Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Ekonomika zdravotnictví Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařské fakulty UP v Olomouci

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem Název projektu: Inovace studijního programu Všeobecné lékařství se zaměřením na primární péči a praktické lékařství   Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0350 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem České republiky

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Lidský život a zdraví představují nevyčíslitelnou a nenahraditelnou hodnotu. Mimo to však lidský život i zdraví představují pro jedince i pro společnost hodnotu ekonomickou. Náklady vynaložené na péči o zdraví včetně nákladů na zdravotnictví jsou prakticky i nepřímou investicí do tvorby nového bohatství státu i do celkového vývoje společnosti. Zdraví celé společnosti přispívá k pocitu životní pohody lidí, ke kvalitě jejich života, ke schopnosti práce i prodloužení aktivního života.

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Pro člověka má každá vážnější nemoc či porucha, kterou vnímá a která ho omezuje v aktivním životě, velký a důležitý význam. Společenský význam poškození nebo ztráty zdraví je dán především těmito faktory: a) Častnost a délka trvání b) Věk výskytu c) Ovlivnitelností vzniku a průběhu nemoci d) Závažnost průvodních jevů nebo následků

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Věk výskytu nemoci: - aktivní věk člověka zařazeného do pracovního procesu je omezen jen do určitého rozmezí (dle Zákoníku práce od 15 let do odchodu do důchodu, v současné době 62/60, výhledově 65 a více) - onemocněním, které je spjato se ztrátou pracovní schopnosti nebo smrtí mimo aktivní věk neztrácí společnost pracovní výkon nemocného ( s výjimkou onemocnění dětí s trvalými nebo smrtí končícími následky)

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci V minulosti bylo vypočítáno, že naše společnost ztrácí cca: 600.000 pracovních roků pro předčasnou smrt lidí do 60 let věku 190.000 pracovních roků pro invaliditu 250.000 pracovních roků pro dočasnou pracovní neschopnost Ovlivnitelnost vzniku a průběhu poruch zdraví je dána možností změny prostředí, zlepšením životního prostředí, zvýšením imunity, možnými genetickými zásahy, včasným zjištěním a léčitelností.

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Závažnost průvodních jevů nebo následků je dána těmito faktory: 1) Smrtí 2) trvalou ztrátou nebo omezením pracovní schopnosti 3) dočasnou ztrátou pracovní schopnosti 4) ohrožením okolí: - infekcí - agresivním chováním (u duševních chorob) - nezodpovědným jednáním (alkohol, drogy) (pokračování na další straně)

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci 5) bezmocností (vyžadující pomoc a náklady další osoby nebo organizace) 6) ztrátou generační funkce 7) ohrožením příští generace: - přenesením dědičných vloh - poškozením plodu v intrauterinním životě - poškozením plodu za porodu 8) Zohyzděním a dalšími znaky trvalé ztráty společenského uplatnění

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Ekonomické aspekty zdraví a nemoci se projevují především zkoumáním: a) ztrát, které společnost utrpí smrtí nebo poruchou zdraví obyvatelstva b) nákladů, které společnost vydává na zdravotní péči, obnovu či uchování zdraví c) ekonomické účinnosti preventivní a léčebné péče

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Nemoc znamená: a) ztrátu pracovního potenciálu společnosti, nevytvoření nového bohatství b) náklady na nemocenské a důchodové dávky c) náklady na léčbu Ekonomický přínos zdravotnictví lze obtížně vyčíslit, je však jisté, že efektivnost prevence je mnohokrát vyšší než je efektivnost léčby a následné rehabilitace.

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Společenskou závažnost konkrétní nemoci je možné ukázat na příkladu cukrovky (dle WHO): 1) 2-3x vyšší úmrtnost než v celém obyvatelstvu 2) 2-3x vyšší výskyt ischemické choroby srdeční a mozkových cévních příhod 3) 10x častější oslepnutí než v celé populaci 4) 20x častější výskyt amputací dolních končetin pro gangrénu než je v celé populaci 5) druhá nejčastější příčina smrtelných ledvinových komplikací 6) usnadnění vzniku jiných chronických onemocnění jako neuropatii, infektů apod. 7) 2x častější hospitalizace ve srovnání s osobami stejně starými v ostatní populaci 8) zvýšené společenské náklady vznikající chronickou léčbou

Společenský a ekonomický význam zdraví a nemoci Funkce lékařství a zdravotnictví je dnes podstatná ve vztahu ke vzniku a nutnosti adaptace na neustále se měnící životní i přírodní podmínky, které přinášejí: jednak zhoršování přirozených podmínek života v přírodě i v pracovním prostředí a tím i nutnost rychlé eliminace nově vznikajících tzv. „civilizačních chorob“ nutnost rychlé adaptace člověka na změnu podmínek hektického života požadavek obnovy zdravého životního stylu potřebu rychlého využití výsledků vědy a výzkumu v praxi

Děkuji za pozornost Kontakt: zlamalj@tunw.upol.cz V textu bylo použito díla Gladkij,Koldová: Propedeutika sociálního lékařství Kontakt: zlamalj@tunw.upol.cz