Prokaryotická buňka VY-32-INOVACE-BIO-120 ANOTACE: Tento DUM je určen žákům 1. ročníku gymnázia pro předmět biologie KLÍČOVÁ SLOVA:vegetativní orgány, kořen, stonek, list, generativní orgány, plod, květ

Prokaryotická buňka

Charakteristika prokaryotická buňka pro (před), karyon (jádro), - tedy před jádrem zástupci: bakterie, sinice velikost: buňky velmi malé (1-2µm) tvar: kulovitý, tyčinkovitý

Charakteristika stupeň organizace: podstatně jednodušší než eukaryotické buňky výživa: chemotrofie, fotoautotrofie, fotoheterotrofie rozmnožování: dělením

Buněčné povrchy Buněčná stěna Cytoplazmatická membrána jen u některých: slizovitý obal, pouzdro - kapsula glykokalyx – další vnější obal

Buněčná stěna u většiny prokaryot stavba: (je mohutná) přisedá na lipoproteinovou membránu typickou látkou buněčné stěny je peptidoglykan (v b.s. eukaryot není!), murein, pseudomurein, peptidy, bílkoviny, polysacharidy; je pórovitá

Funkce buněčné stěny Ochrana mechanická Ochrana chemická Udržuje vnitřní prostředí Udržuje tvar Kompenzuje vysoký osmotický přetlak uvnitř buňky Permeabilní (plně propustná)

Cytoplazmatická membrána jediný membránový útvar stavba: 2vrstvy fosfolipidů, bílkoviny, sacharidy tloušťka 5-9 µm

Funkce cytoplazmatické membrány stálost vnitřního prostředí semipermeabilní (reguluje transport) místo metabolických pochodů (enzymy dýchacího řetězce a pro syntézu lipidů, fotosyntéza) je plastická (její část se může oddělit či včlenit) reguluje syntézu buněčné stěny podílí se na reakci rostlinné buňky na podněty prostředí (světlo, dotyk, chemické vlivy)

Obsah buňky Cytoplazma Jaderná hmota Plazmidy Ribozomy

Cytoplazma vyplňuje prostor buňky fce: vytváří prostředí pro metabolické děje, v ní obsaženy organely anorganické látky (K, Mg, Ca, Cl, uhličitany, fosforečnany,...) organické látky (cukry, tuky, bílkoviny) proměnlivé složení dle metabolismu zásobní látky (inkluze))

Jaderná hmota - nukleoid volně v plazmě, není obklopena jaderným obalem, chemicky holá molekula DNA (kruhová dvoušroubovice) nevytvářející komplex s histony 1000x delší DNA než sama buňka 20% objemu buňky funkce: řízení, genetická informace

Plazmidy malé cyklické molekuly DNA v cytoplazmě (doplňková informace) charakteristické pro bakterie Funkce: nese geny (např. rezistence vůči antibiotikům) Využití: v genovém inženýrství

Ribozomy nejsou ohraničeny membránou menší než u eukaryot volné či přisedlé zevnitř k povrchové membráně počet dle metabolické aktivity (sta až tisíce) funkce: syntéza nových polypeptidů (bílkovin) jsou na nich vazebná místa pro RNA

Slizový obal- kapsula nad buněčnou stěnou stavba: hydratovaná vrstva polysacharidů, bílkovin, lipidů aj. funkce: zvyšuje odolnost

Glykokalyx – další vnější obal stavba: plsťovitě propletená vlákna polysacharidů funkce: umožňuje buňkám na základě působení elektrostatických sil ulpívat na různých předmětech nebo se přichytnout na povrch sliznice

Bičík - Flagelum funkce: pohyb (20-500 µm/s)

Fimbrie krátká křehká nepohyblivá vlákna fimbrie bývají ve větším počtu stavba: bílkoviny uspořádané do duté šroubovice funkce: zřejmě umožňuje přilnutí k povrchu

Spojte související pojmy Flagelum vnější obal Glykokalyx nepravé jádro Kapsula syntéza bílkovin Ribozomy permeabilní Plazmidy bičík Nukleoid cyklické molekulyDNA Plazmatická membrána semipermeabilní Buněčná stěna slizové pouzdro

Zdroje: https://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1280&bih HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce 1: Obecná biologie. Mikrobiologie. Botanika. Mykologie. Ekologie. Genetika. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, 112 s. ISBN 80-720-0340-2. RNDR. JAN JELÍNEK, RNDr. Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia. 2011. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2011. ISBN 978-80-7182-213-4.