Dánsko David Mlnářík

Všeobecné informace Poloha – Dánsko se rozkládá ze 2/3 na Jutském poloostrově Zbytek připadá na 483 ostrovů, z toho je 97 obydlených Rozloha - 43 093 km² Počet obyvatel - 5,43 milionů Hustota zalidnění – 124 / km² (80. na světě) Úřední jazyk – dánština Státní zřízení – konstituční monarchie Měna – 1 dánská koruna (DKK)= 100 öre Hlavní město – Kodaň (Kobenhavn) – aglomerace 1,4mil obyvatel (1995) Nezaměstnanost – okolo 10%

Všeobecné informace Členství – zakládajícím členem OSN, členem Rady Evropy, NATO, Severské rady, od r. 1972 členem EU. HDP 140 mld $ na osobu: 26 900 $ Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 3,4 %, těžba 0,9 %, průmysl 20,7 %, stavebnictví 5,5% služby 69,5% (doprava a spoje 9%, obchod 14.5%, finančnictví 20%, ostatní služby 22%) Nejvyšší bod – Yding Skouhoj 173 m Přirozený přírůstek – stabilizovaná stárnoucí populace s nepatrným přírůstkem Gramotnost – 100%

Území patřící Dánsku Faerské ostrovy 22 ostrovů v Atlantském oceánu 1948 – vlastní samospráva Grónsko Tvoří autonomní součást Dánského království Základ grónského hospodářství tvoří těžba nerostných surovin

Státní zřízení roku 1849 konstituční monarchií Hlava státu – Královna Margareta II. 179 členný jednokomorový parlament, nazývaný Folketing V parlamentu mají své zástupce také Grónsko a Faerské ostrovy, které jsou podřízeny Dánsku ve sféře zahraniční politiky, obrany, financí a zákonodárství

Obyvatelstvo Rozmístění obyvatel, kteří žijí z 85% ve městech, je velmi nerovnoměrné Souvisle zastavený pás východního pobřeží Sjoedlandu od Kodaně po Helsingor soustřeďuje více než 1/4 populace země Téměř 90% obyvatelstva se hlásí k protestantství Počet přistěhovalců se neustále zvyšuje Naděje na dožití při narození muži 72,3 roků ženy 78 roků

Podnebí Klima Dánska v dosahu působení teplého Golfského proudu je oceánské, mírné, vyrovnané a poměrně vlhké Srážek ubývá od západu (800 mm) k východu (500 mm). Lesy tvoří již jen kolem 10% plochy země Mnoho stromů bylo vysázeno jako větrolamy na pobřeží Severního moře. Mírné, ostrovní a deštivé podmínky

Doprava Silnice a dálnice ( velmi hustá silniční síť) 71 000 km silnic 650 km dálnic Letecké spojení 11 letišt Kastrup u Kodaně (hlavní základna skandinávské letecké společnosti SAS) Námořní doprava Přístavy - Kodaň, Esbjerg, Ålborg, Århus

Zemědělství Dánské zemědělství má k dispozici přes 60% plochy země, kterou zabírá orná půda, ale zaměstnává pouze 5% pracujících chov vepřů (asi 9 000 000 kusů) a skotu pro mléko, zejména pro jeho potřeby se pěstují pícniny a ječmen (též pro výrobu piva) Důležitá je produkce pšenice, cukrovky, brambor a řepky olejné. Asi polovina zemědělské produkce se vyváží, zejména do státu Evropské unie

Zemědělství Zbytek zásobuje dánský potravinářský průmysl, který je druhým největším spotřebitelem pracovních sil Úlovkem ryb se řadí na 10. – 11. místo na světě, loví se převážně sledi, tresky a platýzi Hlavní cíle exportu: Británie, Německo

Průmysl a obchod Nerostné zdroje Dánska jsou omezené Hlavní bohatství představuje ropa a zemní plyn těžené ze šelfu Severního moře Dále se těží jen kámen, cihlářské hlíny, křída a kaolín. 97% vyrobené elektřiny připadá na spalování ropy a plynu Vyspělý strojírenský průmysl staví námořní lodě (rybářské a chladírenské), produkuje lodní motory, zemědělské stroje a zařízení pro potravinářskou výrobu Dánsko má ze všech Skandinávských zemí daleko nejvyšší příjmy z cestovního ruchu

Zajímavosti V Dánsku se narodila řada významných osobností, např. spisovatel Hans Christian Andersen filozof Soren Kierkgaard. most přes Velký Belt, spojující ostrovy Sjælland a Fyn, uvedený v provoz roku 1998; jedná se o druhý nejdelší visutý most na světě. Dáni známi jako Vikingové - kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci ve většině Evropy

Mapy

Mapy

Norsko

Všeobecné informace Poloha – rozkládá se podél západního pobřeží Skandinávského poloostrova Rozloha – (59. na světě) Celkem - 385 199 km² Pevnina - 323 802 km² Počet obyvatel – 4,58 mil. Hustota zalidnění – 14/km² Úřední jazyk – norština Státní zřízení – pluralitní konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem Měna – norská koruna = 100 öre Hlavní město – Oslo (470 000 obyvatel, v aglomeraci 740 000)

Všeobecné informace Členství – členem NATO, ale odmítlo vstup do EHS a obyvatelstvo v referendu v roce 1994 odmítlo vstup do EU HDP 110 mld $ na osobu: 25 500 $ Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 2,8 %, těžba 15 %, průmysl 17,2 %, stavebnictví 3,5% služby 61,5% (doprava a spoje 9%, obchod 11%, finančnictví 9%, veřejná správa a obrana 16,5%) Nejvyšší bod - Glittertind 2 470 m

Území patřící Norsku Arktická ostrovní teritoria 700 km severně od Norska leží souostroví Špicberky ( 62 700 km2) Za norské území bylo uznáno mezinárodní dohodou v roce 1920 Většina plochy ostrovů je zaledněna

Státní zřízení Konstituční monarchie vyhlášená v roce 1814 Hlavou státu je král, ale jeho role je převážně ceremoniální Hlava státu – Harald V. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament (Storting, 165 členů), volený na čtyři roky, který jmenuje ministerského předsedu a vládu

Obyvatelstvo 85% populace žije v jižní části země a ¼ je soustředěna v okolí hlavního města Norsko je národnostně homogenní zemí a Norové mají stejný etnický a jazykový základ jako sousední Švédové 97% Norové, na severu menšiny Finů a Laponců, ve městech žijí cizinci Náboženství – protestantské - 88%luteráni, menšiny římskokatolické a muslimské Naděje na dožití při narození muži 74,1 roků ženy 80,2 roků

Podnebí Přestože se Norsko nachází blízko polárního kruhu, vliv Golfského (Severoatlantského) proudu podstatně zmírňuje jeho klima. Pobřežní oblast má oceanské podnebí, s mírnou vlhkou zimou a ročními srážkami 2 000 – 4 000 mm. Východní Norsko má výraznější chladnější zimy, teplejší léto a nižší srážky. Asi ¼ země je zalesněna (zejména v chráněných fjordech)

Doprava Největší přístavy – Oslo, Bergen, Tonsberg, Stavanger, Porsgrunn a Narvik (vývoz švédské železné rudy) Více než polovina železnic je elektrifikována Železniční spojení se severem (Narvik) je ale možné jen přes švédské území Ve venkovských oblastech je důležitá autobusová doprava Využívá se téměř padesát letišť. Mezinárodní jsou v Oslo, Stavangeru a Bergenu. Norsko je podílníkem skandinávské letecké společnosti SAS.

Zemědělství, rybolov, hospodářství Norsko má nedostatek zemědělské půdy (pouhá 3% plochy země) Na malých farmách se pěstují zejména brambory a krmné plodiny (ječmen, oves) pro daleko významnější živočišnou výrobu. Obrovský význam má rybolov, těžba dřeva Ekonomika Norska patří k nejvyspělejším na světě a vyznačuje se četnými specifiky

Průmysl a obchod Nerostné zdroje: železná ruda a rudy barevných kovů Výroba oceli, produkce hliníku, výroba celulózy a zvláště papíru Nevyčerpatelné zdroje: vodní energie (Norsko zaujímá 1. místo na světě v produkci elektřiny na obyvatele) V 70.letech byla v Severním moři objevena velká ložiska ropy a zemního plynu Vývozcem: niklu, mědi, zinku a magnézia, ropy, zemního plynu Téměř polovinu norského exportu tvoří paliva a ropné produkty.

Průmysl a obchod Rozsáhlý petrochemický a navazující chemický průmysl Tradiční je stavba lodí, výroba mléčných výrobků, zpracování kožešin a zejména ryb Specializovaný průmysl - hutnictví, petrochemický, chemický, dřevozpracující, strojírenský, elektrotechnický Norsko vlastní jednu z největších obchodních flotil (polovinu tvoří tankery) a provozuje námořní dopravu pro řadu států. Největšími partnery jsou Velká Británie, Německo a Švédsko

Zajímavosti typická norská jídla – většinou připravují jídla z ryb Známý polární cestovatel a objevitel jižního pólu Roald Amundsen Dáni též známi jako Vikingové

Mapy

Mapy

Stav obou zemí Poslední volby v listopadu 2001: poprvé v poválečných dějinách Skandinávie zvítězila jasně pravice, a to bez podpory středových stran a bez běžně vládnoucí Sociální demokracie Skandinávci navzdory svému bohatství prodělali na počátku osmdesátých let a během celkové ekonomické stagnace v devadesátých letech značné problémy Modely státu blahobytu => Kromě řady daní za luxusní zboží a nejvyšší sazby DPH v Evropě platí Skandinávci přibližně 45 - 70% daň z příjmu