Politický systém Itálie Veronika Dostálová učo: 173887; OV+Ze

Základní údaje o Itálii Poloha Itálie: - Jižní Evropa - Apeninský poloostrov Italské ostrovy: Sicílie Sardinie Rozloha – 301 278 km2 Počet obyvatel - 57 715 625 - nejlidnatější stát jižní Evropy Hustota zalidnění – 194 ob./km2 Úřední jazyk: italština Měna: euro (od. 1. 1. 1999) - předtím lira (1EUR = 1936 ITL) Náboženství: katolické (85 – 90%) – vliv Vatikánu a papeže zbytek obyvatel jsou ateisté malá část obyvatel tvořená přistěhovalci vyznává islám

Italská města Hlavní město: - Řím (2,5 mil. obyvatel) Velká města: Milán (1,25 mil. ob.) Neapol (1 mil. ob.) Turín (0,9 mil. ob.) Palermo (0,7 mil. ob.) Janov (0,6 mil. ob.) Janov Městské státy v Itálii: Vatikán San Marino

Historie Členění Itálie: Pantheon - 20 krajů (regione) a ty se dělí na 101 okresů/provincií (provincia) a dále na 8097 obcí, které jsou seskupeny v oblasti pod jednu větší zvanou comuna Historie Starověk a středověk - 2. až –1. tisíciletí př. n. l. - příchod italických kmenů na Apeninský poloostrov - r. 753 př. n. l. - založen Řím - r. 510 př. n. l. - Řím prohlášen republikou - r. 272 př. n. l. – Římská republika ovládla celý poloostrov - r. 476 - zánik Římské říše - r. 754 - Řím se stává jádrem církevního státu - 9. až 10. století vzestup námořních městských států - 13. až 15. století - největší rozmach Benátek, Milána a Florencie Koloseum

Historie Novověk - 1494 až 1559 italské války (území získávají Habsburkové) - 1701 až 1748 rozdělení Itálie mezi Rakousko, Španělsko a Savojsko - r. 1796 - vznik Království italského pod patronátem Napoleona - v 19. století probíhá sjednocování Itálie - r. 1848 - vyhlášení Římské republiky - 17.3. 1861 - vyhlášení Italského království - r. 1870 - sjednocení Itálie s Církevním státem, Řím hlavním městem Pisa Dvacáté století - r. 1915 - vstup do 1. světové války - po 1. SV se zde chopili moci fašisté v čele s Benitem Mussolinim - červenec 1940 - vstup do 2. světové války - Itálie se přidala na stranu hitlerovského Německa, což vedlo k její porážce - r. 1943 - vylodění spojenců na Sicílii do roku 1945 byla Itálie monarchií 2.6.1946 království nahrazeno demokratickou republikou St. Peter basilika

Současná politická scéna Zákonodárný orgán – dvoukomorový parlament tvořený: poslaneckou sněmovnou – 630 členů, poslanci voleni na 5 let senátem – 326 členů, z toho 10 na doživotí (bývalí prezidenti a jiní ústavní činitelé) – jeho složení má reprezentovat jednotlivé regiony (počet senátorů za region se řídí počtem obyvatel regionu) – senátoři musí mít min. 40 let a jsou voleni na 6 let Prezident: volen parlamentem a krajskými sbory na společném zasedání - volen na 7 let Giorgio Napolitano (od 10. 5. 2006) Předseda vlády: - Silvio Berlusconi (od 15. 4. 2008)

Volby: poměrný volební systém, který vylučuje vytvoření potřebné stranické většiny v parlamentu (jako je tomu např. v Británii) a v podstatě si vynucuje vytváření koalicí voliči volí své zástupce do senátu, parlamentu a regionálních rad Moc parlamentu je omezena ústavou. Italský ústavní soud může kontrolovat zákony přijaté parlamentem a jsou-li v rozporu s ústavou, může je i anulovat. Rovnoprávnost obou komor, která spočívá mimo jiné v tom, že zákony mohou být schváleny pouze za souhlasu Poslanecké sněmovny i Senátu, představuje důležitý prvek italského parlamentarismu a zajišťuje větší kontrolu moci, jež je podpořena mimo jiné i tím, že obě komory jsou založeny na rozdílném principu reprezentace a mají různá volební období. Italský systém v sobě také obsahuje prvek přímé demokracie. Parlamentem schválené zákony (s výjimkou rozpočtu, mezinárodních smluv apod.) mohou být na žádost půl milionu voličů nebo pěti regionálních vlád podrobeny lidovému hlasování. Tímto referendem mohou být také anulovány, pokud se hlasování zúčastní nejméně polovina voličů a z nich většina zákon odmítne. Referendum nebývá často používáno, ale možnost jeho vypsání představuje důležité omezení moci parlamentu.

Hlavní politické strany: LEGA NORD – federalistická strana vedená Umbertem Bossim - požaduje osamostatnění severní nejprůmyslovější části Itálie od zemědělského jihu FORZE ITALIA („Itálie do toho“) – pravicová strana vedená Silviem Berlusconim (televizní magnát a vlastník fotbalového klubu Inter Milán) – vyhrála volby 1994 a 2001 CENTRO CRISTIANO DEMOCRATICO – křesťanští demokraté vedení Casinim RIFONDAZIONE COMUNISTA – komunistická strana vedená Bertinottim ALLEANZE NAZIONALE – národní aliance vedená Finim DEMOCRATICI DI SINISTRA – levicová strana v čele s Veltronim PARTITO POPOLARE ITALIANO – lidová strana vedená Castagnettim 2 důležité koalice: ve vládě je „la Casa delle Libertá“ pod Berlusconiho vlivem (středo-pravá koalice) – složena z Forza Italia, Alleanza Nazionale, Lega Nord a Cristiano-Democratici v opozici je l'Ulivo – Olivovník (středo-levá koalice) – složena z Margherita, Democratici di Sinistra a dalších menšinových stran

Itálie v mezinárodních organizacích Itálie je členem následujících významných mezinárodních organizací: OSN (UNESCO, WHO, ICAO, UNIDROIT aj.) NATO – zakládající člen ZEU OBSE EU – zakládající člen ESUO, v Evropském parlamentu má 78 křesel Rada Evropy – má zde 29 hlasů WTO (Světová obchodní organizace) MMF (Mezinárodní měnový fond) WB (Světová banka) Významná regionální uskupení jejichž členem je Itálie: - G-7 - SEI (Středoevropská iniciativa) - Středozemní fórum - trilaterála Itálie-Maďarsko-Slovinsko

Obrázky Benátky Sicílie Castel del Monte Benátky – Canal Grande

Obrázky Koloseum Katedrála Duomo Forum Romanum

Obrázky Mont Blanc Etna KONEC