Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_MOTYCKOVA_01 Tematická oblast: Biologie - genetika Cílová skupina žáci školy Téma: Základy genetiky Anotace: Historický vývoj genetiky, oblasti, členění Autor: PaedDr. Erika Motyčková Datum vytvoření: 18.12.2012

Genetika Z řeckého genno = plodím, rodím Biologická věda Zabývá se dědičností a proměnlivostí organismů V současnosti poskytuje informace o funkci jednostlivých genů  

Historie vývoje genetiky 1865 vznik - obecné základy genetiky - Gregor Johann Mendel při studiu křížení odrůd hrachu

Historie vývoje genetiky Křížení odrůd hrachu

Historie vývoje genetiky 1906 – název genetika navrhl William Bateson r. pro studium křížení a šlechtění rostlin 1908 - objev projevu genetických parametrů a mendelovských zákonů u populací G.H. Hardy, W. Weinberg 1910 - začátek cytogenetiky - objev genů v chromozomech buněčných jader - Thomas H. Morgan

Historie vývoje genetiky 1902 - pochopení obecných příčin molekulárních dědičných poruch - Archibald E. Garrod Anglický lékař. Specializoval se na vrozené vady metabolismu, vynikl především při popisu porfyrie a cystinurie. 1908 - objev projevu genetických parametrů a mendelovských zákonů u populací G.H. Hardy, W. Weinberg 1910 - začátek cytogenetiky - objev genů v chromozomech buněčných jader - Thomas H. Morgan

Historie vývoje genetiky 1944 - DNA je substrátem genů - O. Avery, C. MacLeod, M. McCarty Historie vývoje genetiky 1944 - DNA je substrátem genů - O. Avery, C. MacLeod, M. McCarty  

Historie vývoje genetiky 1953 - základ molekulární genetiky = popsána molekulární struktura DNA - James D. Watson, Crik

Historie vývoje genetiky 2001 - vznik genomiky = poznání primární struktury genomu člověka Eric E.S. Lander + 248 spolupracujících vědců Dešifrování lidského genomu je ohromující vědecký úspěch, který je svým významem srovnatelný s přístáním člověka na Měsíci.

Historický vývoj genetiky Genom člověka

Historický vývoj genetiky Zajímavost 1: Vlákna DNA mající okolo 5 mikrometru (5 miliontin metru) kdybychom DNA rozvinuli a natáhli do délky, měla by skoro 2 metry. Zajímavost 2: Lidský genom obsahuje kolem 3 miliard párů bazí, které vytváří odhadem cca 25 000 genů. To je zhruba stejné množství genů jako má muška octomilka a zároveň méně než má třeba kukuřice.  

Členění genetiky na oblasti   Klasická genetika = klasická mendelovská genetika a cytogenetika  výzkum v oblasti chromozomální teorie Molekulární genetika = studium nukleových kyselin, principy genové exprese, genová manipulace Evoluční genetika = sleduje výskyt jednotlivých alel v populaci, evoluční a populační genetika

Členění genetiky dle objektu výzkumu   Genetika člověka Genetika virů Genetika prokaryot Genetika rostlin Genetika živočichů Cytogenetika Molekulární genetika

Dějiny DNA Deoxiribonukleová kyselina   Deoxiribonukleová kyselina Objevena 1869 švýcarským lékařem Miescherem v bílých krvinkách 1944 Avery . -genetická informace uchována v DNA 1953 - prostorová molekulaDNA - dvojitá šroubovice s dusíkatými bázemi spojených vodíkovými můstky - Watson, Crick - Nobelova cena

Dějiny DNA 1955 - Kornberg - objev DNA polymerázy   1955 - Kornberg - objev DNA polymerázy 1962 - Arber - objev sekvence DNA 1967 - Gellert - objev DNA ligázy 1977 - Barrell, Gilbert - technika sekvencování DNA 2001 - konzorcium vědců - přečten lidský genom

Členění genetiky dle metod a cíle zkoumání   Lékařská genetika Veterinární genetika Farmakogenetika Imunogenetika Toxigenetika Ekogenetika Populační genetika

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetika   Zdroje : HANČOVÁ, Hana. Biologie v kostce I: Obecná biologie, mikrobiologie, botanika, mykologie, ekologie, genetika. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, 112 s. ISBN 80-720-0059-4. NEČÁSEK, Jan a Ivo CETL. Genetika. Praha, 1979. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007, 575 s., [92] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7182-213-4. ŠMARDA, Jan. Biologie pro psychology a pedagogy. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007, 420 s. ISBN 978-80-7367-343-7. Nový přehled biologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 2003, xxii, 797 s. ISBN 80-718-3268-5. Genetika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Genetika