decentrování" role osobnosti a příklon k sociálním formám epistemologie. Axiologie: Jaká je role hodnot a etiky? Axiologie se věnuje otázkám osobních hodnot, morálky a etiky výzkumníka. Na čí straně má stát výzkumník? Může ignorovat otázky morálky? Rétorika: Jaký je jazyk vědy? Jak psát o výzkumu? Je např. psaní ve třetí osobě nebo v první osobě množného čísla vhodnější než v první osobě jednotného čísla? Metoda: Jak zvolit vhodný proces k získáni validnich poznatků? Jak má vypadat logika výzkumu, abychom získali validní závěry? Jaké jsou vhodné metody získání dat a jejich analýzy? Základní otázky metodologie vědy Převzato z Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. s. 35

Základy moderní epistemologie POZITIVISMUS A. Comte (1798 – 1857) Omezení metafyziky, věda je popisem faktů Vzorem pro všechny vědy jsou přírodovědecké metody Východiskem je empirismus (senzualismus) NEOPOZITIVISMUS (1. polovina 20. stol.) Spojení empirismu/pozitivismu s výsledky moderní logiky a studia základů matematiky Tzv. vídeňský kruh (Carnap, Feigl, Frank) + (Wittgenstein, Popper) Důsledné antimetafyzické stanovisko Obrat k jazyku – věty jež mají smysl jsou verifikovatelné Jednotný jazyk vědy – jazyk fyziky

metoda falzifikace – K. R. Popper třístupňové schéma: problém -> pokusy o řešení -> eliminace čtyřstupňové schéma: starší problém pokusné tvoření teorií eliminační pokusy nové problémy Obrat od verifikace k falzifikaci možnost falzifikace je kritériem teorií použitelných v empirické vědě systematické snahy o falzifikaci odlišují vědu od zdravého rozumu

Paradigma, Kuhn, T.Struktura vědeckých revolucí 1970 referenční rámec hrají zásadní roli ve vědě i v každodennosti (naše názory a pocity jsou odvislé od paradigmatu, do kterého jsme byli socializování) paradigma jako přijímané příklady vědecké praxe, zahrnují zákony, teorii, aplikace a instrumentaci Věda, je to co za vědu považují vědci v daném oboru. Paradigma omezuje množinu řešení a postupů, které jsou ve vědě dovoleny Normální věda - výzkum zakotvený v jednom či více minulých vědeckých výdobytcích, které určitá komunita přijímá jako základ pro budoucí praxi. Normální věda je praxe, kdy skupina vědců přijímá shodné paradigma V sociálních vědách na rozdíl od přírodních jde zřídkakdy o totální vyvrácení paradigmatu – spíše otázka využitelnosti

tři otázky, které pomáhají definovat paradigma Ontologická – jaká je podstata reality Epistemologická – jaká je povaha poznání a vztahů mezi tím, kdo poznává a tím, co má být poznáno Metodologická – jak má poznávající postupovat,aby získal požadované poznání a porozumění

vztah sociálních a přírodních věd Problém kauzality Jádrem vědy je hledání příčin a důsledků – snaha o manipulaci, předpovědi dva aspekty problému v sociálních vědách Těžko definovatelné přirozené systémy – problém epistemologický Zkoumané jednotky jsou nadány vůlí – problém ontologický Srov. Sociální nepokoje vs. výbuch sopky

vztah sociálních a přírodních věd Problém sociálního jednání Zkoumané jednotky samy interpretují své chování Vedle příčin a důsledků lze hovořit o důvodech a účelech – jednání je vědomé Srov. Výběr partnera vs. párování hmyzu Srov. – Weber / Durkheim

vztah sociálních a přírodních věd Problém interference Jednotky zkoumání vnímají výzkum, jsou náchylné k ovlivnění Srov. Rozhovor, dotazník, pozorování, experiment Problém jazyka Jazyk vědy se prolíná a vychází často z jazyka každodennosti Pojmy vědy mají význam také v diskursu každodennosti, jsou užity a reinterpretovány Srov. Plazma, neuron, teplota, svítivost… vs. stereotyp, jednání, kapitál, racionalita

(feministická) kritika tradiční vědy kritika pozitivismu, nereflexe pozičnosti pozitivisté mají za to, že jestliže zvolíme optimální nástroj měření a použijeme ho vhodným způsobem, tak získáme pravdivé poznání Místo toho Intersubjektivní realita – schopnost shodnout se na významu pojmů

(feministická) kritika tradiční vědy Reformulace výzkumných problémů a otázek Kritika zaujatosti vědění zkoumá většinou muže (výsek zkušenosti) a interpretuje jejich zkušenost z mužské perspektivy (například práce je definována přísně jako placená práce, čímž jsou vyloučeny ženy a jejich domácí práce) také důraz na nehierarchický přístup k výzkumným subjektům (metoda a technika) feministická metodologie je ale také předpojatá, protože může být slepá k jiným formám nerovnosti – rasové, věkové, sexuální orientace, západ východ

Výzkumník jako subjekt – zkoumaná osoba objekt – reprodukce hierarchie Problém dualit Subjekt – objekt Výzkumník jako subjekt – zkoumaná osoba objekt – reprodukce hierarchie Racionalita – emocionalita Reprodukce patriarchálních způsobů organizace výzkumu - Oproti dualitám vnímání jako kontinuum, výzkum jako proces

Feministický empirismus Vychází z liberálního feminismu Důsledná aplikace metodologií, které existují Zohledňovat kontext výzkumu Reflektovat zkreslení při vytváření výzkumného problému Reflektovat povahu metod, jež jsou androcentrické

Standpoint feminism Standpoint = hledisko, stanovisko, úhel pohledu Různá hlediska podle pozice v sociálním systému (Hegel/Marx) Mocenská struktura utváří hlediska privilegovaných a utlačovaných. Privilegovaná skupina však dominuje ve sféře vykládání světa, proto pohled utlačovaných částečně zahrnuje i pohled privilegované skupiny. Specifickou část jejich pohledu odhalí lépe člen skupiny. Neexistuje univerzální pravda – všechno vědění je strukturováno pozicí v sociálním systému a mocí.

Postmoderní feminismy Obecně postmoderní vlivy v metodologii (i jinde) s feministickými do jisté míry splývají. Širší skupina přístupů, pro něž je společné: Východiskem zkoumání je hlas menšin Samozřejmostí je vyjednávání mezi stanovisky Pozornost je věnována dynamice moci a vědění Výzkum je angažovaný, politický

Rekapitulace – pojmy, které je třeba znát Epistemologie, metodologie Paradigma, normální věda Princip falzifikace Feministický empirismus Standpoint epistemology Postmoderní feminismy Koncept, teorie, hypotéza Kauzalita, pravděpodobnostní kauzalita