NEPRAVIDELNOSTI VE SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN Mgr. Michal Oblouk
NEPRAVIDELNOSTI U NĚKTERÝCH JMEN VZORU PÍSEŇ A KOST podle vzoru KOST se ve všech pádech skloňují jména zakončená –OST (rychlost, radost, starost,…) a podstatná jména řeč a věc jiná jména, která řadíme podle zakončení 2. pádu jednotného čísla ke vzoru KOST (myš, noc, nemoc), mají v některých pádech množného čísla tvary podle vzoru PÍSEŇ
NEPRAVIDELNOSTI U NĚKTERÝCH JMEN VZORU PÍSEŇ A KOST myš myši nemoc noci 2. p. myší nemocí nocí 3. p. myším nemocím/ nemocem nocím 4. p. nemoci 6. p. myších nemocích/ nemocech nocích 7. p. myšmi nemocemi nocemi
NEPRAVIDELNOSTI U NĚKTERÝCH JMEN VZORU PÍSEŇ A KOST podle vzoru PÍSEŇ se ve všech pádech skloňují především jména zakončená –Ň, -Ř, -J (báseň, tvář, krůpěj,…) a některá jiná, např. náruč, soutěž, labuť,… některá jména zakončená na –Ť, -Ď mají v 2. pádě jednotného čísla a v 1. a 4. pádě množného čísla dva tvary, např. tratě/trati, hutě/huti,…
KRÁCENÍ KMENOVÉ SAMOHLÁSKY u některých dvojslabičných podstatných jmen vzoru ŽENA a RŮŽE se v některých pádech krátí samohláska v kmeni krácení bývá nejčastěji v 2. pádě množného čísla, dále v 3., 6. a 7. pádě množného čísla nebo i v 7. pádě jednotného čísla krácení je i u některých podstatných jmen jiných vzorů, např. sůl (soli), jméno (jmen), kámen (kamene), mráz (mrazu), chléb (chleba), stůl (stolu), práh (prahu), vítr (větru),…
KRÁCENÍ KMENOVÉ SAMOHLÁSKY rána/brána kráva/skála práce chvíle 7. p. č. j. ránou/ ranou krávou prací chvílí 2. p. č. mn. ran krav chvil 3. p. č. mn. ránám/ ranám krávám/ kravám pracím chvílím 6. p. č. mn. ránách/ ranách krávách/ kravách pracích chvílích 7. p. č. mn. ránami/ ranami krávami/ kravami pracemi chvílemi
KOLÍSÁNÍ MEZI VZORY bacil, mikrob – tvary životné i neživotné některá podstatná jména na –L mají tvary podle vzoru tvrdého i měkkého – chmel, kotel, kužel, popel, plevel, uhel, strašpytel, apríl, rubl, koukol mezi vzory pán a muž kolísají – rorýs, pilous, platýs, penězokaz, Alois, Amos, Halas podstatná jména rodu mužského neživotného na –EN se skloňují podle vzoru hrad, některá ale mají v 2., 3. a 6. p. j. č. též tvary podle vzoru stroj – plamen, kámen, křemen, hřeben, řemen, pramen, kmen některá podstatná jména kolísají mezi vzory životnými a neživotnými – beránci/beránky, panáci/panáky, ledoborci/ledoborce, obrněnci/obrněnce, slanečci/slanečky, sledi/sledě, ukazatelé/ukazatele, čitatelé/čitatele, jmenovatelé/jmenovatele,… bacil, mikrob – tvary životné i neživotné
NÁZVY ČÁSTÍ TĚLA některá podstatná jména označující části lidského nebo zvířecího těla mají v množném čísle některé zvláštní tvary neoznačují-li podstatná jména NOHA, KOLENO, RAMENO části těla, skloňují se v množném čísle podle příslušných vzorů, např. s nohami stolu zakončení –MA v 7. pádě množného čísla mají také zdrobněliny těchto slov, např. ručičkama, nožičkama koncovka přídavných jmen, zájmen a číslovek se přizpůsobuje koncovce podstatného jména, např. se zlatýma rukama, s dlouhýma ušima, svýma očima, mezi čtyřma očima
NÁZVY ČÁSTÍ TĚLA 1., 4. a 5. p. oči uši ruce nohy kolena ramena prsa rukou nohou/ noh kolenou/ kolen ramenou/ramen prsou 3. p. očím uším rukám nohám kolenům ramenům prsům 6. p. očích uších rukou/ rukách nohách kolenech ramenou/ ramenech 7. p. očima ušima rukama nohama koleny rameny prsy
VLASTNÍ JMÉNA OSOBNÍ většina podstatných jmen vlastních se skloňuje podle příslušných vzorů příjmení zakončená –Ů zůstávají většinou nesklonná, např. Petrů (Petrů/možno Petra) příjmení zakončená –O se skloňují podle vzoru PÁN, např. Stýblo (Stýbla) příjmení typu Kníže, Dítě, Hrabě mají tvary podle vzoru SOUDCE, ale také s kmenem rozšířeným o –ET- (Kníže/Knížete) příjmení, která mají tvar jako přídavná jména, se skloňují podle vzorů mladý a jarní, např. Černý, Dolejší,…
POMNOŽNÁ JMÉNA MÍSTNÍ místní jména se skloňují podle svého rodu a zakončení jako podstatná jména obecná nebo jako přídavná jména pomnožná jména zakončená –Y/-ANY se skloňují podle vzoru HRAD, ale ve 2. p. je tvar bez koncovky, např. Poděbrady, Rokycany (Poděbrad, Rokycan)/Mosty (Mostů) některá jména zakončená –KY jsou ženského rodu a mají všechny tvary podle vzoru ŽENA, např. Benátky (Benátek) jména zakončená –E/-ICE se skloňují podle vzoru RŮŽE, v některých pádech jsou možné i dva tvary, např. Hořovicím/Hořovicům (ale jen Hranicím/Kraslicím)